Když dítě nepřichází III. – Plán E

Měla jsem řadu gynekologických problémů, velmi dlouhý a nepravidelný menstruační cyklus, který se neustále prodlužoval. Bolesti v podbřišku se někdy skoro nedaly vydržet, takže jsem pravidelně běhala na gynekologii, aby mě poslali s domů s tím, že mi nic není. Dlouhou dobu jsem těm problémů ale nevěnovala pozornost. Snažení o dítě a umělé oplodnění mi na dlouhou dobu úplně zakryly moje přirozené instinkty. Podle doktorů mi navíc nic nebylo. Můj gynekolog mi dal hormony na úpravu menstruačního cyklu na tři měsíce spolu s instrukcemi, kdy přesně si mám píchnout injekci na podporu ovulace. Začalo mi docházet, že něco v mém životě nefunguje, že do sebe nemůžu cpát hormony horem dolem. Moje tělo mi už několikrát dalo jasně najevo, že to není nic pro mě. Dva měsíce mi ty krabičky z lékárny ležely doma v šuplíku. Chodila jsem se na ně dívat a říkala si: „Když je budeš brát, třeba do tří měsíců otěhotníš. Budeš mít své vytoužené miminko.“ Mé realistické já mi ale odpovědělo: „A opravdu si myslíš, že když do sebe budeš cpát tyhle svinstva, tak otěhotníš? Chceš opravdu neustále doufat v zázrak a pak být znovu a znovu zklamaná? Nemáš toho už dost?“ A pak mi to došlo, nemůžu pořád spoléhat na zázrak. Rozhodla jsem se vzít celou situaci do vlastních rukou a převzít zodpovědnost za to, co se mi děje. Chtěla jsem to zvládnout jinak. Nevěděla jsem ještě sice jak, ale měla jsem velmi silný pocit, že to půjde. Hormony letěly do koše. Až teď si uvědomuji, jak velký to byl krok a jak mi toto rozhodnutí změnilo život.

Zanedlouho mi do cesty začaly přicházet informace, lidé a kurzy, které mi dávaly odpověď na moje otázky. Vydala jsem se tedy na hledání svého ztraceného Já. Je to cesta dlouhá, strmá a trnitá. Potkávám se svou bolestí, strachem, studem, pocity viny, vztekem a vším, co jsem v sobě nechtěla vidět. Pochopila jsem, že se z mého podbřišku, z centra ženské energie a síly, stal odpadkový koš pro všechny ty nezpracované emoce. Odtud všechny mé gynekologické problémy. Postupně si v sobě uklízím a musím říct, že se mi podařilo vybagrovat už hodně odpadu.

Moje zatím nenarozené dítě mě přivedlo k sobě. Jsem za tuto zkušenost nesmírně vděčná.Vždy jsem byla velmi racionální a všechno jsem plánovala, chtěla jsem plánovat i dítě. Až tato životní lekce mě naučila, že některé věci se v životě naplánovat nedají. Pochopila jsem, že jsem si tím vším musela projít, abych se dostala tam, kde jsem dnes. Dovoluji si být ženou, nedokonalou, nelogickou, autentickou. Dovoluji si také projevovat a prožívat své emoce a odpočívat. Odešla jsem z práce, opustila jsem svou slibnou kariéru a hledám své správné místo na světě. Znovuobjevuji své talenty a vášně. Miluji tanec. Poprvé v životě se o sebe skutečně starám a pečuji o sebe. Můj menstruační cyklus se začal zkracovat a stává se víc a víc pravidelným. Každou menstruaci oslavuji. Můj muž mě neopustil, podporuje mě a náš vztah se neustále zlepšuje a upevňuje. Jsme spolu teď 7 let a já se těším na naše další společné chvíle.

Dítě stále nemám, ale teď už vím, že to nejhorší, co se mi v životě mohlo stát, bylo nedovolit si být sama sebou, být ženou a žít naplněný život. Poprvé v životě dělám to, co má opravdový smysl.

Pokračování za týden…

Své srdce vám s láskou otevírá

Veronika Kubátová

www.veronikakubatova.cz

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018