Jak zvládnout: "nejde, nedokážu, nevím, neumím…"
Občas slyším: "Jsem nemožná, neschopná: protože mně to prostě nejde, nedokážu se zklidnit, natož meditovat, necítím nic, necítím to, o čem se píše, nevím, jak se naučit mít ráda." Všechny víme, že teorie a praxe jsou dvě naprosto rozdílné záležitosti. Jak tedy takové frustrace překonat prakticky?