Objevila jsem jiný svět

Ženy ženám13.10. 20152

Tady a Teď!

A tak se to možná nějak stalo. Necelé čtyři roky po tomto TADY a TEĎ jsem objevila jiný svět! Krásný, svěží a čistý. Svět plný lásky a sebelásky. Cesta byla dlouhá, náročná, ale stála za to.

Jak se to stalo? Začala jsem se mít jen obyčejně ráda. Sebe samu se vším tím, jaká jsem. Jaká jsem krásná, jaká jsem ošklivá, jaká jsem hodná, jaká jsem zlá, jaká jsem veselá, jaká jsem smutná, jaká jsem milá, jaká jsem vzteklá… Prostě úplně celá celičká jaká jsem, přesně takovou se mám ráda. Tady a Teď.

Jak jsem se našla…

Cesta, která nikdy nekončí, nebyla vůbec jednoduchá. Začala někdy potom, co jsem pochopila, proč mě opustil manžel. Odešel za jinou a mě nechal samotnou s malými dětmi. Na sezení v koutě nejsem stavěná a tak jsem se pomalu začala stavět na své vlastní nohy.

Nejprve brigáda jako uklízečka. Jsem čistomil a pořádkumil a tak se mi ta moje kulička úklidů nabalovala a nabalovala, až jsem práci nestíhala. V té době jsem potkala novou kolegyni, slovo dalo slovo a vznikla úklidová firma. Šly jsme dál a šly jsme výš a mě ta práce na tom našem novém dítěti neuvěřitelně bavila.

Sebevědomí mi rostlo a s přibývajícími lety jsem si byla stále jistější a stále lépe oceňovanější. Tady jsem svou lásku našla velmi rychle a vždy vše dělala s radostí a velkým naplněním. S čistou láskou.

V soukromém životě jsem se, zhruba po třech letech po odchodu manžela, vzepřela jeho tyranii, kterou na mě neustále zkoušel a kterou jsem si dlouhé tři roky nechala líbit. Psychické násilí není vidět a ani jsem si ho dlouho neuvědomovala. Ale bolí, bolí velmi potichu.

Starala jsem se o děti, o firmu, často plakala a nevěděla jaký bude můj život dál. Bývalý manžel mě neustále ponižoval. V těch třech letech ubližování jsem úpěnlivě hledala tatínka k mým dětem. Obrovská chyba!! Hledat lásku a oporu v někom jiném, když je člověk sám na dně, přitáhne zase jen to dno. To jsem nevěděla, v té době jsem o nějakém zákonu rezonance neměla ani potuchy.

Potkávala jsem spoustu mužů

Byla jsem strašně v kurzu a přitažlivá. Navázat kontakt nebyl problém. Sex nejpozději na třetí schůzce a často spíše dříve. Živočišné libido a snaha zalíbit se ještě více – věřila jsem všem sladkým řečičkám a chovala se ve finále k sobě velmi špatně. Chovala jsem se k sobě neláskyplně a nejspíš jsem se i dost nesnášela. Dělala jsem spoustu chyb a celkově toto období bylo plné pláče, nenaplněných minivztahů a následného zoufalství. Dokázala jsem se celé dny smát a kypět štěstím a pak večer sama sedět a zajíkat se pláčem.

Srdce mi málem puklo zoufalstvím a žalem!

Na úplném dnu, s myšlenkami na odchod z tohoto světa, jsem se rozhodla, že to takhle dál nepůjde, že takový život nechci mít a ani ho žít. Trápit se a setrvávat v zoufalství, jsem už nemohla. Z toho úplného dna mě vytáhla jedna úžasná psycholožka, byla to old lady a patrně v životě viděla mnoho.

Po roce terapie jsem odcházela s vědomím, že můj bývalý má problém se ženami všeobecně a že mi bohužel nedá nikdy pokoj. Dost věcí mi pomohla objasnit, uvědomit si své Já, řešit své ženství a uvědomit si vlastní podstatu. A tak se od té doby odehrála spousta malých bitev uvnitř mne i okolo mne a tím i spousta malých vítězství.

Po roce terapií a po dalším roce samoty, kde jsem vydýchávala, kde jsem už měnila své Já, se stala taková drobná příhoda. Bylo mi 34 let a život už měl pro mě zase nějaký ten význam, ale zatím žádný cíl. Chlapa už jsem nehledala a držela se úplně nejpitomější myšlenky, že když se mi vede pracovně, nemůže se mi vést vztahově. Skutečně to tak bylo, velmi špatná myšlenka.

Dostala jsem takovou obyčejnou knížku…

Ta příhoda v ten čas neměla velký význam, zpětně vidím, že to byl jeden z nejzlomovějších okamžiků mého života. Jedna z mých kolegyň uvařila kafe a vrazila mi do ruky knížku. Bylo na ní napsáno Miluj svůj život. Taková obyčejná a nevýrazná knížečka. Řekla k ní pár slov typu: „na cvičení jsem kašlala, ale když jsem ji četla s odstupem času po druhé, viděla jsem, že ten život takto skutečně jde a ubíhá“.

