Také jsem si na této vlně surfovala. Měla jsem za to, že je to tak správně, protože se ode mě chce, abych podávala výkony. Na co bych jinak byla na světě, než abych byla dobrá a dělala radost ostatním tím, jak jsem šikovná, úžasná, nápomocná, znalá, ochotná a inteligentní. Zvedala jsem činky a nosila značkové kostýmy. Kalhotové. Až díky duchovnímu probuzení jsem...
Řekněte popravdě, kdo z vás rozumí a umí procítit slova “najdi svůj střed”? Ze zkušenosti vím, že máme problémy kolikrát s tím procítit, kde mám nohu a ruku. Soustředit se na něco imaginárního je velký problém. Někdy si myslíme, že jsme uvnitřnění nebo že známe svůj střed, ale bývá to jen uklidnění toku myšlenek, který teď dokážeme analyzovat z klidnějších vod...
Kde je tvoje vnitřní žena? Odevzdala jsi jí nějakému muži a ten s ní může zacházet, jak se mu zlíbí? Může si jí léta nevšímat, může jí měsíce nepohladit a může jí dokonce i bít? Nebo je tvoje vnitřní žena s tebou a tvůj vnitřní muž jí chrání a dovoluje jen to, co je pro ní a pro tebe v pořádku?
V každém z nás je vnitřní žena i vnitřní muž - ženská a mužská energie. Ideálem je mít v sobě ženskou a mužskou stránku vyváženou. Dávat každé z nich ve svém životě prostor... Cílem práce s vnitřní ženou a mužem je BÝT PRUŽNÝ. Umět podle potřeby přecházet z ženských energií do mužských a naopak
Šperk, to zní hezky... Nitroděložní tělísko působí cize a chladně... A já bych mohla posloužit jako průvodkyně, protože ta žena by před zavedením tělíska ráda prošla ženským rituálem, kdy by se domluvila s tělem, aby tuto formu antikoncepce přijalo. Domlouváme si setkání
znáte ten pocit, kdy jste pouze sama se sebou a máte čas promlouvat se svou duší? Pár dní v roce, hodinu denně nebo několik měsíců v kuse? Promlouvat s duší stromů a přírody, dívat se do hlubin oceánu a nepozorovaně se nechat svádět přítomným okamžikem a plynutím? Přestat se zajímat o venkovní svět a vědomě se ponořit do toho vnitřního? Lovit poklady v temnotě nevědomí, přemáhat draky ve formě bolestí, nepříjemností a počátečních překážek a přitom dál plout díky synchronicitám?
Měním se. Neustále jsem v pohybu. Někdy jsem šla nahoru a někdy dolů. Právě v tento okamžik jen prostě JSEM. Ale kdo vlastně jsem? Ta, co nenáviděla svoje tělo? Nebo ta, co ho miluje? Jsem moje tělo nebo jsem moje duše? Jsem tělo, co má duši a nebo jsem duše, co má tělo? Jsem ta, co vše zevnitř pozoruje nebo jsem ta vnitřkem pozorovaná? A nebo je to ještě jinak?
Ženy ženám
Barbora Zemanová
