Škoda, že nemám v rukou kopretinu! Tato tajuplná dívčí hra mě vždycky jako malou bavila. A co to použít na diagnostiku sebelásky? Co by mi vyšlo? Ruku na srdce – když opominu období sladkého raného dětství, po zbytek svého života jsem se ráda neměla. Žila jsem ve společnosti lidí, kde to bylo přirozené. Všichni mi ukazovali na svých životech, jak se to správně dělá. A já je napodobovala
Nečakala som to, nerátala s tým. Cez prsty som sa dívala na všetky rozvedené ženy. Nie, nebolo to opovrhnutie, ba ani výsmech. Bola to čudná ľútosť nad tým, že zrejme vo vzťahu zlyhali. A najmä: myslela som, že mne sa také čosi prihodiť nemôže... a pak blesk z jasného neba
Je to zvláštní. Na jedné straně se ženská sexualita a pohlaví probírá v mainstreamových časopisech, na straně druhé je ale celá řada žen, která toto téma považuje za tabu. Mnoho z nás se dokonce na svou vaginu neodváží ani podívat. Čím to je a jak s tím dále pracovat?
Potkávám různé lektory a odborníky na výchovu a čím dál více se mi potvrzuje, že v dnešní době jsou populární jisté názory, které dle mých zkušeností bohužel nefungují a spíše rodičům ubírají sebedůvěru, tolik potřebnou k výchově našich dětí.
Děti moc dobře cítí, v jakých názorech se máma a táta rozcházejí a moc dobře se dokážou orientovat v tom, za kým z rodičů se svým přáním jít. Manipulací sebe sama do vynucené shody s partnerem, se kterou však cele nesouzníme, děti pouze mateme.
Ženy ženám
Lilia Khousnoutdinova
Šárka Weberová
