Když dítě nepřichází I. – plán A nevyšel

Všechno to začalo, když jsem potkala svého nynějšího muže, Honzu…

Několik týdnů potom, co jsme spolu začali chodit, se mi začaly zdát sny o tom, že jsem těhotná, že mám dítě, nebo že jsem zrovna porodila. I když mě do té doby nikdy nenapadlo spojení já a dítě, probouzela jsem se s nádherným pocitem naplnění.

Začala jsem tušit, že s tímto mužem jde o něco víc.

Díky hormonální antikoncepci jsem trpěla silnými migrénami a tak jsem zašla za svou gynekoložkou s tím, že bych chtěla přestat brát „prášky“. Jako „správná lékařka“ mi odvětila, že je lepší mít 10 migrén než jít na potrat a abych si to ještě rozmyslela. Aha.

Nedalo mi to a zašla jsem ještě k neurologovi. Pan doktor byl velmi přímý a řekl mi něco ve stylu, že je mi pětadvacet, mám přítele, a kdybych náhodou otěhotněla, tak to vlastně nebude problém. Trefil se do černého. Ono by se vlastně zas až tak moc nestalo. A tak jsem potřebovala doktora, aby mi potvrdil, že brát „prášky“ je při mých migrénách úplná hovadina a že být těhotná není problém.

Ještě ten den jsem přestala hormonální antikoncepci brát a s Honzou jsme si řekli, že bychom spolu chtěli mít miminko. Byli jsme spolu rok a zrovna jsme se nastěhovali do krásného malého bytu. Na miminko ale v tu dobu nebyl ten správný čas a tak jsme ještě další rok počkali, než jsme se rozhodli dítě mít.

Měla jsem všechno, po čem jsem toužila

Milujícího muže, dobrou práci a mezinárodní kariéru. V tu dobu jsem si říkala, že to nejhorší, co by se mi v životě mohlo stát, je, že bych nemohla mít děti. Byla jsem velmi cílevědomá a plození dítěte jsem brala velmi zodpovědně. Hlídala jsem si plodné dny, měřila teplotu, po sexu držela nohy nahoře alespoň 10 minut. Řídila jsem se všemi možnými babskými radami z internetu, které jsem považovala za alespoň trochu akceptovatelné a proveditelné.

Skoro před každou menstruací jsem byla přesvědčená, že jsem těhotná. Měla jsem všechny těhotenské příznaky, dokonce jsem měla i pocity na zvracení. Pravidelně jsem běhala do lékárny pro těhotenské testy a doufala jsem, že tentokrát se objeví dvě čárky.

Moje touha po dítěti byla ohromná

Plánovali jsme dovolené podle toho, že v létě už možná budu těhotná. Kupovala jsem si o číslo větší oblečení s očekáváním, že na čas přiberu. Celý náš život se postupně točil okolo snahy zplodit potomka. Nikomu jsme však o našem záměru neříkali, chtěli jsme všechny překvapit „až to vyjde“.

Jenže dítě nepřiházelo.

Začala jsem být zoufalá a moje zoufalství se zvětšovalo s každou další menstruací. Moje gynekoložka nás poslala na všechna ta nepříjemná, ale nutná vyšetření, která měla odhalit, kde se v procesu vyskytla chyba. Po roce a půl snažení diagnóza zněla – neprůchodné vejcovody.

Zhroutil se mi svět

Cítila jsem, že jsem jako žena selhala. Moje nejzranitelnější Já dostalo příliš velký zásah na to, abych takovou situaci dokázala přijmout. Připadala jsem si, jako by mi na čelo přilepili nálepku „Neplodná“. Styděla jsem za to.

Bála jsem se, že mě můj muž opustí a najde si jinou, lepší, plodnou ženu. Všechny tyto pocity si uvědomuju až teď, s odstupem času. Pěkně jsem je v sobě zamkla a rozhodně jsem je s nikým nesdílela. Byla to moje bolest, kterou jsem si ale jen málo připouštěla.

Dalším logickým krokem se zdálo být umělé oplodnění. Ach ta logika…

Své srdce vám s láskou otevírá

Veronika Kubátová

autorka 8dílného programu pro ženy, kterým se nedaří otěhotnět

www.veronikakubatova.cz

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018