Jaké důvody jsou k tomu se v dnešní době brát
Manželství je tajemství. Je to něco, co objevíme, až když to žijeme. Je to nový pocit, protože najednou cítím to, co on/ona. Jsme jedno.
Manželství je tajemství. Je to něco, co objevíme, až když to žijeme. Je to nový pocit, protože najednou cítím to, co on/ona. Jsme jedno.
Také jste žena Hledající? Hledáte v sobě světlo, lásku, boha, intuici? Inspirují vás knihy nebo kurzy o tom, jak žít v přítomném okamžiku, tady a teď, jak být šťastná, mít se ráda, jak žít v souladu se svým nitrem? Nebo je vaší vášní přírodní léčení, práce s energií, zdravá strava, tanec či cvičení?
Dětský svět. Je tak bezprostřední a bezstarostný! Plný fantazie a radosti z obyčejných věcí! Jak je to jen možné, že se tomuto krásnému světu s přibývajícími roky vzdalujeme? Jak je možné, že nám dříve přirozený svět je čím dál tím více cizí? A kam se podělo to dítě, které neřeší, že by něco mělo nebo nemělo dělat a jen si užívá každodenních maličkostí?
Naše mysl je neustále zahlcena. Ze všech směrů se na nás valí informace, a to i z hlediska našeho duševního rozvoje. Co jíst, co si myslet, jak meditovat, jak odpouštět. Už je toho vážně příliš a je jen jedna cesta, jak z toho ven.
A tak jsou chvíle, kdy se Adam nepotkává s Annou a Anna se nepotkává s Adamem. Naštěstí pro ně pro oba se Anna docela rychle učí, jak se žije s Lordy, a Adam se zase docela rychle učí, jak se žije s cyklickými ženami a jejich změnami nálad…
To, že jsem tvůrce svého života, že jej tvořím svými myšlenkami, že je vše v mých rukou, to vím už dlouho. Jsem taky přesvědčená o souvislosti mezi zdravím a zdravou stravou, takže podle toho vypadá můj jídelníček. Přesto můj život před rokem nebyl žádná idylka
Není to tak dávno, co jsem se každý den trápila, brečela, velice často prala kapesníky (protože ty papírové toho opravdu moc nevydrží) a musela večer číst až do úplného vyčerpání, abych vůbec mohla usnout, protože zastavit koloběh mých sebezničujících a sebelítostných myšlenek pro mě nebylo mnohdy snadné.
Pamatuju si na okamžik, kdy jsem na podzim roku 2011 poprvé přišla do hodiny Flirt dance a měla před zrcadlem smyslně zakroužit boky a zadečkem. Byl to okamžik naplněný obrovským studem a vlastně i odporem.
Láska. Při pomyšlení na lásku si představím rozkvetlou louku plnou voňavých a zářících bylinek. Tak čistých, tak naplněných krásou. Bylinky. Dokážou v nás vzbudit svou obrovskou silou lásku, nejen tím, jak jsou krásné, nejen tím, jak jsou voňavé, ale také svým působením, které je jim vlastní.
Seděla jsem tehdy sama v bytě, ze kterého jsi odešel a měla pocit, že se nemůžu nadechnout. Vnitřnosti jsem měla sevřené, na srdci balvan a byla jsem schopna jen přerývaně dýchat. Celá ta situace byla tak absurdní, že nehrát v ní hlavní roli, musela bych se tomu smát.
Jsou ženy, které toto důvěrně znají. Nemohou žít, když si nepřipadají hubené, nemohou jít ven, nechtějí se s nikým setkat. Nešly by nikdy do plavek, dokud nebude ručička na váze ukazovat vysněné číslo, dokud neuvidí ploché bříško atd.
znáte ten pocit, kdy jste pouze sama se sebou a máte čas promlouvat se svou duší? Pár dní v roce, hodinu denně nebo několik měsíců v kuse? Promlouvat s duší stromů a přírody, dívat se do hlubin oceánu a nepozorovaně se nechat svádět přítomným okamžikem a plynutím? Přestat se zajímat o venkovní svět a vědomě se ponořit do toho vnitřního? Lovit poklady v temnotě nevědomí, přemáhat draky ve formě bolestí, nepříjemností a počátečních překážek a přitom dál plout díky synchronicitám?
Ten hřejivý pocit, jenž se line celým naším tělem a nutí nás dělat věci, které bychom normálně nedělali. Ten pocit po celém těle a v duši, kdy najednou naše mysl vidí vše krásné. Láska. S ní máme všechno.
Poslušnost je snad nejčastějším slovem spojené s výchovou. Většina rodičů chce mít poslušné děti a na základě toho děti od svých rodičů často slyší „buď u babičky poslušný, nemůžeš mě jednou poslechnout, konečně bys mohl začít poslouchat paní učitelku“ a určitě vás napadnou další fráze spojené s tímto slovem. Co to je poslušnost? Co chcete po dětech, když požadujete poslušnost? Poslušnost...
Nejsem spisovatelka, píšu jak to ze mě proudí, jak to cítím…spontánně. Svým příběhem chci být příkladem toho, že život se dá žít jinak a změny jsou možné i když je Vám už „-sát“ a po tom, co jste spadli až na samé dno a máte pocit, že už nejde vstát… V době socialismu jsem žila běžný rodinný život – práce a domácnost – jedinou radostí a smyslem byly mé dvě děti. Vztahy se příliž nedařily, dvakrát jsem se rozváděla.