To není práce pro ženskou!!

To mi pověděl jeden člověk v mých úplných začátcích. 17 let brouzdám vody realitního trhu. Naplňuje mě to hrdostí a štěstím, že jsem tenkrát na jeho slova nedala, neutekla a vytrvala přes všechny překážky.

Jsem Žena v realitách

Žiji už konečně život podle svých představ. Život, který mne baví a přináší naplnění a uspokojení. Jsem hrdou mámou, osobní makléřkou, lektorkou, manažerkou. Vědomě vedu svůj život.
Začátky pro mne ovšem tak bezvadné a příjemné nebyly.

 

Psal se rok 1998

… pro mě doba temna co se týká povědomí o realitách :) Vlastně povědomí o životě vůbec.

Nacházela jsem se ve stavu, kdy moje životní úroveň nebyla valná a vlastně jsem řešila, co dál – v práci, v životě a se sebou. Tři roky po vysoké škole. Vyzkoušet si, že co jsem studovala, mě živit nebude, bylo docela smutné.

Život v pronájmu v nezařízeném bytě v paneláku. Na konci měsíce počítání, zda si zítra koupím rohlík a 10 dkg šunky nebo jen ten rohlík, bylo dost deprimující a těžce se to rozcházelo s mými sny a představami o krásném autě, práci, spokojeném životě.

Nejhorší snad bylo ale to, že jsem vůbec netušila, kudy se vydat, co mě pořádně bude bavit, v čem mohu být úspěšná. Docela depka. Tak moc jsem chtěla vnitřně něco dokázat. Víc než mi určovali jiní. Ale proč se mi nedaří?

 

Pomohla úplná náhoda

Můj tehdejší přítel na tom nebyl lépe než já. Chtěl jinou práci, ale neuměl si o ni říci. Našel si inzerát „Realitní kancelář v centru Prahy přijme makléře“… Ale neměl v tu chvíli odvahu poslat svoje CV, kde nic moc nebylo. Neuměl, či se styděl, říci si o práci, o které nic nevěděl.

Ivana Cikánková„Prosím tě, to nic není, já ti ukážu jak na to… :)“ vypadlo ze mě jednoho dne.
Sestavila jsem svoje první pořádné CV, kde toho taky moc nebylo. Ale vypadalo dobře. K mému překvapení se ozval majitel kanceláře a pozval mě na schůzku.

Za 14 dnů jsem podepisovala smlouvu s majitelem a vstoupila tak do zcela neznámých vod realit.

Bála jsem se, ale nepodlehla svému strachu. To jsem ovšem netušila, co budu muset překonat hned na začátku.

V té době byla tato kancelář, díky majiteli s obrovským drivem, nadčasová, což jsem si uvědomila za několik let zpětně. Přesto však v té době nebyli žádné automatické systémy – šanon, papír, tužka a telefon byly naši nerozluční přátelé a zaškolování do praxe probíhalo poměrně stručně a jasně.
V mém případě asi takto: zkušenější makléř v té době mě po krátké teorii vzal poprvé do terénu na náběr družstevního bytu 2+kk.

 

Můj křest

Dostalo se mi od něj VELKÉHO povzbuzení. Znělo zhruba takto: „Tak, teď se ukáže, zda na to máš a zda budeme spolupracovat dál nebo ne. Osobně si myslím, že to není práce pro ženskou.“

Jak si myslíte, že jsem se cítila? ANO! Přesně tak – hrozně! Moje znalosti na bodu mrazu, víra v sama sebe někde dole. Schůzka byla velmi kreativní, úspěšná – podepsaná exkluzivní smlouva, s chybami, ale uzavřena. Kolega měl zvláštní výraz ve tváři :) a víte co? Byt byl prodán za 14 dnů a já měla svého prvního spokojeného klienta a první odměnu.

Ten pocit uspokojení byl báječný!

Po prvním obchodě mi tak bilo srdce a ježily se mi chlupy. To je ONO! Pochopila jsem, že toto je moje cesta. Pracovat tak, že pomáháte lidem. Vidět a cítit vděčnost, spokojenost klientů je k nezaplacení. Navíc v profesi, která je opravdu velmi zvláštní, tvrdá, náročná. Nepožívá přílišné důvěry lidí a renomé. Ale je to neuvěřitelně krásná a obohacující práce a když jí milujete, není co řešit :)

 

Má kariéra stoupala vzhůru

Z úspěšné makléřky jsem postoupila až na pozici výkonné ředitelky. Najednou jsme byla manažerkou. Úspěch! Spoluvlastním realitní kancelář. Podílela jsem se na franšízových projektech v ČR. Aktivně provozuji lektorskou činnost.

Ivana Cikánková

 

V roce 2011 se mi narodil vytoužený milovaný syn Tobiášek. Tak, jak už to s příchodem dítěte bývá, změnil se mi od podlahy pohled na mnoho věcí. I přesto, že jsem byla na rodičovské dovolené aktivní, cítila jsem v sobě divný neklid. Stále vše bylo na sílu, pouze na výsledek. Byla jsem schopná podávat neuvěřitelné výkony. Ale vnitřně jsem byla jinde.

