Přijmout, poděkovat, pochopit a pustit

„Minulost nade mnou ztratila moc. Jsem plná obnovených sil a znovuzrozená do nového světa.“ Louis Hay

Krásná afirmace, jejíž poselství je tak silné a léčivé, a přesto je to mnohdy tak obtížné. Víme, že minulost je minulostí, že na ní nic nezměníme a neměly bychom ji ve svých životech neustále oživovat. A přesto se jí jedna část naší osobnosti pořád drží a analyzuje.

Určitý mechanismus v nás se drží záležitostí, jež už se staly, nemůžeme je změnit, a přesto nám v mysli nahrává naučené fráze typu:

• Co by bylo, kdyby … ?
• Měla jsem udělat toto a tamto…
• Neměla jsem tohle říct …
• Kdybych byla dostatečně silná, tak bych udělala to a to…
• Kdybych moje matka/otec (ne)udělaly …., mohla bych ….
• Můžu za to já …
• Může za to ten a ta …
• Kdybych měla jinou práci/partnera/tělo/…, určitě by to bylo lepší s …
• Proč jsem ho/ji musela potkat … ?
• Proč jsem dovolila, abych dělala něco, co jsem vlastně nechtěla … ?

Říkají vám tyto fráze něco?

Asi každá z nás si někdy něco takového řekla a tím vlastně podvědomě trýznila samu sebe. A přitom víme, že je to zbytečné. Jakákoliv kritika, sebe-osočování, analyzování, probírání toho, co bychom měly a neměly, je opravdu nesmysl. Úplně postačí přijmout jakoukoliv reakci nás a ostatních, poděkovat za ni a zase ji pustit.

Ponechat si jen to, co se z toho mohu naučit a zbytečný balast nechat vypařit. Opět to zní velice jednoduše a přitom to může být tak komplikované. Ano je, ale jen zpočátku. Objevujete-li samy sebe, přijímáte-li samy sebe a jste samy se sebou spokojené, přijde to samo. Najednou je tu poznání, že vše je jak má být a vše jsme si vlastně samy vybraly, abychom se něčemu naučily, něco pochopily a posunuly se dál.

Milujete-li samy sebe včetně vašeho těla, úsměvu, očí, chůze, myšlenek i emocí, stane se úžasná věc. Něco v nás takzvaně zemře, aby se mohlo zrodit nové. Vylíhne se motýl, zrodí se fénix. Ten fénixův popel, housenka, z níž vzlétne motýl, je to staré, to nefunkční, co musíme nechat zemřít, aby mohlo přijít to lepší, to co jsme opravdu my. Housenka a symbolický popel je to, co jsme dříve byly, ale už to tak není, je potřeba dát si svobodu a zprůchodnit energii od blokád a omezení.

Avšak nepřijde to tak, že opravdu moc chceme a úpěnlivě se o to snažíme. Přijde to jemně a nenásilně s tím, jak moc milujeme samy sebe a naše životy se vším, co k nim patří.

Síla je v jednoduchosti. Jen se mějte rády, každý den se za něco pochvalte, třeba i pohlaďte samu sebe, čtěte více z očí lidí než z jejich slov a radujte se z maličkostí, stejně jako děti. Potom z ničeho nic pocítíme blažený klid, odevzdanost a lásku. Začne se pomalu, lehce a někdy i velice silně otevírat oblast srdeční čakry, kde jsme my, naše krásná celistvost a láska k nám samotným.

S příchodem tohoto léčivého procesu najednou nebude problém skoncovat s minulostí a nahlížet na ní, jako na úžasného učitele, který nás provedl několika ročníky, abychom nyní mohly promovat a to s červeným diplomem. Ale ten učitel s námi není celý život, už jsme odešly a on má teď jiné studenty, ty, které to potřebují. My už vyhlížíme jiného a s radostí čekáme na každý den, kdy se minimálně jeden takový „učitel“ objeví. Jsme-li chápavé a otevřené, bude moci zase brzy odejít …

Buddhisté tvrdí, že jejich učení není náboženství ani filozofie. Je to podrobná psychologie naší mysli a mírumilovného života. Učí řešit problémy tím, že analyzujeme svou mysl. Avšak ne tak, že bychom probíraly minulost a trýznily se věcmi, které jsme měly udělat jinak, a nebo je vůbec udělat neměly. Jejich cestou je uvědomování si toho, co činíme a cítíme-li, že to pro nás není správné, tak se ocenit za to poznání a pochopení. Přijmout to, pochopit, poděkovat a pustit. Vzít si ponaučení a být se sebou trpělivé. Uvědomovat si své myšlenky, slova a činy, to je zdravá mysl.

„Udělejte ze své mysli oceán.“ Láma Thubten Ješe

Jinými slovy – nechte proplouvat své myšlenky, emoce i činy. Važte si všeho, co uděláte a je-li tam něco, s čím nejste ztotožněny. Ve vztahu k sobě a jiným bytostem (lidem, zvířatům, dětem), zastavte se a analyzujte to způsobem, kdy si odpovíte na hlavní příčinu vašeho počínání a vezmete si poučení. Dokážete-li toto byť jen občas, jste opravdu silné a úžasné. A jestliže to zatím nedokážete, jste i tak úžasné, už jen proto, že jste a to je moc osvobozující pocit, nemyslíte? :)

„Cokoliv činím, je v pořádku, protože vím, že dělám jen to, co doopravdy chci. Cokoliv je v mém životě, je v pořádku, protože jsem si to vybrala. Je-li to jinak, mohu to změnit, kdykoliv chci.“

A to je zase moje afirmace … :)

S láskou a přáním krásného bytí TADY a TEĎ

Jana Hrušková
lektorka, celostní terapeutka, tvůrkyně, mentorka

www.vivaenergia.cz

facebook/uzivejme.si

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018