Co je to láska

Energie, pocit, zážitek, nadšení, bezpečí, vášeň, něco tak abstraktního a přitom tak skutečného. Není živého tvora, který by tento pocit nikdy nezažil anebo po něm netoužil. Láska je vše a ve všem. Láska je lék a je na pozadí všeho. Slyšíme, že láska je slepá, dokáže zraňovat a ubližovat. Slyšíme, že láska je naivní, romantická, a přitom tak silná a neoblomná. Možná jsou různé druhy pojetí lásky, já však jako „lásku“ uznávám tu nejčistší a nejléčivější energii. Tu vibrace, jež je za egem, strachem, zlostí, hněvem, bolestí a manipulací. Láska je podstata nás, jsme jí plné a vždy jsme byly. A všechny ty ostatní pojmy, pocity a zážitky, o kterých si myslíme, že jsou způsobené láskou, jsou ve skutečnosti naše slabosti, vlastnosti, jež si máme vyléčit a láska (ta opravdová) nám v tom pomáhá. Vnímám ji jako průzračnou energii, bez které by nebylo nic a nikdo, byly bychom jen těla. Žádná rostlina, vůně, dotek, polibek, nic by nám nedělalo radost. Díky lásce, naší nevyčerpatelné energii hluboko v nás, můžeme cítit blaženost, vnímat emoce, lásku k sobě a lásku druhé bytosti k nám, díky lásce máme vše a zároveň, potřebujeme-li to, nic …

„Co je to láska?“ zeptali se dětí.

„Láska je, když vím, že mi moje sestřička ujídá každý den čokoládu a já jí přesto dávám na stejné místo“ odpověděl malý chlapec.

„Láska je, když je maminka unavená a tatínek vypne televizi a masíruje jí nohy“ odpověděla malá holčička.

„Láska je, když se všichni ráno v neděli ze srandy pereme a pak nám jde mamka připravit snídani.“ :)

„Láska je, když tatínek schválně zlobí maminku, aby se naštvala a on si ji pak mohl utěšovat. A taky láska je, když tatínek řekne mamince, jak jí to sluší a přitom jí ty šaty vůbec nesluší“ odpověděl další z mých moudrých malých přátel.

Láska je prvotní upoutání pozornosti muže/ženy, jež v nás zažehne oheň vzrušení. Probudí se touha. Probudí se vášeň a jsme-li doopravdy spojeny samy se sebou, touha se přemění v prosté čisté bytí, sdílení lásky, jež si neklade podmínky.

Láska je podpora, autentičnost a svoboda.

Láska není manipulace, žárlivost ani omezení.

Láska není závod, soutěž ani obětování se.

Láska není dokazování.

Láska jen je, v nás, a jsme-li připravené ji bezpodmínečně sdílet, přijde ten pravý … anebo toho pravého objevíme tak, že se na svého muže po letech podíváme jinak. Nahlédneme do jeho nitra a uvidíme, ucítíme a procítíme lásku uvnitř něj a necháme ji prostě spojit s tou naší. Začneme s ním jednoduše vědomě být a jen sdílet. Přestaneme se oba omezovat, poučovat, radit a chtít dělat pro toho druhého to nejlepší, ale jen prostě jsme. Jsme spolu a přitom každý sám.

Malý příběh odevzdání se partnerské lásce …

Mám přítelkyni, jež je moc krásná, kdykoliv je nadšená, oči jí září, jako blankytně modré nebe a já mám vždy pocit, jako by mne do sebe úplně vtahovala.

Dlouho si hledala partnera, snažila se o to. Připoutávala se k tomu. Nezdařilo se. Před nedávnem přišla o práci, ale trochu se bála změny, nechtěla nic radikálního, nechtěla odjet pryč od rodného domova a spíše toužila držet se zaběhnutých kolejí.

Ale přišel den D. Láska přišla léčit. :) Ocitla se na slavnostech v malém městě a už se chystala jít domů. Moc ji to tam nebavilo a navíc řídila, tak si nemohla dát ani sklenku vína. V tu chvíli potkala svou známou, která ji doslova donutila, aby u ní přespala a mohly spolu tak trochu popít. Mé milé kamarádce Lence se moc nechtělo, ale nakonec souhlasila. Za poslední dobu si moc zábavy neužila a měla hlavu plnou různých věcí.

