Cesty Extáze

Na scéně v Brně jsem se snažila zformulovat, co přesně pro mě znamená ten pojem «Cesta Extáze»…

Napadají mě samozřejmě slova jako «vášeň», «láska», «sex», «intenzita», «prožitek» – ale ne, pořád to není ono. Cesta Extáze má pro mě mnohem hlubší dosah – primárně tedy jde o koncept žití podle sebe. Podle toho, co cítím. Dle toho, co je mou pravdou.

Je to cesta autenticity

A může tedy vypadat jakkoli. Nejspíš pro každou ženu jinak. Neexistuje «pravá» cesta extáze … jen ta moje. A je mým úkolem ji najít. Právě proto se snažím neustále a téměř pedantsky klást tak velký důraz na pravdivost k sobě a na toleranci.

Z mé zkušenosti ve chvíli, kdy žiju opravdu podle sebe a nesnažím se realizovat cizí modely a ambice (našla jsem tomu v Brně myslím trefný pojem – rakvičky – takové formičky vytvořené na základě externích autorit, do kterých se často zoufale snažíme narvat) – nebudou nám vadit lidé, kteří žijí jinak.

Každý tu máme velký dar – svůj život.

A co s ním uděláme – je na nás. Pokud nevnucujeme svoji cestu násilím ostatním – ať si každý dělá co chce! Vlastně když se na to podívám jako historik (původní vzdělání)… snad veškeré násilí v lidských dějinách je založené na potřebě někomu vnutit «jedinou správnou» cestu. Největším projevem neslušnosti jsou podle mě potom právě potom nevyžádané rady. Zásadní myšlenka cesty extáze je tedy jednoduchá…

→ Nemám povinnost splňovat žádné cizí představy

→ Nikdo nemá povinnost splňovat mé představy

→ Každý má právo žít si svůj život, jak chce, i kdyby si ho měl pokazit

→ Mužů nabídnout, nesmím vnucovat

→ Dávám rady, když jsou žádané.

Snadné? Geniálně snadné?

Umíme to? Občas a i tak často kulháme.

Změnil by se svět k lepšímu, kdybychom se takto utopicky mohly chovat? URČITĚ!

A je to tedy utopie? To si nemyslím.

Jen otázka odhodlání dostatečného počtu lidí. A začít samozřejmě můžeme u sebe.

A v čem je potom ale ta extáze?

Ve svobodě – být sama sebou a ukázat se světu. Ve vášni tvoření toho, co je pro mě důležité a pravdivé. Ve spolupráci a podpoře bez posuzování. V rozmanitosti, různorodosti… a nekonečných možnostech tvoření, které přináší. Ve štěstí, že mohu žít opravdu svůj vlastní život a pomalovat těch 90 něco let plátna svými vlastními vzory…

Tak, abych mohla upřímně říct, že ano – ŽILA JSEM. Abychom nedopadly dle varovných slov Dalajlámy…

«Lídé na západě žijí, jako kdyby nikdy neměli umřít, a umírají, aniž by někdy žili.»

Extáze není o tom, CO dělám, ale zda to, JAK to dělám, zda to dělám pravdivě a podle své nejhlubší touhy. Extáze je též o přítomnosti – jak prožít i to «normální a obyčejné» naprosto neobyčejně tím, že tam dám svou plnou pozornost, svou přítomnost a dovolím si to opravdu vychutnat.

Podle Bhútánců  k tomu údajně pomáhá nezapomínat na smrt. Nemáme tu nekonečně času, tak ať každá hodina stojí za to! Úplně stejně může být situace na pohled noční můrou, šedým «nic» a nebo dokonale extatickou chvíli podle toho, JAK je prožitá.

Piju kávu, aniž bych si toho všimla ve spěchu a nebo vychutnávám vůni, chuť, teplo i smyslné asociace, které ve mě tento nápoj vyvolává? Střídavě se dívám na obrazovku mobilu a na vlastní boty a nebo se rozhlížím kolem, abych vnímala vůni větru, barevný vír listů, úsměv babičky na lavičce a báseň o lásce mezi polorozmazanými graffiti? Dovoluji si vychutnávat to, co je kolem mě a nebo se neustále ženu za «tím» něčím v dálce?

To je jako objednávat si další a další drink, aniž bych si dala dost času vypít ten, co mám před sebou… A máme toho tolik!! Nekonečné množství podnětů k extázi… všude kolem. Nekonečné jako my samotné.

Mgr. et Mgr. Lilia Khousnoutdinova
Vystudovala politologii a historii na univerzitě v Oxfordu a následně k tomu přidala Gender & Development na London School of Economics.

Spoluzakladatelka Ecstatic Fashion, Ecstatic Travel a několika dalších extatických projektů pod firmou Ecstatic s.r.o. Vede projekt Cesta Extáze a Ženské příběhy, kde provází ženy na cestě k pochopení a uctění svého těla a jeho cyklů ve všech fázích reprodukčního života a uchopení své jedinečnosti.

Spoluzakladatelka prvního výcviku ceremonialistek v ČR, kde se zaměřuje na rozvíjení ženského potenciálu a návrat přechodových rituálů. Autorka čtyř knih s ženskou tématikou, včetně velmi populární knihy Ženské příběhy a provokativní kolekce šperků. Členka správní rady a zakládajícího týmu Nadace Šťastné Česko.

Přednášela v rámci projektů TEDxPragueWomen, Ženy Ženám, Inspired Women, Světového Týdnu Respektu k porodu a České Asociace Dul. Dnes žije mezi Dillí, Thimphu, Londýnem, a občas zavítá i do Prahy.
www.cestaextaze.cz / www.ecstaticfashion.com / www.lilia.cz