Ženy ženámPřed 9 lety na dveře mého chrámu zaklepala panická porucha. Pravda, tehdy jsem své tělo jako chrám nevnímala. Nevnímala jsem toho spousty. Hlavně to, že jsem se sobě jaksi ztratila.
Chodila jsem na vysokou školu, střídavě na dvě brigády a málem si osvojila nevlastního bratrance. Když přičteme zátěže z minulosti, tak se vytvořil slušnej koktejl, který vybuchl a já se ocitla v situaci, kdy jsem nemohla napsat ani email, protože to pro mě bylo zatěžující.
S panickou poruchou jsme se ale velmi brzy staly kámošky. Pochopila jsem, že mě chrání a taky to, že jakékoliv výkony pro mě skončily. V klidu a tichu přírody jsem přehodnotila svůj život, úzkosti zmizely a zůstala jenom lehká bolest v levé noze, :) která vždy signalizovala, že si potřebuji odpočinout.
A vždy už bylo jen na mé zodpovědnosti zda poslechnu moudrost těla nebo ne.
Uběhlo 9 let a do mého života přiletěl opět Fénix v podobě setkání se smrtí, který se na nic neptal a donutil mě znovu stáhnout se do klidu, ticha a rozjímání. Když jsem se po pár dnech zformovala z popela opět do sebe samé, tak mi došlo, že vzorec výkonu je sice v jiné formě, ale stále nějak přetrvával.
Rozhodně se už nehoním. Znám se velice dobře, pečuji o sebe, pracuji s ženskými a životními tématy a přesto… A přesto a právě proto jsem došla k tomu, že se mé vnitřní ženské složce něco hodně nelíbí.
Ano, je to určitý tlak, kterému jsem vystavena ze statutu ženy a matky. Došlo mi, že se po mně opět chce, abych přehodnotila nároky, které na sebe mám.
Jednoduše jsem došla k tomu, že narodit se v ženském těle znamená, že nejlepší, co můžu někdy dělat, je jen tak být!
Vím, že je potřeba, aby vše bylo v rovnováze a tak si moje mužská část musí obstarat někoho jiného na výkonnostní věci či organizaci atd. Například asistentku :)
Možná, že bych o tom nepsala, kdyby se to týkalo jen mně, ale vnímám, že je to v poli současné společnosti a mnoha citlivých žen kolem mne.
Neznamená to, že máme přestat ze dne na den pracovat, jen mi přijde, že je potřeba dělat pouze to, pro co jsme byly stvořené a proč se psal náš životní příběh. A že nás život už nenechá ani minutu mrhat časem, který nám byl dán. Nic míň a rozhodně nic víc. :)
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
- Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
- Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
- Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018
Bojíš se být sama sebou? Zkus sílu ženského kruhu
Aličku jsem poznala v roce 2012, kdy jsem nadšeně sledovala začátky jejího…
Jenom, tak obávané, konce tvoří prostor pro nové začátky a splněná přání
Konce máme v životě spojené spíše se ztrátami, bolestí, zraněním, lítostí, komplikacemi,…
