Miluji děti, jejich čistotu, otevřenost a pravdomluvnost, se kterou vstupují na svět. Upřímný úsměv a jiskry v očích, které dlouho nevyhasnou. Obdivuji dětské vnímání světa, objevování pro nás nepodstatných skutečností a zázračných maličkostí. Vážím si dětské naivní důvěry ve svět a v nás dospělé, alespoň do okamžiku, než-li je prvně zklameme. Sama jsem byla přesně takový malý tvor plný snů a barevné živoucí fantazie....
Dnešní dospívání není jednoduché. A není jednoduché hlavně tehdy, když jste ve svém sebevědomí z jakéhokoliv důvodu oslabené. Když ovšem začnete svoji nejistotu řešit hubnutím, může právě tehdy začít vaše procházka peklem
Tehdy, když jsem to viděla černé na bílém, uvědomila jsem si, že mám opravdu problém. Psychický problém, který se nevztahuje jen na tělo. Celkově jsem se necítila "v pořádku". Úzkost z lidí mě pomalu opouštěla, ale pocity ošklivosti, tloušťky a ambivalentní postoj k jídlu, mě provázel stále. A tak jsem si našla psychoterapeuta a začala léčbu
Na gymnázium jsem přišla o dvacet kilo lehčí. Když jsem si stoupla před zrcadlo a viděla vystupující žebra, kyčelní a klíční kosti, cítila jsem obrovské uspokojení. Tváře jsem měla propadlé, kůži popelavou, vlasy a nehty zničené. A to nemluvím o rozkolísané psychice. Ale to mi nevadilo – v porovnání se ztracenou váhou mi to přišlo jako lehce maskovatelný deficit.
Jako dítě jsem nebyla tlustá, ale vcelku normální holčička. Žádné vyžle ani barokní andělíček. V hloubi duše jsem se ale "normální" necítila. Své kořeny měl tento dojem už ve školce. Žádné z dětí si se mnou nechtělo hrát. S nástupem puberty jsem začala otázku "kdo jsem" řešit mnohem intenzivněji – tím spíš, že nějakým způsobem ji začali řešit i vrstevníci. V mysli se mi uhnízdilo přesvědčení, že se nemůžu nikomu líbit
Během jednoho rozhovoru jsem si všimla, jak obtížné je pro rodiče pochopit, co jejich děti prožívají při anorexii nebo bulimii. To, že jim jejich dcera téměř umírá v dnešní době „dobrovolně“ na hlad, se opravdu příčí logickému pochopení.Jako první je třeba si uvědomit, že se Vaše dítě dostalo do velkého průšvihu, ze kterého cesta zpět neexistuje. Lze pouze dopředu, projít tím, a pokud to zvládnete, věřte, že to promění ve Vaší rodině úplně všechny.
Při práci se ženami, které se prodírají anorexií a bulimií, se často dotýkáme tématu sexuality. Přijímání potravy souvisí se sexem velmi úzce. Společným tématem je právě přijímání. A tak se dostaneme velmi snadno k nevěře. Pokud začnete o nevěře uvažovat, začíná vás lákat, bylo by fajn probrat si pár faktů
Mgr. Elena Ježková
Ženy ženám
