Láska jako klíč

„Tak kdy se chystáte na dovolenou“, zeptala jsem se svého bratra a švagrové, když jsme se před dvěma lety sešli před naším domem, abychom vyrazili na procházku po Starém městě. „Nikam nejedeme, něco nám do toho totiž vlítlo.“ Odpověděl můj bratr a záhadně se při tom usmíval.
„Počkejte, fakt?“ Nestačila jsem se divit.
„To je úžasný“ a nasadila ten nejpřekvapenější a nejradostnější výraz, jaký jsem dokázala. Uvnitř mě se ale všechno svíralo a nedokázala jsem tomu uvěřit.
To nemůže být pravda…

 

Můj malý bráška se stane otcem

Co hůř, bude mít dítě. Ač jen o 18 měsíců mladší, pořád to byl můj malý brácha, kterého jsem vodila do školky a pomáhala mu s úkolama. Brácha, kterého jsem jako malá ráda provokovala, protože se vždy rozčílil, honil mě po domě a já se před ním schovávala na palandě. Ten malý brácha, se kterým jsme se v sobotu ráno brzy probouzeli, ještě než vstali naši rodiče a hráli jsme Dostihy.

Byly spolu teprve jeden rok a už čekali dítě. Ano, říkali něco o tom, že by dítě chtěli, ale netušila jsem, že tak brzy. Hlavně jsem netušila, že se jim to tak brzy povede. My se snažili o dítě už 4 roky a ono pořád nikde. To nebylo fér. Znovu mi to připomnělo bolest, kterou jsem celou tu dobu prožívala.

Znovu jsem selhala, znovu jsem byla bezmocná, znovu jsem se cítila mizerně.

Měsíce plynuly a jednoho dne jsme se sešli s mámou a babičkou doma u mého bratra. Uprostřed večera najednou švagrová vytáhla fotku z ultrazvuku. Máma s babičkou se kolem ní seběhly a nadšeně odhadovaly, jestli to bude holka nebo kluk. Seděla jsem tam a cítila se zbytečná a nepotřebná. Tuhle pozornost jsem měla mít já. To mělo být moje dítě. Namísto toho moje máma obletovala svou snachu a své nastávající vnouče. Byla tak hrdá.

Uvědomila jsem si, že nejen, že nedokážu dát dítě svému muži, ale ani vnouče své matce, pravnouče babičce a neteř nebo synovce svému bratrovi. Ten pocit bezmoci a selhání byl k nevydržení. Chtěla jsem se vypařit, utéct, odejít nebo nejlépe zemřít. Přihlížela jsem rodinnému štěstí, kterého jsem se však nemohla účastnit. Nechtěla jsem, aby někdo poznal, jak moc mě to bolí a tak jsem se raději řehňala společně s ostatními. Nechtěla jsem jim zkazit radost.

Láska jako klíčI přes svou bolest jsem si nemohla nevšimnout, jak se můj bratr změnil. Byl zodpovědnější a dospělejší. Mělo se mu narodit dítě a stával se z něj muž. Když se Valentýnek narodil a já ho poprvé držela v náručí, rozplakala jsem se. Cítila jsem ten pocit, který bych mohla zažívat jako matka, a kterého se mi už tak dlouho nedostávalo. Dokázala jsem si představit, že kdyby to bylo moje dítě, byl by ten pocit ještě intenzivnější. Bylo ale krásné, držet nový život v naší rodině. Brácha to asi ucítil a jemně mi řekl, „Neboj, jednou to přijde“.

Nevěděla jsem, jak k novopečené rodince přistupovat. Bála jsem se, abych svému maličkému synovci nedávala pocit nepřijatelnosti, jenom proto, že mě bolí, když ho vidím. Bylo mi trapně při představě, že bych si přes něj léčila své nepřicházející mateřství. Netušila jsem, jak se k tomu postavit a raději jsem se jim na nějakou dobu vyhýbala. Během té doby mi však došlo, že to takhle dál nepůjde.

Nechtěla jsem se držet stranou, nechtěla jsem, aby se ze mě stala zapšklá bezdětná tetička, která se utápí ve své bolesti. Svého bratra i švagrovou mám moc ráda. Začala jsem tedy hledat způsob, který by mi pomohl vídat se s jejich dítětem.

Našla jsem způsob nejprostší
LÁSKU

Láska byla ten klíč. Připustit si své emoce s láskou.
Přiznat si, že mě to bolí a mít se i tak ráda.
Nehrát si na silnou holku, která zvládá období neplodnosti jako Holywoodská Superstar.

Najednou jsem mohla přijmout i malého Valentýnka a dávat mu svou lásku a pozornost. Najednou jsem si dokázala představit tu bezstarostnost být tetou. Jak ho budu rozmazlovat, jak budeme chodit do cukrárny a na Matějskou a společně porušovat zákazy jeho rodičů :-)

Už se na to moc těším.

 

Veronika Kubátová

autorka 8dílného programu pro ženy, kterým se nedaří otěhotnět
veronikakubatova.cz

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů