Klid – spojení – úcta – sebepoznávání
Není to tak dávno, kdy bylo ještě většinovým zvykem, tedy hlavně na vsích, uctívat ženy jako matky. Ceremoniálu se říkalo ÚVOD.
Tento ceremoniál byl sice započat v kostele, kde probíhala mše za novou matku a kde se porodivší žena očistila od temné moci, ale byl zakončován velmi civilně (velká hostina pro celou vesnici, bohaté občerstvení, oficiální představení ženy jako matky).
Možná Vás teď napadla otázka, proč by se žena měla po porodu očišťovat. Bylo to proto, že se věřilo, že žena, která porodí dítě je spjatá s velkou – až magickou silou a to v pozitivním, tak i negativním slova smyslu. A tak bývalo velmi striktní pravidlo, že se žena celé šestinedělí musela držet jen ve svém domě, ideálně jen ve své posteli.
Lidé se domnívali, že dokud má žena očistky po porodu, je zdrojem temných sil.
Proto, když například někde ve vsi hořelo, hned se hledala šestinedělka, zda neunikla z domu a nezpůsobila onen požár, nebo jestli by se nenašla šestinedělka, která by požár oběhla a tím by oheň uhasila…
Ceremoniál ÚVOD je popisován na českých vsích ještě v první polovině dvacátého století. Než k němu došlo, bylo nepsané pravidlo, že všechny ženy ze vsi přišly v průběhu šestinedělí za ženou domů, poklonily se jí jako nové matce a přinesly jí (možná to znáte i v dnešní konverzaci tzv. do kouta) výživné potraviny a laskominky. Často to bývala mandlová nebo pivní polévka, chléb, buchty, káva, smetana, ale hlavně výživná slepičí polévka. Ať už byly ženy z vesnice jakkoli chudé, vždycky ženě, která porodila své dítě, něco přinesly.
Možná, že si říkáte, že v dnešní době by Vás tato přítomnost žen obtěžovala, ale nežijeme dnes ve druhém extrému? Totiž, že po porodu zůstávají ženy příliš samy? A že nikdo neuctívá tento přechodový moment v jejich životě… Naše pozornost se hodně točí kolem dětí a kojení, ale na ženy se často zapomíná.
Proč myslíte, že se to takto dnes děje?
Z mého pohledu porodní báby (s částečně sociologickým vzděláním) se domnívám, že naše společnost se výrazně změnila. Ve větší míře žijeme ve městech, žijeme v oddělených rodinách, žijeme více sami. Nějak se z našich životů ztrácí spojení s ženskou pospolitostí a jejich moudrostí, spojení s přírodou…
Milé ženy, které čtete tento článek, berte ho jako inspiraci a impuls k hlubšímu zamyšlení nad prožíváním poporodního období. Je jedno, jestli jste zrovna v období šestinedělí, nebo jste po porodu již delší dobu.
Zkuste se na chvíli zastavit a zamyslet se nad významem poporodního období. Jak byste ho charakterizovaly? Mě napadají tato slova:
klid – spojení – úcta – sebepoznávání – láska – pokora – vděčnost
Pokud však žijeme více orientované na vnější svět, často nám poporodní období může připadat jen jako období nevyspalosti, nestíhání domácích prací, jen jako kolotoč a naprostý nedostatek času pro sebe. Vše je o našem úhlu pohledu a schopnosti jít více do vnitřního prožitku daného životního období.
Hodně nám může pomoci uvědomění, že počáteční mateřství (těhotenství, porod a šestinedělí) je vlastně přechodové období. Žena – matka se hledá. Částečně ze svého dosavadního života něco ztrácí, ale také získává. Dokonce bych řekla, že jen získává :-).
Možná se zeptáte, jak se přiblížit vědomému prožívání poporodního období. Některá z Vás to možná cítí sama, některé pomůže inspirace…
Z mého pohledu bych Vám doporučila se zabývat těmito tématy:
Berte svojí cestu mateřskou rolí s úsměvem a s lehkostí :-)
Pokud jsem ve Vás tímto článkem vzbudila zájem o hlubší prožívání šestinedělí a poporodního období, jsem moc ráda. Tomuto tématu se velmi věnuji, je to moje srdeční téma. Příště ráda popíši například, jak by se mohl udělat rituál uctění matky v dnešní podobě.
Moc děkuji.
Eva Hendrych Lorenzová
Porodní asistentka, autorka projektu Obejmutí po porodu
eBook zdarma Tajemství jemného poporodního období