Žít v souladu s časem se vyplatí. Děláte-li totiž věci v ten správný okamžik, jejich účinek se znásobí. Funguje to, ať už se jedná o masáže, péči o vlasy či pleť, při hubnutí a detoxikaci a také při péči o své nitro – tedy o emoce a mysl.
Jihoamerické indiánky a domorodé ženy od pradávna vyprávějí příběhy o La Lobě – vlčí ženě. Uvnitř každé z nás je divoška. Je to ta nejniternější podstata nás žen, díky které jsme nespoutané, spontánní, silné, něžné a zároveň moudré. V této divokosti a naslouchání vlčí ženě v nás je moudrost.
A tak jsem blaženě nevědomá a cítím odpovědi na všechny své otázky. Vše má tak hluboký smysl, jak hluboko mu ho dokážu sama dát. Vše je natolik správné, nakolik správně se v tom cítím já sama. Když potřebuji plakat, tak pláču a vím, že můžu a právě teď potřebuju. Když se toužím smát, směju se, dokud mé tělo dovolí.
Ačkoli slovanští bohové a bohyně patří na naše území, do naší historie a jejich jména občas používáme, nikdy jsem o nich nic neslyšela, nečetla a vlastně jsem se o ně ani nezajímala. Slovanští bohové a bohyně jakoby pro mě neexistovali. Až na psychoterapeutickém výcviku jsem se mimo jiné na krátké přednášce seznámila se slovanským panteonem a byla to láska na první pohled.
Najednou jako kdyby se probudila Růženka ze stoletého spánku. Ano, přesně tak se cítím, jako spanilá kráska, která s úžasem otevře oči a vidí, že to vše, co vnímala celou dobu, všechna ta prastará moudrost, která je ve mne, je skutečná. A není to sen, jsem ve svém těle spanilé krásky, krásné panny.
Vím, že jsem se vždy v tuto dobu stahovala do sebe, ale bylo to proto, že jsem byla opravdu hluboce v sobě. Cítila jsem se hodně citlivá a vlastně taky oslabená. Mé tělo bylo vždy takové vláčné a byla jsem celá rozvolněná. Jako bych nemohla najít pevné dno a zmítala se jako stéblo trávy s kořeny zapuštěnými do země.
Rituál je pozastavení se, vědomé vytvoření posvátného prostoru a jasného záměru, uctění mezníků na naší cestě. Může dodat jasnost a jistotu, vytvořit prostor pro uvolnění potlačených emocí, upevnit nebo v úctě rozvázat svazek. Osobně cítím, že rituály dodávají sebeúctu. Když uctíváme vlastní cestu, uctíváme sebe a uctíváme život.
Během pár dní ve francouzských Pyrenejích jsem zažila, že z mého obličeje slézá další maska. Jakási vrstva, která mi bránila naplno prožívat radost. Můj obličej a vyzařování se opět změnilo. Někteří mí blízcí jen kroutí hlavou, nad mými fyzickými proměnami
„Cítím se připravená stát se nevěstou“…O Alici a Davidovi, lásce, obavách, jejich léčení a přípravách na svatbu. Rozhovor s maminkou Danou. Ženské ohlasy na Rituál pro nevěstu…
Den, kdy se dívka promění v ženu. Kdybych si mohla tento den zpětně vysnít, jak by vypadala moje červená oslava? Nechte se inspirovat a popřemýšlejte, jak by mohla vypadat ta vaše
Představte si, že se jako nevěsta připravujete na svatbu, vybíráte šaty, kouzlíte nad grafikou oznámení, přemýšlíte koho pozvat ke svatební tabuli a koho na svatební oslavu, a do toho všeho procházíte procesem uvědomění, že jste si právě vybrala muže svého života.
Ženy ženám
Lilia Khousnoutdinova
Alice Kirš
Barbora Zemanová