U baru se v tu chvíli objevil muž. Vypadal moc hezky, urostlý, sympatický a charismatický. Dali se spolu do řeči. „Neustále mi vykládal, že žije na Novém Zélandu“ vyprávěla posléze. „Haha no jasně. Asi je to jeho taktika při seznamování, ale byl to s ním fajn pokec, tak jsem to neřešila“ vyprávěla mi už s úsměvem na líci. Teď už je totiž vše jiné. Onen muž opravdu žije na Novém Zélandu. A má kamarádka, která se bránila velké změně, natož opustit svůj rodný dům, strávila krásné Vánoce a Silvestra nejdál, jak jen mohla a to na Novém Zélandě. Nyní neustále září a připadá si jako Alenka v říši divů. Neví, jak se to všechno stalo a co se vlastně děje, ale už má vízum na rok a v březnu odlétá za svým milým, jež čistě „náhodou“ v létě přijel na krátký pobyt do rodného města v Čechách …

Jaká „náhoda“, že?

Tak i toto je láska. Takové vyslání na cestu, která je plná radosti, otevření se, odpoutání se a také plná odvahy. Sama od sebe by se má přítelkyně nikam nevydala, sama od sebe by byla neustále v práci, jež ji už tolik nenaplňovala, sama od sebe by si myslela, že je její život průměrný. Ale přišla láska. Přišla odvaha, spontánnost, akce, něha a obyčejně neobyčejné zázraky života.

Láska je i přiznání, že je čas jít a nechat odejít. Nasloucháme-li svému srdci a cítíme-li, že tam sice je láska, ale ne partnerská, je důležité se otevřít tomuto poznání a nechat pracovat své srdce.

Má další milá přítelkyně měla vše, co jen mohla přát. Láskyplného, obětavého, hodného a zajištěného přítele, s nímž plánovala svatbu. Užívala si ono plánování a chtěla mít vše dokonalé, jako byla ona sama. Něco uvnitř ní ji však zneklidňovalo, ale neodvážila se to někomu přiznat a snažila se to ignorovat, nevěnovat tomu pozornost.

Ale přišel další den D. a muž s velkým M. Takový, který v ní zažehnul plamen vzrušení a zároveň strachu. Dokázal ji rozesmát, inspiroval ji, žil takovým životem, jakým vždy chtěla žít ona sama. Cestoval, poznával, nedělal si s ničím starosti a prostě žil. Do toho ji nijak neuháněl a jen jí nenásilně ukazoval kdo je a kým by mohli spolu být. A najednou se to stalo. Uvědomila si, jaká láska byla mezi ní a jejím dlouholetým přítelem. Už dávno nepociťovala vášeň, partnerskou sounáležitost a chyběl jí prostor pro její vlastní autentičnost. A s obrovskou jistotou cítila, že musí být odvážná na to odejít a nechat ho jít pro tu jeho pravou. A to i přesto, že neví, co bude dál. Neví, jestli neudělala největší chybu svého života, ale musela. Zejména pro sebe. Zhubla, je unavená, ale září ji oči tak, jak ji nikdy za tu dobu, co ji znám nezářily. Mluví o svých snech, na které už dávno zapomněla. O tanci, cestování, španělštině a poznání sama sebe.

Tak i takto láska vydává na cestu … :)

Krásného Valentýna s přáním otevření se té pravé lásce.

Jana Hrušková
lektorka, celostní terapeutka, tvůrkyně, mentorka

www.vivaenergia.cz

facebook/uzivejme.si

• About
• Latest Posts

Ženy ženám

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností.
Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.

Latest posts by Ženy ženám (see all)

• Blogerky Ženy ženám se loučí - 28 června, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 2. část - 3 května, 2018
• Jak využít nesnáze v partnerství a udělat z nich výhodu, 1. část - 2 května, 2018