Ano, láska nám dává sílu. Proč ale to, jak vyživuje mě, neplatí stejně pro mého muže? Proč mu vůbec nepomáhá, když mu nabízím, co povzbuzuje mě? Protože pro muže a ženy však tato síla občas proudí trochu jiným směrem. Známe to všichni, ale málo tomu věnujeme pozornost. Takže, začnu 4 otázkami a tuším, že většinou si na ně odpovíme stejně:
Jak se chová doma muž, jaké je jeho prožívání, když se mu v práci nedaří?
Jak je ve své práci muž ovlivněn rodinnou nepohodou?
Jaké je prožívání ženy, kterou netěší práce, či se jí zrovna nedaří, v rodinném kruhu?
A jak ženu v pracovním zaměření ovlivňují zašmodrchané vztahy nebo nemocné dítě?
Muž čerpá svou sílu ve své vizi, seberealizaci. Nemá-li muž poslání a vizi, je přežívající, vnitřně slabý, váhavý, pochybující, a to se prolíná celým jeho dalším životem, i vztahy. Žije-li svou vizi, vyživuje to jeho kořeny, dává mu to jasnost, vůli zdolávat překážky, sílu chránit svět a touto silou vyživuje i své vztahy, láska z něj proudí k ostatním.
Pro ženu je jako elixír, setkání s takovým mužem, žije-li život s takovým mužem, může se uvolnit do svého ženského prožívání, přijímat jeho lásku a lásku opětovat. Nemá-li muž vizi, těžko může rozdávat plnohodnotnou lásku. Lásku, která má své všechny barvy a kvality.
Žena a její prožívání má opačný směr, jiný výchozí bod. Nemá-li výživu ve vztazích, těžko se soustřeďuje na jakékoliv obohacování světa sebou samou. Je-li její rodina a vztahy komplikované, bolavé, náročné, dlouhodobě nebo třeba jen momentálně, nemá čím vyživovat svou vizi. Její vize a poslání je pro ni jako světlo v dálce. Stačí si jen vzpomenout, jaké to je, když my ženy máme nemocné děti.
A muži určitě znají ten moment, když jim kolegyně nebo podřízená v práci oznámí, že její děti jsou nemocné. Najednou její pracovní roztržitost, nepřítomnost, podrážděnost dává smysl. Pamatuju se, jak mí kolegové v práci neradi přijímali do našeho kolektivu ženy, které měly děti. Já byla tenkrát „single“ bezdětná, ještě při posledním ročníku vysoké školy, takže můj pracovní motor šlapal na plné obrátky, do práce jsem nadšeně chodila i o víkendu a se psem. Od doby, co jsem sama mámou, tenhle princip plně prožívám. A neplatí to jen o dětech, jen je to na vztahu k nim nejcitelněji a nejčitelněji viditelné.
Tak například:
Muž, který nemá pocit, že je v práci úspěšný, se stydí pozvat ženu na rande. Někteří muži, kteří už se ženou ve vztahu žijí, nechtějí požádat ženu o ruku ze stejného důvodu – mají pocit, že ženě nemají co nabídnout, pokud jejich pracovní úspěch neodpovídá jejich osobním představám.
Žena, která se právě rozvádí, má většinou hrůzu z přijímacích pohovorů. Připadá si, že má na čele vyryto, že si nedokázala udržet muže, tedy není schopna dostát jakémukoliv pracovnímu zadání. Sebedůvěru a sebehodnotu si často nevědomě spojujeme my ženy s tím, jaké vztahy ve svém životě tvoříme a jak je dokážeme vyživovat. Naše ženská záře je vyživována citovým prožíváním.
Když se podíváme na grafické symboly mužského a ženského pohlaví, mužský symbol ukazuje směr vpřed (vize), jakoby táhnul spojení. Ženský symbol je ukotven v místě (prožívání tady a teď, vztahy v aktuální situaci), jakoby pohyb brzdil. V jejich respektujícím spojení je optimální tempo pohybu – samotný mužský princip by mohl být někdy příliš rychlý, samotný ženský princip by zůstával příliš dlouho na místě bez pohybu vpřed.
Jsme jako lidé stejní, mnoho skutečností a principů prožíváme bez větších rozdílů. Přesto určité „drobnosti“ prožíváme muži a ženy odlišně. Jsme stejní i odlišní. Já vím, je to občas těžko pochopitelné. Snažíme se jeden druhému pomoci a dát najevo lásku, podporu, tak nejlépe, jak si dokážeme sami pro sebe představit. A jsme frustrovaní, když k tomu druhému naše láska a její síla neproudí.
Přijmeme-li tyto mužsko-ženské rozdíly, i když jim nerozumíme, i když jsou pro nás neuchopitelné a našemu prožívání vzdálené, může láska mezi námi skutečně proudit. Taková láska dává sílu nám oběma. Tak můžeme společně růst a sílit. V lásce.
Může se z ní stát „perpetum mobile“, motor celého světa, když budeme respektovat směr jejího proudění.
Šárka Kotvalová
에볼루션코리아
936katcqN#!‘
에볼루션카지노
609VGuxcc)#,
에볼루션바카라
286GWBKqY&}(
에볼루션블랙잭
373HhVuNi<'#
에볼루션롤렛
492iaBdeA\^:
evolution casino
219jmSlUi+`,
evolution korea
607RFIBUr>&}
에볼루션카지노
693lFzvWy%<"
에볼루션카지노
503pveyJm~;$
에볼루션코리아
330rJjZyv|<&
에볼루션카지노
580HUtrfv:~“
에볼루션바카라
363UjyUvr(„$
에볼루션블랙잭
327ABTkSu]*`
에볼루션롤렛
511CPIOaM]/“
evolution casino
216FQoIao%~*
evolution korea
004dQDKTD};^
에볼루션카지노
380ZmrhOY|^-
에볼루션카지노
978FjOzcY?$%
에볼루션코리아
478hmkXZH]!)
에볼루션카지노
120mPoHQW+;{
에볼루션바카라
345eVaAQH{,.
에볼루션블랙잭
654KLpRir,~[
에볼루션롤렛
655UFTWaE’$?
evolution casino
217kbzzRX;),
evolution korea
595YmBweX~((
에볼루션카지노
922wlibLD`\/
에볼루션카지노
143bxEyCx~$,
The insights and perspectives you offer in Block Blast your article are truly valuable and thought-provoking.
Někteří muži, kteří už se ženou ve vztahu žijí, nechtějí požádat ženu o ruku ze stejného důvodu – mají pocit, že ženě nemají co nabídnout, pokud jejich pracovní úspěch neodpovídá jejich osobním představám.