Dopis matce

Milá mami

asi budeš překvapená, cože Ti píšu, když bydlíme pár metrů od sebe. A taky se omlouvám, že úplně nedodržím naši úmluvu, že si to necháme pro sebe. Ale tenhle dopis možná pomůže dalším dcerám a matkám a vím, že to ve své moudrosti pochopíš.

Četla jsem kdysi v nějaké chytré knize, která radí, jak na život, že fyzické rány se zhojí a jizva zůstane jen jako vzpomínka. S duševními jizvami už je to horší. Některé se vůbec nezahojí, nejsou vidět, protože se dějí na emoční úrovni a urputně nás ovlivňují ve všem, co děláme. Našla jsem se v tom a i když v té knize následovala spousta dobrých rad, jak se bolístek na duši zbavit, nějak mi to nefungovalo. Můj vnitřní soudce chodil všude se mnou jako věrný, proradný rádce z pohádky Pyšná princezna. A já jsem si ho pěkně ještě přiživovala tím, že jsem ho neuměla umlčet. Vždyť přece ta moje máma měla tenkrát dělat věci úplně jinak, proč mě tahala do věcí dospělých, když jsem je nechápala?

Dnes nepřestávám žasnout, že jsem sama sobě mohla tak dlouho ubližovat. Druhým lidem dokážu pomoci, ale sama jsem opravdu dospěla až když moje děti odešly z domu a založily si vlastní rodiny. Myslím, že to nikdo netušil, co se ve mně odehrává. Pěkně jsem si ten vzdor hýčkala jak malý fracek a přitom jsem přesně teoreticky věděla, co bych měla udělat. Až v hodně zralém věku, kdy jsem si začala jít sama sobě na nervy, jsem naplno pochopila, že chci-li být skutečně vědomým průvodcem druhým, musím i tu poslední křivdu ve své mysli a duši odpustit.

A co byl ten impuls díky kterému jsem konečně pochopila jak na to a udělala to nejtěžší a nejsprávnější rozhodnutí v mém životě?

Konstelace pracují se systémy, do kterých jsme se narodili, v nichž žijeme a které nás ovlivňují. Tady jsem poznala, že zdaleka nejsem sama, kdo téma rodičů řeší, že si každý z nás nese s sebou něco ze své minulosti a dokonce i z minulosti svých předků. A že mnoho dospělých dcer se zlobí na svoji mámu. Stála jsem v jedné konstelaci v roli prababičky jedné z účastnic a byl to neskutečně silný zážitek vrátit se v čase a vidět dceru, vnučku a pravnučku před sebou a za sebou matku a celou řadu žen, které ovlivnily její životní příběh. Viděla jsem najednou, jak já sama potřebuji upřímně uznat všechny svoje ženy ať už svůj život zvládaly žít jakkoli.

Hned ten den jsem se rozhodla, že to udělám teď a hned, dokud je na to ještě čas. Sebrala jsem všechnu svoji vnitřní sílu a spěchala za Tebou, a věř mi, že to byl boj. Jednodušší by určitě bylo dát se do neoblíbeného žehlení a vést zase ten dialog se svým vnitřním soudcem. A všechno, co jsem v sobě léta nosila, jsem Ti s klidem a bez výčitek vyklopila. A najednou místo té velké holky, která přece všechno musí umět zvládnout, tu byla zase ta malá holčička v Tvém náručí. A upřímné slzy jsou fakt ten nejlepší lék.

Děkuji Ti za všechno, i za minulost. Už vím, že jsi všechno dělala jak nejlépe jsi uměla. Vždyť už jsi to tisíckrát v životě napravila svojí láskou ke mně i k mojí rodině. Dnes už vím, že chyby našich rodičů nám vlastně pomáhají se jich vyvarovat. A věřím, že nám naše děti odpustí ty, které jsme zase udělali ve své nevědomosti my, protože mají dnes mnohem víc informací než jsme měli jako mladí rodiče vy i my.

A s poklonou uznávám, byla jsi to Ty, kdo mě naučil milovat a žít jogu, která mi dnes pomáhá ke zklidnění a chápání běhu věcí ze všeho nejvíc.

Děkuji Ti, už vím, jak vypadá radikální odpuštění.

Tvoje milující dcera

Helena Futerová
www.helenafuterova.cz

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018