Z dětství pochází mnoho našich schémat, kdy se například snažíme vyhovět druhým, uspokojit je, získat aspoň nějakou pochvalu, uznání. A poté se divíme a není nám dobře z toho, že se to neděje. Práce na sobě je cestou k uvolnění potřeby po ocenění, lásky, která přichází zvenku. K nalezení klidu a také poučení v čemkoliv co žijeme.
Dítě se narodí a prvních pár měsíců se za normálních podmínek cítí relativně v bezpečí. Jakmile ale zjistí, že má nožičky, situace se začne měnit. Samo začne objevovat báječný svět kolem sebe. Jeho přirozený impuls je vnímat svět jako bezpečný, zkoumat jej a hrát si. Dospělí to ale vidí jinak
Potkávám různé lektory a odborníky na výchovu a čím dál více se mi potvrzuje, že v dnešní době jsou populární jisté názory, které dle mých zkušeností bohužel nefungují a spíše rodičům ubírají sebedůvěru, tolik potřebnou k výchově našich dětí.
Ženy ženám
Šárka Weberová
