Ženy ženámKdyž jsem dnes přijížděla k našemu domu, musela jsem zpomalit a pak úplně zastavit, protože ten výhled prostě stál za to. Bydlíme totiž hned pod lesem, v kraji lišky Bystroušky, takže se přímo přede mnou rozprostírala nádherná barevná jarní scenérie. Barvy se předhání, která bude výraznější a zářivější, přecházejí od světlounce zelené, přes žlutou, až k temné zeleni. Uvědomila jsem si jaké krásné místo jsme si vybrali k žití, uvědomila jsem si jak miluji svou rodinu, kolik krásných přátel a lidí mám kolem sebe a další přicházejí.
Toto jsou okamžiky, kdy se zastavím
a z celého srdce děkuji Bohu, Existenci, Vesmíru…
Slunce září, ptáci zpívají a všechno kolem kvete bez ohledu na to, jak se cítím, ta krása je tu pořád pro všechny, kdo na chviličku zvednou hlavu od běžných starostí a povšimnou si. Je to takové malé pohlazení každý den.
Kolik krásy jsem dříve míjela bez povšimnutí, shrbená pod tíhou starostí a všeho, co mně štvalo a drtilo. Kolik kroků jsem musela ujít, kolika obtížemi projít, abych si řekla dost, tohle je můj život, to já jsem zodpovědná nejen za to jaký bude, ale za to jaký JE.
Nebylo pro mě lehké si uvědomit, že ne všichni kolem, ale já… Jak je lehké obviňovat svět, že se netočí tak jak chceme :-)
Nejkrásnější na tom, jak měním svůj pohled na život, jsou ty sladké odměny, které dostávám v podobě lásky své rodiny, podobě úsměvů a štěstí svých dětí.
Nedávno jsem se s manželem domluvila, že se sejdem u jedné restaurace, kam jel s naším synkem na kole, já jsem jela s dcerkou autem a samozřejmě jsem se zase nesešli, prostě jsme se někde minuli… Napřed jsem šílela jako obvykle, svíral mně děsný strach, že se jim něco stalo, ale protože jsem terapeutka, tak jsem si hned udělala krátkou terapii :-) a už když jsme se našli, bylo všechno jinak.
Cítila jsem v sobě ještě bolest, ale vztek už byl jen tak, aby se neřeklo. Jen jsem tak seděla a prožívala a najednou jsem si uvědomila, že to není pravda, že se nestalo nic, co by mně mělo štvát… zbytek emocí ze mě doslova vyšuměl…
A tak jsem objala svého muže a řekla jsem mu, že ho miluju víc než se zlobím… Chvíli na mě třeštil oči a pak zamumlal, že přece jen není lepší být starým mládencem, když má takovou ženu… A tak jsme stáli a objímali se, a místo hořkosti mně zalila taková vlna lásky, že jsem zářila ještě pár dní poté…
Vždycky si můžeme vybrat
Už jsem se o tom tisíckrát přesvědčila, a naprosto úžasné je, rozhodnout se jinak, udělat to jinak než obvykle, to pak člověk stojí v úžasu nad tím, jaké to může být.
Někdo napsal: „Neočekávejte nic a dostanete mnohem víc než si dokážete představit…“
A tak stále častěji opouštím svůj bezpečný úkryt a prožívám věci tak jak přicházejí a světe div se, život je barevná mozaika krásných i smutných událostí a já je s vděčností v srdci přijímám…
A tak jsem znovu otočila klíčkem v zapalování a uložila si jarní obrázek někam, kde ho najdu spolu s pocitem štěstí až budu potřebovat povzbudit :-)
Saša Kovandová
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
- Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
- Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
- Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018
Ďakujem za krásny článok. Cítim to podobne – zastaviť sa a vnímť krásu, objať blízkeho, aj keď to nečaká, nerozčuľovať sa nad vecami, ktoré aj tak nemôžem zmeniť, a občas urobiť niečo inak… Zbožňujem pocit, keď „žiarim“, každý to hneď vidí, a cítim, ako moja „žiara“ pozitívne ovplyvňuje celé okolie. Želám Vám čo najviac krásnych chvíľ pri objavovaní každodenného šťastia.
all the technical KINGDOM777 solutions and staff we need for 에볼루션 카지노 operators who provide world
I believe it much needed what if it leads you to write for nursing assignment help for developmental territory with even better provisions of opportunities and exposure about the key concepts and designed followed by same pattern.
Let’s energize with Tower Defense.