Chci „jen tak být“

Před 9 lety na dveře mého chrámu zaklepala panická porucha. Pravda, tehdy jsem své tělo jako chrám nevnímala. Nevnímala jsem toho spousty. Hlavně to, že jsem se sobě jaksi ztratila.

Chodila jsem na vysokou školu, střídavě na dvě brigády a málem si osvojila nevlastního bratrance. Když přičteme zátěže z minulosti, tak se vytvořil slušnej koktejl, který vybuchl a já se ocitla v situaci, kdy jsem nemohla napsat ani email, protože to pro mě bylo zatěžující.

S panickou poruchou jsme se ale velmi brzy staly kámošky. Pochopila jsem, že mě chrání a taky to, že jakékoliv výkony pro mě skončily. V klidu a tichu přírody jsem přehodnotila svůj život, úzkosti zmizely a zůstala jenom lehká bolest v levé noze, :) která vždy signalizovala, že si potřebuji odpočinout.

A vždy už bylo jen na mé zodpovědnosti zda poslechnu moudrost těla nebo ne.

Uběhlo 9 let a do mého života přiletěl opět Fénix v podobě setkání se smrtí, který se na nic neptal a donutil mě znovu stáhnout se do klidu, ticha a rozjímání. Když jsem se po pár dnech zformovala z popela opět do sebe samé, tak mi došlo, že vzorec výkonu je sice v jiné formě, ale stále nějak přetrvával.

Rozhodně se už nehoním. Znám se velice dobře, pečuji o sebe, pracuji s ženskými a životními tématy a přesto… A přesto a právě proto jsem došla k tomu, že se mé vnitřní ženské složce něco hodně nelíbí.

lotus-1205631_1920

Ano, je to určitý tlak, kterému jsem vystavena ze statutu ženy a matky. Došlo mi, že se po mně opět chce, abych přehodnotila nároky, které na sebe mám.

Jednoduše jsem došla k tomu, že narodit se v ženském těle znamená, že nejlepší, co můžu někdy dělat, je jen tak být!

Vím, že je potřeba, aby vše bylo v rovnováze a tak si moje mužská část musí obstarat někoho jiného na výkonnostní věci či organizaci atd. Například asistentku :)

Možná, že bych o tom nepsala, kdyby se to týkalo jen mně, ale vnímám, že je to v poli současné společnosti a mnoha citlivých žen kolem mne.

Neznamená to, že máme přestat ze dne na den pracovat, jen mi přijde, že je potřeba dělat pouze to, pro co jsme byly stvořené a proč se psal náš životní příběh. A že nás život už nenechá ani minutu mrhat časem, který nám byl dán. Nic míň a rozhodně nic víc. :)

Ing. Barbora Kravčíková
lektorka ženských seminářů, konstelační a přechodové rituály, individuální konzultace
barbora@kravcikova.eu
Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.