Blog / Copak nevidíte, jak výjimečná jste?

Zvoní telefon. Volá Ivana. Vezmu to a už z pozdravu slyším obrovské nadšení a radost.
„Vzali mě, Jitko! Mám tu práci! Já jsem tak šťastná! Nastupuju příští týden. Hrozně se těším! Co se v pátek sejít, oslavíme to spolu!“

Mám taky velkou radost, že to Ivaně vyšlo. Tuhle práci fakt hodně chtěla. Přeju jí to.
A taky trochu závidím…

 

Jako by se Ivana narodila na šťastné planetě

Všechno, co dělá, se jí daří. Když si něco vezme do hlavy, dosáhne toho. Jako tuhle práci. Usmyslela si, že bude dělat něco úplně jiného než doposud. Blázen! 15 let kariéry v jedné firmě, dostala se úplně na vrchol, a najednou se rozhodne to všechno zahodit a vrhne se do úplně nového oboru! Takhle riskovat!

Ale vyšlo jí to…

Taky bych si něco takového přála… Už dlouho sním o práci v agentuře, kde byla do teď Ivana. Bavilo by mě organizovat akce pro klienty – módní přehlídky, otevírání obchodů, uvedení nového produktu. Vymyslet, zařídit, zajistit, zorganizovat, obvolat, trocha toho adrenalinu… Teď se tam nejspíš uvolní místo…
Ivana odchází, na její místo třeba povýší někoho z jejího týmu, mohli by mě potřebovat… Kdyby mě Ivana doporučila…
Ne, už zase fantazíruju.

Copak by o mě stáli?

O ženskou, co byla 4 roky doma s dětma? Co bych jim tak asi mohla nabídnout?

Jasně, svoji poslední práci jsem dělala v pohodě, šéf si nestěžoval… Ale to, co umím já, umí každá druhá, která někdy pracovala jako asistentka generálního ředitele. Vést svůj i jeho kalendář, organizovat mu schůzky, porady, pracovní cesty, zajišťovat ubytování a program pro zahraniční návštěvy, připomenout mu narozeniny manželky a objednat pro ní kytku… Na tom přeci není nic zvláštního.

No nic, budu dál dělat papíry manželovi. Je rád, že mu pomáhám. A taky se můžu věnovat dětem…

Prostě je to jenom bláznivý sen…

Copak nevidíte, jak výjimečná jste?

 

„Ahoj, Jitko, moc ti to sluší!“ vítá mě Ivana v pátek v naší oblíbené kavárničce.
„Já se od toho úterka pořád vznáším! Představ si, že poletím na měsíční stáž do New Yorku! Abych se dostala rychle do problematiky, víš! A co ty?“

Co já? Vyprávím co děti, co manžel…
„Ale já se ptala CO TY, Jitko!“ nedá se Ivana.
Co já? Posmutním…

„Jitko, na moje místo povýší Milana. A firma bude hledat nového Event Manažera. Já si tě tam umím představit… Co myslíš?“

Co myslím? Tlumočím Ivaně svoji úterní samomluvu. Po mateřské… To umí každý… Nic zvláštního…

„To si děláš legraci?“ říká skoro naštvaně Ivana. Je někdy až nepříjemně upřímná. „Tvůj šéf pomalu plakal, když se dozvěděl, že jdeš na mateřskou! Říkal, že takovou asistentku nikdy předtím a ani potom neměl! Viděla jsem se s ním nedávno na nějaké akci a pořád na tebe vzpomíná! Jak to prý bylo úžasné, že tolik věcí mohl vypustit, protože věděl, že ty všechno zařídíš a že to prostě klapne!

A v létě, jak si zorganizovala ten příměstský tábor pro maminky s dětmi! Vždyť díky tobě měla spousta dětí a maminek úžasné prázdniny! A čí to byl nápad, aby na tom uvedení nové značky džín byla soutěž ve zdobení barvami přímo na tělech těch sexy modelů? Fotka poslední miss, jak maluje srdce na mužský zadeček, byla druhý den ve všech bulvárech! Klient byl nadšený! A koho to napadlo? TEBE! U dvojky vína, když jsem ti říkala, že té akci, kterou chystáme, něco chybí…

Copak to nevidíš? Copak nevidíš, jak jsi dobrá? Co všechno umíš a dokážeš?“

 

No, nevidím. Tedy, po tomhle monologu si začínám uvědomovat, že na tom něco bude. Že možná umím něco, co nikdo jiný neumí. Že třeba mám co nabídnout. Že bych snad mohla dělat tuhle práci…

Ale ty pochybnosti jsou tu taky pořád.

Nevím, vážně nevím… Pomůže mi někdo zjistit, jak to tedy je? Mám fakt na víc než si myslím? Co vlastně všechno umím a dokážu? Mám pro druhé lidi vůbec nějakou hodnotu? A vážně můžu dělat to, co chci? Jako Ivana?

Kde mám najít odpovědi?

 

Milá Jitko!

Odpovědi máte ukryté v sobě.
Stejně tak máte v sobě ukrytou svou unikátní hodnotu a jedinečný potenciál.

Vím, někdy je těžké uvěřit ve svoji jedinečnost. Je obtížné najít odpovědi a objevit v sobě diamant – svoji unikátní hodnotu a potenciál. Vynést to na světlo a nechat zazářit.

I já to musela pochopit, abych mohla žádat o práci, po které jsem zatoužila… a o 15 let později jsem musela říct DOST, když mě totálně vyčerpala, a vykročit na cestu, kde se cítím být sama sebou… Přečtěte si můj příběh >>>

Pokud se i vy chcete dát na cestu za svým snem, bude mi ctí vám pomoci najít její začátek…

 

Jana BártíkováJana Bártíková
průvodce na cestě k dobré práci

www.ziskamdobroupraci.cz

Přijďte objevit svoji skutečnou hodnotu a jedinečnost na jednodenní seminář 25.3.2017 v Praze. Nyní si navíc můžete chytit své místo až do 23.12. 2016 za AKČNÍ CENU – více info ZDE >>>

 

 

 

Další články v kategorii

Bohatství, peníze a hodnota
Přidejte se do diskuze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.