Dovolte si být šťastná

Učitelé, knihy, citáty, psychologická i duchovní moudra nám radí, jak být šťastné. Zní to tak jednoduše a prostě. Přítomný okamžik, síla meditace, objevování moudrého ženství, sebe-přijetí, vyléčení záležitostí vnitřního dítěte.

Zpočátku jsou nám tyto slova tak vzdálená a ještě netušíme, co vlastně znamenají. Nesměle nahlížíme do tohoto nového světa, o kterém slyšíme různé věci. Ale něco v nás je musí probádat, vyzkoušet a hnout se tak ze života, jež nás začal něčím dusit a omezovat.

Okusíme první meditaci, trvá nám, než pochopíme, co to je. Najednou pocítíme, že se rozplýváme, že naše tělo je lehčí než pírko a naše mysl s duší se vydala na výlet přímo do srdce. Vnímáme obrazy, barvy a nebo také nic. To krásné hluboké nic nám postupem času dává pocítit, co to je přítomný okamžik, co to je sebe-přijetí a ztracení se v čase.

Tyto pojmy se nám objevují i ve snech, začneme-li na sobě opravdu pracovat. Respektive rozhodneme-li se být doopravdy šťastné, naplněné a přirozené. Je nám doporučováno být trpělivé a užívat si každou chvilku. Také slyšíme, že ve správný čas to přijde, všechen ten chaos si sedne a očekávané toužebné štěstí a pochopení sebe i svého života pocítíme ve chvíli, kdy to budeme nejméně čekat. V momentě, kdy se spojíme samy se sebou.

Ale jak se propojit se svým nitrem? Jak procítit tělo uvnitř?

Jak se napojit na vnitřní ženu, matku i holčičku v nás? Jak prožít něco jako je přítomný okamžik? Jak mám pracovat s vnitřním dítětem, když žádné necítím, jsem přece už dospělá… Všechny tyto otázky slýchávám od svých klientek a mých drahých kamarádek.

Zkusím odpovědět dnešním příběhem…

Dnes jsem se vrátila z dalšího celodenního reiki tréninku, který jde stále více a více do hloubky. Když už si myslím, že už to dále jít nemůže, jsem vždy překvapená a někdy i šokovaná. Jednou přichází pocity naplnění, extáze, radosti a lásky. Jindy melancholie, smutku a potřeby být silná a odvážná.

Dnes však přišly pocity obrovské vděčnosti, úlevy a velmi hluboké poznání, které bylo tak silné, že jsem se musela ve svém dojetí začít i smát. Možná to znáte, možná ještě ne. Avšak až jednou pocítíte, že vám v životě zapadla poslední částečka mozaiky toho, kdo teď jste, co děláte a proč jste tady právě teď, vzpomeňte si na mě.

Až se toto stane a vy propustíte jednu důležitou etapu svého života, kdy jste dostávaly lekce, úkoly, procházely všemi údolími emocí a učením, dovolte si to prožít naplno. Dovolte si zasmát se sama sobě. Dovolte si zasmát se a vroucně poděkovat i přijmout dokonalost celého vesmíru, a jak to vše báječně funguje. Dovolte si i plakat a odpustit sama sobě. Dovolte si pustit jednu fázi života, kdy dospíváte na všech úrovních a přijmout další. Řiďte se v tuto chvíli zákonem „život-smrt-život“.

Žijeme, prožíváme, učíme se, rosteme.

Pak přijde náhlá „smrt“ – musíme část nás nechat zemřít, pustit to, co jsme se naučily, návyky, schémata, strachy a připravit se tak na změnu. Přichází nový život, jsme najednou jiné, jakoby nové a začínáme znovu, vědoměji s duší moudrého blázna a zkušeností racionálního krále. Zákon „život-smrt-život“ je všude – v nás, v našem partnerství, práci, vztazích, touhách a vizích.

Přijmout tento zákon je o rovnováze.

Rovnováha je o štěstí. Štěstí je láska a autentičnost včetně bolestí, smutku, radosti i něžnosti, kdy jsme pravdivě spojené a spokojené samy v sobě se vším, co k nám patří.

Dětství, dospívání, dospělost. Láska, otevřenost, svoboda, bolest, zranění i traumata. První přátelství, lásky, ztráta a opětovné nalézání sebevědomí a sebehodnoty. První úkoly, lekce, zrcadla, které vědomě chápeme třeba až po letech vstřebávání.

To jsou ti nejlepší učitelé, žáci a trenéři. Až se jednou stane, že i přes tu největší bolest budete schopné poděkovat za každou zkušenost, kterou jste si vlastně ve skutečnosti svou energií vybraly a přitáhly samy, skončí důležitá etapa vašeho života. Nechte ji potom „zemřít“.

Něco v nás to nechce, protože každá změna je zároveň i o ztrátě. I přesto však otevřete srdce a s jedním hlubokým výdechem pusťte to, co už ve vás dávno zemřelo. Nedržte toho umírajícího za ruku, nechte ho odejít na lepší místo. A vy vstaňte, otevřete oči i srdce dokořán, zhluboka dýchejte, rozjímejte a pak vyražte. Na svou cestu. Znovu, od začátku, s radostí, prázdným batohem, do kterého budete sbírat sladké plody poznání, přátelství, lásky a splněných přání.

Stojí to za to. Věřte mi.

Já už jsem si svůj batoh nasadila a vydala se z rozcestí přímo za nosem. A co vy? :)

S láskou a úctou

Jana Hrušková
lektorka, reiki terapeutka, celostní péče o tělo i duši
semináře a workshopy

www.vivaenergia.cz

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018