 

Vše bouchlo v roce 2014

Přišla krize! Restart a otrávenost. Rok 2014 byl pro mne dost kritický. Neúspěch jednoho projektu,demotivace, otrávenost z opakujících se problémů. Pořád dokola stejné výmluvy makléřů: ono to nejde, nemáme kam volat, a za to může systém, manažer… výmluvy.

Znáte ty pocity zmaru? Chtěla jsem skončit s tím, co dělám, a jít jinou cestou. Ale jsem od přírody paličák a jen tak mě něco hned neodradí. Říkala jsem si: „tak takovou dobu na sobě makáš, podívej co umíš a jsi dobrá. Přeci to jen tak neopustíš…“ a začala jsem se na problémy dívat trochu jinak.

Hledala jsem sama sebe.

Nebylo to mnohdy hezké. Podívat se do zrcadla a říci si pravdu. Pochopila jsem to konečně v plném rozsahu. To zásadní, pro vše okolo nás, je JAK TO MÁME SAMY SE SEBOU.

Celý život jsem hledala odpovědi na otázky proč já, proč se mi to děje, proč jsem nešťastná. Hledala jsem špatně. Celou dobu byly uvnitř mne. Ne venku. Našla jsem svoje vnitřní proč.

Rozhodla jsem se vědomě, že neuteču a zůstanu. Začala jsem hledat cestu, jak být jiná a jak poslechnout i své srdce a ženskou intuici. Tak velmi úzce souvisí naše vnitřní naladění s naším pracovním nebo podnikatelským životem. Dnes už se nebojím sama sebe.

Ivana Cikánková

Začala jsem hledat jiné informace a projekty. A jak to tak chodí, najednou se mi otevřely nové obzory, projekty. Pracovní zejména. Klíčovou akcí pro mě osobně bylo setkání na akci Milionová žena loni v září. Málem jsem tam nešla.
Tam mi to docvaklo natvrdo. Něco bylo pořád virtuální, ale vnitřní pocit byl jasný.

 

Věděla jsem, že jsem našla svůj svět a směr!

Cesta byla nejasná, ale i tak mě to přitáhlo k dalším úspěšným lidem a zajímavým informacím. Pokud si to samy sobě dovolíme, pak nám to krásné a inspirující začne přicházet do života tak nějak přirozeně :)

Pořídila jsem si plážovou platformu, začala makat na sobě a tvořit. Sice mám blonďatou hlavu :), ale technicky jsem odjakživa velmi zdatná a baví mě to. Najednou tak všechno začalo zapadat do sebe.

Dalším velkým zlomem byl intenzivní kurz Podnikání z pláže. Tam se vše nastartovalo naplno a reálně. Nastala nová etapa mého života a podnikání :) Mimochodem, za posledních 9 měsíců mě moje vzdělání a rozvoj stálo 50 tisíc korun.

 

Jsem stále Ženou v realitách

Ale jinak – restart mám za sebou! Nekončím, rostu, rozvíjím se. Je to neuvěřitelně povznášející vidět, jak se věci kolem vás mění díky tomu, že vy se měníte. Jsem trochu netrpělivá, učím se to. Vše má svůj čas a přijde přesně, když jsme na to připravené.

Jak se nespálit při prodeji nemovitostiZamilovala jsem se do online světa. Našla jsem způsob, jak se v mé profesi odlišit a být jiná. Navíc s velkou vnitřní radostí.

Objevila jsem svoji další vášeň: psaní. Napsala jsem 2 ebooky. Jeden se úspěšně prodává. Sama jsem si postavila svůj web, který je úžasný. Objevila jsem nové technologie, co mi výrazně zjednodušují život. Je to prostě skvělé :-)

Vytrvalost. Akce. Touha po naplnění svých snů. Velikánská chuť se neustále učit. Otevřenost změnám a výzvám. Mít se ráda jaká jsem. To jsou moje klíče, kterými si vědomě odemykám svoji další úspěšnou budoucnost:)

Bude milionová! Dnes už to vím.

Mějte se prímově

 

S úctou,

 

Ivana Cikánková
Ivana Cikánková
realitní expertka, poradce

ivanacikankova.cz

Jak se nespálit při prodeji nemovitosti – ebook zdarma, který vám pomůže vyhnout se 5chybám, které už jiní udělali

Ojedinělý postup, jak prodáte svou nemovitost za nejvyšší možnou cenu – Jak prodat nemovitost s maximálním ziskem

Zenyvrealitach.cz – projekt, který spojuje a vzdělává ženy v oboru realit

 

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře
  1. Bořislavka Kukolínová napsal:

    Tak, pokud žena není spokojená se svou prací, tak by si ji asi měla změnit ne? Přeci jsme dospělé a není nic jednoduššího, než si najít práci jinou a té, která nám nevyhovuje prostě dát sbohem :) Existuje veliká spousta serverů na pracovní nabídky ( třeba https://www.hitprace.cz/ nebo já nevím, jaké ještě)… Tak vzhůru do hledání :) Život je jen jeden.

    • Lenn napsal:

      No, ne vždy je to takto jednoduché, ale vlastně s vámi souhlasím. Já například několik let pracovala ve firmě, která měla sídlo firmy asi 50 km od mého domova, takže jsem musela dojíždět. Bohužel v té době u nás v okolí žádná podobně placená pozice nebyla, takže mi vlastně ani nic jiného nezbývalo. Je ovšem pravda, že to každodenní dojíždění bylo opravdu ubíjející, takže jakmile se naskytla jiná pracovní pozice mnohem blíže, tak jsem ji okamžitě vzala.

  2. Ivule napsal:

    Prosím vás a co není práce přesně pro ženskou? já si myslím, že jsme se dávno už přes toto téma dostali a jakákoliv práce je přeci pro jakoukoliv ženu… Třeba já jsem si našla nedávno velice šikovnou paní, která se živí docela technickým oborem jménem SEO (odkaz na ni zde – https://kvalitneseo.cz/seo/ ) a také byste řekli, že to není „ženský“ obor…

  3. ivca39 napsal:

    Osobně mám velký obdiv ke všem ženám, které pracují v realitách. Já bych na to teda asi neměla. Mně spíš vyhovují práce, kde mohu něco vytvářet rukama. Je ale pravda, že u takových prací má člověk zase například mnohem větší riziko pracovního úrazu. S tím mám sama bohužel celkem bohaté zkušenosti.

  4. all the technical KINGDOM777 solutions and staff we need for 에볼루션 카지노 operators who provide world

  5. Hana napsal:

    Máte můj obdiv. Já osobně bych takovou práci asi nemohla dělat. Myslím si ale, že žen v realitách je dnes poměrně dost. My taky náš současný byt sehnali přes jednu makléřku. Bylo vidět, že to je už ostřílená profesionálka. Asi před měsícem jsme dokončili stěhování. Problém je, že ten nový byt je menší, než ten starý. Ten starý už jsme si nemohli dovolit, tak to prostě jinak nešlo. No a některé věci jsme v tom starém bytě i museli nechat, což mě hrozně mrzí. Mám pocit, že majitel si na to nakonec najal nějakou firmu na vyklizení bytu v Praze, tak kdo ví co se s těmi věcmi stalo.

  6. Jana napsal:

    Vážně skvělá inspirace. Musím říct, že já jsem se na stará kolena taky vrhla do karierního růstu a snažím se v naší firmě dostat na co nejvyšší pozici. Prošla jsem si několika školeními, teď naposledy školení HR přes https://vox.cz/kategorie/kurzy-a-seminare/personalistika-a-mzdy/ a musím říct, že mi to opravdu hodně dalo. Dozvěděla jsem se tam spoustu věcí, které v práci určitě využiji.

  7. Gábina napsal:

    Často se setkávám s názory, že práce v IT není pro ženské dostatečně dobře ohodnocená. Proto se ptám, proč si některé z vás prostě nekoupí repasovaný notebook a nezkusí pracovat přímo sami na sebe. Si vezměte, kolik peněz musíme odvádět státu. O tuto možnost (osamostatnění) vás nikdo nemůže připravit.

  8. Lenka napsal:

    No, když jsem nastupovala do jedné fabriky, tak mi říkali to stejné. Musím ale říct, že mě ta práce vlastně baví. Jen je to někdy prostě fyzicky náročné. Navíc to může být někdy i nebezpečné. My ale naštěstí v práci dostáváme různé ochranné pomůcky od https://www.uvex-safety.cz/cs/ takže žádný problém. :)

  9. Ilona napsal:

    To úplně miluju. Ty předsudky, že něco je pro ženskou, něco pro chlapa a jakmile se holka zajímá o něco mužského, tak na ni koukají jako na blázna. Já jsem měla vždycky víc kamarádů mezi kluky, chodili jsme na hokej, na fotbal, prostě mě víc zajímá ten mužský svět. I teď pracuji v mužském kolektivu a jsem spokojená. Taky mě od toho každý odrazoval, ale pro mě to byla motivace . Dokázat, že se mé okolí opět plete a já to zvládnu.

  10. Eliška napsal:

    Kdybych žila někde jinde a ne v Praze, tak bych si nedovedla představit jak ušetřené nervy nám asi dokáže stěhovací firma Praha zařídit. Kdysi jsme žili s rodiči na vesnici a to teda nebylo to pravé ořechové. Člověk je v jednom kole a nechce stále řešit nějaké blbosti ještě s tím že je rozebraná jedna skříň a nejde to dát dohromady.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.