Exkurze do historie menstruačních pomůcek

Řada žen dnes vnímá menstruaci jako nutné zlo. Dokážete si ale představit, že by vás během vašich dní někdo nutil dřepět v chýši, abyste ho neuhranuly, nebo že byste místo vložek musely používat vysloužilé hadry?

Dnes naštěstí žijeme v pokrokové době pohodlných menstruačních kalíšků a moderních pratelných látkových vložek, které jsou citlivé k ženskému tělu i k přírodě. Není ale od věci podívat se, jak své dny prožívaly naše praprapra…

Co si počaly s krvácením opravdové jeskynní praženy, se už nejspíš nikdo nedoví. Je ale pravděpodobné, že začínaly menstruovat o dost později než dnešní ženy a také končily dříve. Měla na to vliv fyzická námaha, delší kojení, vyšší počet dětí a zejména omezené zdroje potravy. Odhaduje se, že zatímco dnes žena menstruuje přibližně 450krát za život, u pralidí to bylo jen 50krát.

Krvácení do oblečení

Je možné, že už tehdy si ženy vypomáhaly kožešinami, trávou, mechem, vlnou nebo mořskými houbami. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že se až do novověku místy udržel zvyk krvácet prostě jen tak, do oblečení. Ženy trávily velkou část dne na poli, kde odkapávání krve nikomu nevadilo a dokonce mohlo být vnímáno jako akt zúrodňování půdy. A protože nenosily spodní prádlo, situace pod jejich sukní zase nemusela být až tak tragická.

Jinde si prý ženy prostě sedly na vyhrazené místo, třeba do speciální menstruační chýše, a krvácely jednoduše pod sebe. Ostatně zvyk odsunout „nečisté“ dámy a slečny do vyhrazené části domu se dodnes uchoval například u některých skupin hinduistů v Indii a Nepálu.

Milování během menstruace většinou bývalo tabu a nezřídka bylo nutné po konci krvácení absolvovat speciální očišťující rituál.

Menstruace – doba moci

Celkově je historie menstruačních pomůcek obklopena množstvím nezodpovězených otázek, protože v řadě kultur dospěli k názoru, že krvácení je projevem nemoci a pokud žena pravidelně krvácí a neumře, musí jít o cosi nekalého. Mayové stejně jako Židé a křesťané vnímali menstruaci jako božský trest za neposlušnost. A letopisy navíc většinou psali muži, které zajímala spíše krev prolitá v bitvách, takže o tom, jak své dny prožívaly jejich drahé polovičky, máme jen velmi kusé zprávy.

Našly se ale i kultury, v nichž byly menstruující ženy považovány za velmi mocné až obdařené nadpřirozenými silami. Ostatní členové komunity se za nimi chodili radit, nechávali si od nich věštit budoucnost a menstruační tekutina se používala i jako léčebný prostředek – třeba na bradavice, epilepsii či bolesti hlavy. Severoameričtí indiáni Cherokee si této krve cenili, protože podle nich měla moc ničit nepřátele. Římané zase věřili, že ženy během svých dní mohou zahnat krupobití a dokonce z pole vystrnadit záškodnický hmyz.

Tampóny Egyťanek a Řekyň

Vynález tampónu je dnes všeobecně přisuzován Egypťankám, které si do pochvy vkládaly smotky papyru. Řekyně si je vyráběly z kousků dřeva omotaných cupaninou. U Římanek jsou doložené vlněné tampóny i vložky. Pak ale přichází éra středověku, kdy bylo tělo, a obzvláště to ženské, považováno za zdroj pokušení a hříchu.

Ideální bylo, když se manželka na svého muže po dobu menstruace ani pořádně nepodívala, protože se věřilo, že by ho mohla zabít pouhým pohledem. A hygiena byla považována za něco přímo škodlivého. Naopak se cenila přirozená krusta ze špíny a potu, coby spolehlivá ochrana před chorobami.

