Pomáhám ostatním nalézt sebe sama a vlastní potenciál

Jsem psycholožka. Celý život jsem jí toužila být a sen se mi splnil.

Pět let jsem pracovala v psychiatrické léčebně v Kroměříži, a i když by se to někomu mohlo zdát zvláštní, bylo to přesně to, na co jsem se těšila. Prestižní pracoviště, opravdoví lidé s duševními poruchami, možnost pomáhat tam, kde je to nejvíce potřeba. Krásná léta plná velmi zajímavé a inspirující práce, skvělých lidí a dlouholetých přátelství. Po pěti letech jsem se vdala a přestěhovala za manželem do Prahy, kde jsem pracovala na poliklinice v řadové psychologické ambulanci. Dělala vyšetření, hodnotila, kdo je ještě v normě a kdo už potřebuje pomoc odborníka, v mezích možností pracovala s lidmi jako terapeutka.

Ještě v léčebně jsem si udělala atestaci, abych mohla pracovat jak samostatný psycholog ve zdravotnictví, výcvik v konstelacích a v hypnóze a začala chodit na psychoterapeutický výcvik, abych nasbírala potřebnou odbornost a aby mi nechybělo žádné razítko, až budu jednou dělat to, o čem jsem celý život snilapomáhat lidem pomocí psychoterapie.

Po roce práce v Praze jsem odešla na mateřskou s naším krásným Tadeáškem a někde uvnitř jsem věděla, že sem už se nevrátím. Že ani do jiné běžné nemocnice mě to už nezavane.

Zjistila jsem totiž, že léčebny a nemocnice často lidem pomůžou, když je jim opravdu nejhůř, aby si neublížili, ale pak často nemají čas, prostor ani energii na to, aby lidem pomohli udělat takové životní změny, aby si člověk nastavil to, co potřebuje. To už je záležitost dlouhodobější práce, na kterou v léčebně často není prostor (což ovšem chápu).

Matka a syn

Po dvou letech mateřské jsem měla pocit,
že zešílím

Začala jsem pořádat semináře konstelací, které mi dávají smysl jako užitečná terapeutická metoda a kde jsem alespoň jednou za měsíc mohla začít dělat to, co mě baví a naplňuje. Ale bylo potřeba udělat ještě změny uvnitř mne, abych našla cestu k tomu, co miluju a také mne uživí.

Po večerech jsem seděla u knížek a internetu a četla články, snažila se rozvíjet se novým směrem a pak jsem narazila na Ženy ženám. To byl přesně impulz, který jsem potřebovala. Nakopl mě v tom, že jsem pořád ještě žena, nejen máma a občasný terapeut, a že je čas se začít rozhlížet a hledat nové cesty. V projektu mne zaujalo několik žen a cest, které se nabízely, a jednou z nich jsem se vydala na další putování.

Byla to Bea Benková, u níž jsem postupně absolvovala tři transformační programy a nacházela sebe jako ženu v novém levelu svého života, sebe jako osobu, která řídí svůj život i tu, co má potenciál ke změně. Oprášila jsem také svou vášeň – psaní a začlenila jej do svého života. Od té doby píšu pořád něco :-))

Také jsem začala zase více terapeuticky pracovat s klienty, tedy více s klientkami, více si ujasnila, kdo jsem a kam jdu.

 

Zrodil se nový projekt

Loňský rok byl velmi převratným, co se změn týče, nastavil mi zrcadlo velmi intenzivním způsobem. Už jsem začala nacházet, kudy se vydat a do života nám přišlo miminko, Terezka. Bohužel ještě dříve, než se narodilo, tak také odešlo. Díky němu jsem se však obrovsky posunula. Jako žena, jako máma, jako podnikatelka.

Pomohlo mi vykouknout a začít dělat něco pro svět :-)

Lilie_OBALKA_s_foto.inddVe víru všech transformačních událostí jsem tuto zkušenost začlenila do svého procesu pomoci a rozhodla se vytvořit projekt pro ženy, které ztratily miminko, stejně jako já. Posbírala jsem své noční zápisky z dob, kdy mi bylo nejhůř, kdy jsem nespala, brečela a psala, poskládala je, oslovila ženy na internetu, které též přispěly svými příběhy, a letos v červenci vyšla (i díky Lilii K.) naše společná knížka.

Osobně jsem na ni velmi pyšná, je to pro mne celý ten proces úzdravy v jedné nádherné vazbě, plný vzpomínek, příběhů, bolesti i uzdravení. Zároveň jsem pro tyto ženy vytvořila tříměsíční psychoterapeutický program, který jim má pomoci se se ztrátou vyrovnat. Ty, co programem prošly, se cítí mnohem volnější, svobodnější a silnější.

Letos v březnu mi skončila rodičovská a já věděla, že moje cesta nevede do bran léčebny, ale naopak do světa žen, které se choulí s příběhy ztráty, bolesti, samoty, nepochopení a dalších témat své duše.

Rozhodla jsem se, že moje cesta podnikání povede tudy.

Skrze práci s lidmi na jejich uzdravování, změně, na nalézání sebe sama, svého potenciálu a objevení takové cesty životem, na které jim bude dobře.

Zároveň je to pro mne však někdy cesta velmi neprobádaná a často se potýkám s věcmi, které jsem nikdy neřešila, tématy, o nichž nemám ani ponětí a které teď musím řešit sama, případně za pomoci blízkých či různých profesionálů.

 

Kde bych například byla bez mé skvělé paní účetní, která má vždy úsměv na rtech a dobrou radu :-)

A kde bych byla bez mého muže, který mne neúnavně podporuje, abych mohla dělat to, v čem vidím smysl :-)

 

S láskou

 

Lucie

www.lucielebduskova.cz

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře
  1. Kamila napsal:

    Já jsem objevila svůj potenciál v podnikání. Je to jedna z mála činností, která mě baví. Spolupracuji s http://g7media.cz/

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů