Večer, již nějaký čas po ulehnutí dětí, byl slyšet z dětského pokoje kašel, který byl stále častější a naléhavější. Syn seděl na posteli, zchvácený a rudý od neustávajícího záchvatovitého kašle. Protože věřím, že každá nemoc má příčinu v našich myšlenkách a postojích, hned jsem se syna zeptala, jestli se na to chce podívat. Zjistila jsem, že kašel spustila
V rámci celosvětového měřítka nám jistě neplodnost nehrozí. Jak je to však v České republice? Odhaduje se, že 20 % párů, tzn. každý pátý pár, je neplodných. Jaké jsou příčiny neplodnosti a co na to fyzioterapie?
Někdy pozoruji ostatní lidi a přemýšlím o jejich životě. Přemýšlím, proč stojí na místě a nic na svém stylu života nezmění. Já mám v podstatě vše, co jsem si kdy přála, vysnila nebo o co jsem prosila tam nahoru „do vesmíru“, a rozhodně se nedá říct, že by se to stalo tak nějak samo a bez mého vlastního přičinění
Spaní (nebo spíše nespaní) malých nezbedů patří mezi klasické rodičovské strašáky. Co je ještě přirozené a kdy už je třeba zasáhnout? Co si počít, když dítě nechce usnout nebo se budí každou hodinu?
Baví mě se občas ohlídnout zpátky. Člověk tak vidí své životní posuny, které může ocenit, vidí chyby a přešlapy, kterých se dopustil, ze kterých se může poučit a jít dál. A když je navíc i sdílí, může tím inspirovat i další lidi :)
Tento týden jsme strávili s mým partnerem children-off week :-), stejně jako každý rok. Polovinu času jsme trávili prací na sobě a vzděláním, a druhou polovinu času jsme obyčejně randili a dávali si prostor pro náš vztah... Právě u jedné randící večeře jsme přemýšleli nad tím, proč se většina vztahů s příchodem dětí tak změní, doslova zamrzne. Napadlo nás 5 věcí, které nám pomáhají neupadnout do všedního stereotypu a poctivě je dodržujeme
V určitou chvíli své "honby za dítětem" jsem se musela zastavit a zeptat se sama sebe, proč vlastně chci mít dítě? "Všichni přece mají děti", odpovědělo mé realistické já. To mi ale jako důvod nestačilo. Pro odpověď jsem se musela podívat víc do sebe
Když jsem byla malá, představovala jsem si, že budu mít 2 děti – Bětušku a Honzíka. S postupem času se měnila nejen jména, ale i počet dětí. Nikdy jsem ale nepochybovala, že až přijde čas, kdy se "rozhodneme" mít děti, pak přijdou. Netušila jsme ale, že jednou budu mít v rukou žádanku do centra asistované reprodukce s diagnózou "primární neplodnost"
Byly spolu teprve jeden rok a už čekali dítě. Ano, říkali něco o tom, že by dítě chtěli, ale netušila jsem, že tak brzy. Hlavně jsem netušila, že se jim to tak brzy povede. My se snažili o dítě už 4 roky a ono pořád nikde. To nebylo fér. Znovu mi to připomnělo bolest, kterou jsem celou tu dobu prožívala. Znovu jsem selhala, znovu jsem byla bezmocná, znovu jsem se cítila mizerně.
Sedím unavená u počítače a zírám na zářící monitor. Už jsem to přepsala asi tisíckrát a pořád nejsem spokojená. Prožívám teď okamžik, kdy si uvědomuju možný důsledek včerejší rozkoše, draze to vykoupeného zážitku... Lekce, kterou si rozhodně zapamatuju, protože je to opravdu důrazná facka od osudu s tím, že zahrávat si s vlastními přáními, nás může ve výsledku přijít hodně draho.
Váhavě jsem vstoupila do porodního bazénku. Voda se mi nejprve zdála příliš teplá. Mám do ní vůbec lézt? Adélka mě uklidnila, já se uvolnila a voda mi nakonec přišla příjemně hřejivá a uvolňující. Kontrakce začínaly nabírat na intenzitě. Stále jsem je nevnímala jako bolest, spíše jako velkou sílu, energii, která mě vždy kompletně pohltila. Adélka mě vedla k tomu, abych se mezi kontrakcemi co nejvíce uvolnila. Pod jejím vedením jsem se zcela rozpouštěla do vody, než se mě zmocnila další vlna, která mě přibližovala k tobě, Tobiášku
Všechno to začalo, když jsem potkala svého nynějšího muže, Honzu. Několik týdnů potom, co jsme spolu začali chodit, se mi začaly zdát sny o tom, že jsem těhotná, že mám dítě, nebo že jsem zrovna porodila. I když mě do té doby nikdy nenapadlo spojení já a dítě, probouzela jsem se s nádherným pocitem naplnění.
Ženy ženám
Alice Kirš