Nástup kalhotek

Ženy tehdy používaly vložky vyrobené z přírodních materiálů a různé hadříky. Zejména na venkově a v chudších domácnostech se ale krvácelo do oblečení. Teprve zhruba v 17.století se situace díky rozmachu textilní výroby začala postupně zlepšovat. Tehdy se objevují předchůdkyně dnešních látkových vložek dokonce důmyslně zabudované do širokých sukní. Existovaly i speciální menstruační košile, jejichž dlouhé cípy se zavazovaly mezi nohama.

Průmyslová éra zavádí v 19.století nošení spodního prádla coby běžného kusu oděvu. Objevují se také první (leč občas dost bizarní) návrhy moderních dámských hygienických pomůcek, které často připomínaly spíše vybavení mučírny. I nadále se ovšem daří různým pověrám a předsudkům. Krvácející ženy byly například v továrnách obviňovány, že se kvůli nim kazí potraviny.

Válka a jednorázové vložky

I přes pokrok ve výrobě menstruačních pomůcek si stále většina žen své vložky doma pletla, háčkovala nebo šila ze starých hadrů či z bavlněné látky na dětské pleny. A také prala. Jednorázové vložky vymyslely zdravotní sestry ve Francii. Inspirací jim byly obvazy používané v bitvách první světové války. Vynálezci menstruačních pomůcek ale často narážely na stud žen, které se zpočátku neodvážily požádat prodavače o balení vložek. Proto se zkoušely i různé samoobslužné formy jejich prodeje.

Lepicí pásky na vložkách, jak je známe dnes, tehdy ještě neexistovaly, takže se experimentovalo s různými postroji a pásky. Až v 70.letech 20.století konečně spatřila světlo světa jednorázová vložka současného typu. Gelová absorbční vrstva je ještě o zhruba dvacet let starší. První jednorázové moderní tampóny se začaly vyrábět už po roce 1920. Do té doby musely coby předchůdci tampónů postačit „ucpávky“ z hadříků.

Menstruační kalíšek – stará novinka

Ještě dříve, v roce 1867, byl patentován nejstarší doložený typ menstruačního kalíšku. Vzniklo více typů, některé měly dokonce hadičku, která tekutinu odváděla do sáčku připevněného k opasku. Moderní podobu kalíšku v roce 1937 představila americká herečka Leona Chalmers. Tehdy ještě nebyl vyrobený z lékařského silikonu, ale z vulkanizované gumy. Narazil ale na společenské předsudky, a proto začal boom menstruačních kalíšků až po roce 2000.

V této době se také vrátily na scénu pratelné látkové vložky. Jejich moderní podoba je skvělou alternativou pro ženy, kterým používání jednorázových vložek a tampónů způsobuje zdravotní problémy. Zároveň je jednou z možností, jak zabránit neudržitelnému plýtvání přírodními zdroji i rozrůstání skládek, kam ročně míří tuny a tuny použitých menstruačních potřeb.

Návrat mořských hub

Narůstá také obliba tampónů z ručně sbíraných mořských hub, které jsou ekologické a zároveň velmi citlivé k ženskému tělu. Nejedná se o žádnou převratnou novinku, ženy z kmenů sídlících u pobřeží si s jejich pomocí zpříjemňují své dny už tisíce let. Díky přirozeným desinfekčním a antibakteriálním vlastnostem jsou menstruační houby vhodné i pro uživatelky trpící vaginálními infekcemi.

Zároveň je povzbudivé, že se najdou odvážní průkopníci, kteří mění zaběhnutý pohled na menstruaci. Patří k nim třeba Miranda Gray, autorka revoluční knihy Cyklická žena. Podle ní není menstruace překážkou, která půlce lidstva pravidelně znepříjemňuje život. Ženy, které se naučí naslouchat svému tělu, mohou aktivovat dosud nevyužité schopnosti související s jednotlivými fázemi menstruačního cyklu a díky nim uspět v zaměstnání i v osobním životě.

Zuzana Klementová
www.branakdetem.cz

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018