Veliké téma, které teoreticky máme zvládnuté všechny. Všechny víme, jak sebeláska nevypadá a co sebeláska není, ani kdybychom se na hlavinku postavily.
Možná je to dobře, že víme co sebeláska není a nikdy nebude. Pokud totiž víme, co sebeláska není a kdy jsme k sobě v nelásce, víme také, kdy se k sobě chováme s láskou a co sebeláska je. Pak je snadné jí také naplňovat.
Mnohé z nás zažily desítky, možná i stovky situací, kdy zapomněly na sebe samé, ať už v tom byl jakýkoliv důvod a konaly vůči sobě bezpráví. Navíc ho konaly dobrovolně. Nemůžeme totiž říci, že bychom si to neuvědomovaly. S rukou na srdci si sobě nyní můžeme přiznat, že jsme vždy cítily, že neděláme to, co bychom dělat měly nebo chtěly.
Tedy sebeláska souvisí s našimi pocity, přesněji s respektováním svých pocitů. Většinou cítíme, že jsme v rozporu samy se sebou. Konáme něco zcela jiného, než bychom chtěly. Odmítáme své pocity, protože ty nás vedou většinou ke změnám, do kterých se nám z různých důvodů nechce.
Sebeláska je samozřejmě o vztahu k sobě samé, o vztahu ke svému tělu, ale také o tom, že veškeré životní situace, které žijeme, jsou buďto harmonické nebo disharmonické.
Velmi jednoduše si pak můžeme zjistit,
zda k sobě přistupujeme se sebeláskou či nikoliv.
Osobně nechci psát žádný návod na sebelásku, myslím že ani nemohu, protože je stále oblast mého fyzického těla, které nemám přijaté takové jaké je, přestože veliký kus práce je už za mnou. Ten návod si musíme najít pouze my samy, každá z nás si svůj návod na sebelásku musí najít sama.
Já cítím, že u mě to je být v souladu se svými pocity, zůstat rozhodnutá je následovat, naslouchat si a nejít proti nim. Někdy z toho mám také strach, protože to kolikrát znamenalo ukončit nějaký vztah a jít dál, ale ať jsem chtěla nebo ne, nakonec jsem svůj pocit poslechla.
Jaká úleva přišla nemusím ani psát, že?!
Pracuji převážně se ženami, vidím jak jsou nerozhodné, jak jsou vystrašené, jak uvěřily věcem, kterým by za jiných okolností prostě nevěřily, a sedí u mě ztrápené a bolavé a touží po nasměrování. Snažím se vždy s nejlepším vědomým a svědomím ukázat na nejlepší cestu k sobě samé, na cestu, kdy se žena k sobě začne chovat láskyplně.
Ona totiž sebeláska, jak jsem pochopila a prožila, je o laskavosti k sobě samé. O tom přestat na sebe vytvářet jakýkoliv tlak, který mě nutí něco vydržet. Vydržet můžu bolest zubů, než mi je lékař opraví. To se vydržet dá. Ovšem milé ženy, vydržet x let ve vztahu, kde víte, že jste ponižované, utlačované, nedoceněné a CÍTÍTE TO, nemá se sebeláskou absolutně nic společného.
Aby to nebylo jen o partnerství, tak to samé platí v jakékoliv oblasti.
Ohledně práce, vykonávám pouze takovou, ve které se cítím dobře a mám dostatek energie. Samozřejmě se stále bavíme o dlouhodobém procesu. To, že nastoupím do zaměstnání a ono mi nesedne tak jak jsem očekávala a musím se chvilku učit vše od začátku, není o tom hned utéct, ale naopak najít cestu k tomu, abych zůstala k sobě laskavá. Nepomůže-li to a můj pocit se nezmění, pak je čas jít.
Tohle platí i o zdraví, ale i o financích. I tam je nutné přistupovat k sobě laskavě a láskyplně.
Můj manžel nedávno rozstřihal své úvěrové karty, které měl pro „strýčka příhodu“, tím se vědomě rozhodl považovat naší finanční situaci za stabilní a také se rozhodl věřit sobě samému. Tím vlastně podvědomě ukázal, že se rozhoduje pro lásku k sobě.
Sebeláska ve financích může představovat i vědomé rozhodnutí
pro nevytváření dluhů.
V oblasti zdraví se může naše láska k sobě projevit změnou stravovacích návyků, tělesnou aktivitou, ale i pasivitou, rozhodnutím se ke změně k myšlení, postupnému vyloučení stresu atd.
Pro mě osobně, na základě všech výkladů, konstelací, vhledů se ukazuje sebeláska jako shluk láskyplných aktů vůči sobě. Jako je respektování svých hranici, dovolení si dělat chyby, naučení se říkat ne, ale i ano tam, kde je to pro nás důležité. Respektování svých potřeb, jako je odpočinek, aktivita, samota atd. Jsou to maličkosti, které se spojí do těch velikých a ty pojmenováváme právě slovem SEBELÁSKA.
Možná se jednou dopracujeme do stavu, že pochopíme, že takové jaké jsme v tu chvíli jsme dokonalé a tu NIRVÁNU nalezneme. Ono totiž takové, jaké jsme, dokonalé jsme. Jenže se to musíme naučit žít také v praxi života.
Buďte v lásce,
Eva
www.vedomevhledy.cz
facebook.com/vedomevhledy