Nebezpečná krása: O kurtizáně v nás

Dana-Sofie Šlancarová15.10. 201421

Tereza s ulehčením dosedne na zahradní křesílko na terase u své chaty. Mezi stromy prosvítají paprsky pozvolna zapadajícího letního slunce. V srdci cítí klid a velkou úlevu. Zavírá oči a přitom se jí vybaví scéna z Nebezpečné krásy. Veronica Franco stojí před inkvizičním soudem a jeden za druhým vstávají v soudní síni muži, které tato krásná a moudrá kurtizána naučila lásce, rozkoši a skutečnému životu.

Tuhle scénu Tereza miluje. Ví, jak hluboká je v ní pravda. My ženy jsme byly stvořeny k tomu, abychom učily muže lásce. A to i skrze sex – a to především.

Ve stejnou chvíli však přiběhne na plátno v Terezině mysli její babička. Říká: „A hlavně si, holčičko moje, dávej pozor na ty chlapy. Nejde jim v životě o nic jiného, než aby uspokojili svůj chtíč. Nikdy se jim neotevírej a nedávej jim víc. Jakmile se jim otevřeš, budou chtít stále víc a víc a nedají ti nikdy pokoj.“

Je to pár let zpátky, co Tereza začala procházet svou sexuální proměnou. Říká se, že žena po třicítce si začíná sex zase užívat, a Tereza dnes už dobře ví, že je to pravda, ale že u ní je to pravda proto, že změnila svoje smýšlení o sexu – a to radikálně.

To, co jí řekla babička, sice už v pubertě částečně přemazaly romantické filmy, nicméně zbytky tohoto přístupu k mužům v ní přec jen hlodaly – a nedávaly jí možnost užívat si sexuální život skutečně naplno. Navíc: o sexu se u nich doma nemluvilo. Nebylo to sice úplně tak jako u jiných kamarádek, u kterých si maminky při choulostivých postelových scénách stoupaly před televizi, aby dceruška neviděla, co ji v budoucnu čeká, ale informace taky žádné nedostávala. Vztah rodičů nefungoval, natož aby v něm bylo něco jako láskyplný sex.

Takže Tereza vstoupila do svého sexuálního života s řadou iluzí, o které postupně přicházela – a postupně přicházela i o chuť se milovat s muži. Na nevědomé úrovni u ní fungovalo prokletí našich babiček. Nikdy se neotvírat, protože nás můžou zranit. Nikdy se neodevzdat, protože jim jde jen o jedno. O jejich vlastní uspokojení, a nikoli o nás.

Když ale Tereza nastoupila na cestu ke znovunalezení svého ženství, začala v sobě objevovat i tyto hluboko uložené vzorce. A po rozchodu se svým dlouholetým partnerem nastoupila i na novou cestu znovunalezení toho, co pro ni je skutečné milování.

Na této cestě prošla řadou fází, z nichž nejdůležitější byla fáze kurtizány Veroniky Franco. Během ní si Tereza uvědomila, že i v ní žije posvátná prostitutka. Žena, která ví, že sex je mocná zbraň, kterou může okouzlovat, inspirovat, motivovat, zabíjet i léčit. A další naprosto zásadní fáze byla fáze sexu jen pro sex. Milování pro pouhé potěšení, pro několik minut rozkoše, pro uspokojení těla.

Ze začátku si to Tereza vyčítala. „Jsem slabá. Nevydržím to. Chtíč je silnější než já. Měla bych…“ Ale její intuice ji přesně a neochvějně vedla údolím jejích temných stínů, aby prošla, prožila – a už navždycky věděla. Aby na svém těle naprosto přesně zažila, jaké to je, milovat se téměř bez lásky, milovat se ve vztahu, kde chybí skutečná intimita. Aby díky této zkušenosti přestala pohrdat ženami, které to dělají – a taky aby přestala pohrdat sama sebou, protože toho vlastně i ona dopouštěla ve všech svých předchozích vztazích, i když si namlouvala něco jiného.

A aby si uvědomila, že její tělo v sobě skrývá mocnou sílu, kterou je třeba využívat vědomě – a užívat si vědomě.

A dnes jí dosedly poslední kousky skládanky. Ví, že už nechce ve svém životě pouhý sex, ale skutečné milování. Takové, ve které se svému muži zcela otevírá a odevzdává a je zranitelná. Chce vztah, ve kterém je opravdová intimita. Chce otevřenost, komunikaci, posouvání hranic na obou stranách. Chce partnerství, ve kterém nebude svým mužem někde v hloubi mysli pohrdat, protože tak jí to řekly a naučily ženy v jejím rodu, ale bude si ho hluboko ve svém srdci vážit.

A ví, že on přijde. Protože ona už udělala pro to sama u sebe všechny důležité kroky. Váží si sama sebe. Ví, kdo je. Ví, že je žena, která nemá „něco tam dole“, ale „píču, která si umí užívat rozkoš“. Ví, co je to sex pro sex a ví, jak se od něj liší milování. Ví, že Veronica Franco je ona sama. Odpustila si všechny svoje předchozí vztahy a sex bez lásky. A otevřela svoje srdce. Ano, zranění může přijít, ale ona už se ho nebojí. Ví, že láska, kterou v sobě cítí už v tuto chvíli, všechna zranění vyléčí. Ta láska je uvnitř ní a nikdy nemůže zmizet.

Přestala se vztahu bát a ví, že díky tomu si může přitáhnout muže, který bude konečně dostupný. Nebude to jen milenecký nebo nevyzrálý „přestupní“ vztah. Bude v něm intimita, která je přítomna neustále, nejen v posteli.

Poslední paprsky slunce dopadají na vrcholky stromů nad Terezinou hlavou. Ten muž tu ještě není. Ale Tereza už o něm ví. Cítí jeho ruce na svých bocích, špičku jeho jazyka ve svých ústech a jeho křišťálový penis hluboko uvnitř v sobě. A Tereza se mu otevírá jako zatím nikdy v životě. Když se domilují, on na ni ještě dlouho zamilovaně hledí. Není jisté, jestli si to uvědomuje, ale Tereza to ví. Jako dávná kurtizána, jako moudrá a smyslná Veronica Franco, ví, jak kouzly svého těla může otevřít ve svém muži život, touhu, radost – a v sobě taky.

„Babičko“, odpovídá na třicet let starou radu. „Já vím, že být ženou je o slasti a rozkoši. Díky za doporučení, ale jdu si svou cestou – a jestli chceš, tak se přidej…“

ŽIJTE (s) CYKLEM A V HARMONICKÉM PARTNERSTVÍ!