Knihu jsem doma strčila do regálu a následné dva měsíce jí tam nechala ležet.

Byl adventní čas a já měla tolik práce, že něco začít číst, byl holý nesmysl.
Přišly vánoce 2013, všechno vonělo, bylo všude uklizeno, firma spala, děti u tatínka… a ta malá knížka volá.. „tady jsem, tady jsem, tady jsem“… a já si jí vzala poprvé pořádně do ruky a začala pomalu číst.

Od té doby jsem ji přečetla alespoň pětkrát.

Začala jsem intenzivně vnímat každé písmenko a pracovat doporučenými cvičeními na své sebelásce.

Nebylo to úplně jednoduché stát u zrcadla a říkat si přímo do očí „mám se ráda„, ale časem se z toho stal rituál a já odcházela ráno z koupelny s úsměvem a s jiskrou v očích, vstříc novému dni. A takhle ke mně přišel zázrak, zázrak zvaný Láska.

Svět se na mě začal smát

… protože já se začala smát na něj. Najednou se začali dít malé „zázraky“, takové malé životní drobnosti – místa k parkování, pěkné ceny v obchodech, nové nápady v podnikání, kreativní inspirace, jak si zútulnit domov, přišlo i finanční zlepšení a svět byl mnohem růžovější.

Změnu mého já začali vnímat lidé mě blízcí. Malé děti se po letech na mě začaly smát a nebyl velký problém si získat jejich pozornost i srdíčka. V té době jsem se poznala se svým mladým přítelem a pozvolna mezi námi začala růst láska. Byl to krásný rok, kde jsem si naplno uvědomovala, jak bylo smutné být sama a jak vztah dvou lidí může být krásný.

Ovšem tak úplně to nebylo a mě čekala další zkouška.

Moje vysněná pohádka, bohužel, byla jen moje a já si moc dobře nevšimla, že ten druhý ji se mnou ke konci nesdílí. Zapomněla jsem se mít ráda, usnula jsem na vavřínech a dnes zpětně vím, jak moc důležitý ten vztah pro mě byl v posunu dál.

Rozešli jsme se po Novém roce 2015 a bylo to to nejbolavější, co jsem zažila. Snad ani rozchod s manželem tak nebolel. Ublížení z podvodu, vysvětlení, že jsem úplně naivní, že jak jsem vůbec mohla myslet na nějakou budoucnost! Opět jsem klečela na dně a bylo mi hrozně zle, stažená pod prsy, nemohla jsem jíst a skoro ani dýchat a totálně vyčerpaná, plná obrovského žalu, jsem začala volat do všech stran o pomoc.

Toto období netrvalo dlouho, necelý měsíc. Plakala jsem v podstatě neustále, slzy nešly zastavit a já je ani zastavit nechtěla. Přítel odešel, nakonec jsme se rozešli ve zlém a už jsme se nikdy neviděli a ani nezkontaktovali.

Pomoc přišla, a to z vícero stran. Byli tu stále mí blízcí, kteří mne objímali a podporovali, ale pomoc přišla i ze strany duchovní. Myslím, že můj Anděl strážný, že už se nemohl dívat, jak se v tom topím a tak mi poslal anděla lidského.

Oslovila jsem v té době jednu kartářku a ona mi vypracovala výklad. Byla v něm spousta informací a to nejen o vztahu s přítelem, ale i o vibracích, sebelásce, Andělech, odpuštění, blokovaných čakrách a propuštění minulosti. A já začala naplno studovat, potřebovala jsem vše pochopit a dobře výklad zpracovat.

Ty opravdové zázraky se začaly dít
až v ten studený lednový čas

Pláč ustal, bylo skoro vyčištěno. Potkala jsem se při jedné zimní bouřce s Anděly a to mi otevřelo další bránu. Má čakra Solar plexus se začala uvolňovat a mé vibrace se začínali opět chvět v pozici Láska.

Najednou mi bylo vše jasné a to úplně jinak.

Začala jsem se mít ráda a na té lásce jsem pracovala intenzivně dál a dnes už si tento pocit nikdy nenechám vzít. Jsme šťastná ve své lásce, miluji sebe a zrovna tak i své tělo a denně mu svou lásku dávám. Přemýšlím nad tím, co jím, co piju, dopřávám mu pohyb a často ho hladím a říkám mu, jak moc ho miluji.

A to samé říkám své duši a svému Já.

A miluji svět a lidi okolo sebe. Zvířata a rostliny. Každý další jeden den.

Miluju úplně všechno i to, co k milování třeba není. A za to vše jsem neuvěřitelně vděčná.

S Láskou a Světlem

Iva Raganová

tento příběh pokračuje tady – S láskou přijde vše!

About
Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.