V roce 2004 jsem odjela jako au pair do USA. Důvodů k odjezdu bylo víc. Po 4 letech jsem se rozešla s přítelem, dala výpověď v práci (v bankovnictví), kde jsem nebyla spokojená a přemýšlela, co dál.
Rozhodnutí odjet bylo to nejlepší, co jsem kdy udělala.
Strávila jsem tam tři roky, pilovala jsem angličtinu, cestovala a také jsem tam potkala mou životní lásku a vdala se. Za Čecha :-)
Po třech letech jsem se vracela domů v pátém měsíci těhotenství. Narodila se nám dcera a o dva roky později i syn. Celou dobu jsem přemýšlela o tom, co budu dělat, až mi skončí mateřská.
Prošla jsem pár pohovorů, ale práci na plný úvazek jsem vlastně nechtěla. Synovi bylo teprve něco přes rok . Spíš jsem mapovala terén, zkoušela jsem různé brigády.
Manžel už při první mateřské navrhl, abych zkusila učit angličtinu. Angličtinu? Já? To si děláš srandu, vždyť umím mluvit jen o plenkách a hračkách. Ani po třech letech každodenní několikahodinové komunikace jsem si nevěřila a bála jsem se svých chyb.
Jenže pak dcera začala chodit ve školce na kurz angličtiny pro děti. A při ukázkové lekci jsem se nestačila divit. Takhle se vyučuje angličtina? A co ten český přízvuk? Měla jsem pocit, že bych to uměla lépe. Díky kontaktu s dětmi jsem znala spousty anglických písniček a her, měla jsem i plno pomůcek a knížek. Prostě jsem byla rozhodnuta dceru začít učit sama.
V příštím roce původní paní angličtinářka otěhotněla a já se s vedením školky domluvila, že ji budu zastupovat. Měla jsem půl roku na přípravu. Účastnila jsem se mnoha a mnoha seminářů a vzdělávacích kurzů, učila jsem děti ve školce tři měsíce zdarma, abych získala další praxi a zkušenosti. Také jsme začala učit starší děti. Nejprve děti kamarádek a pak jsem si podala první inzerát a zařídila si Živnostenský list.
Ve školkách jsem vedla hned sedm kurzů najednou a zájemců o soukromou výuku také přibývalo.
Stále jsem ale byla na mateřské a brala to jako příjemnou brigádu.
Pak syna přijali do školky a já mohla přibrat další studenty. Po celou dobu jsem se dál vzdělávala a hltala různé knihy, webináře, on-line kurzy atd.
Učila jsem ve školkách, firmách, ale nejvíc u nás doma. A to pro mě přestávalo být příjemné. Najednou mi začalo vadit množství lidí, které jsem zvala do našeho bytu a chtěla jsem to změnit. Chtěla jsem začít učit přes Skype. Ale jak to udělat?
Při poslechu webináře od Davida Kirše mi došlo, že musím mít web a hned jsem se do toho pustila.
Sepsala jsem svůj příběh a nabídku lekcí.
Web byl opravdu velkým zlomem v mém podnikání. Studenti se začali hrnout ze všech stran. Měla jsem z toho velkou radost a chtěla jsem všem vyhovět. Brzy jsem měla natřískaný diář od rána do večera. Učila jsem velké, malé, studenty, maturanty, připravovala jsem lidi ke zkouškám, pohovorům, učila jsem obchodní angličtinu, IT angličtinu v intenzivním firemním kurzu, doučovala jsem propadlíky, spolupracovala s různými agenturami atd.
Měla jsem ohromnou radost, jak se mi to povedlo rozjet.
Jenže jsem se na lekce přestávala těšit. Byla jsem unavená a měla jsem málo času na děti. Navíc nemám v Jihlavě hlídací babičky a manžel má hodně nepravidelnou pracovní dobu, takže jsem to musela trochu přehodnotit. Vlastně hodně.
Teď jsem ve fázi, kdy zhruba 75% studentů učím přes Skype, což mi vyhovuje.
Pracuji na svém prvním on-line produktu a práce mě neskutečně baví. Trvalo to, ale našla jsem se.
Tak ať se to povede i vám :-)
Radka Havlíčková
I absolutely love this. „Live in what’s true for you, not what’s safe in the moment“.