Články autora
Dívám se na ni s úctou. Uvědomuji si silně dvě věci. Jednak, že i přes její dnešní informaci může a patrně přijde ještě někdy selhání. Mechanismus setrvačnosti je někdy neúprosný. Druhá věc, kterou cítím, je – že tato žena, tím, že dokáže vystoupit z letité sebedestrukce – získává neskutečnou vnitřní sílu. Dívám se na ni, a vidím ji, jak bere život do svých rukou, cítím, že dokáže od teď cokoliv.
Vstáváš každé ráno s radostí, vděkem a pokorou k životu? Nebo se zlobíš, že tě budík vytahuje z říše snů? Co kdybych ti řekla, že je dnešek tvůj poslední den? Jak bys ho prožila? Takovým budíkem může být kdeco a kdekdo. Každý člověk nebo každá událost, která nás vyvede z rovnováhy (ruší nás ve spánku…). Zvoní ti budík?
Každý z nás o sobě někdy pochybuje. Někdo více, někdo méně. Aniž bychom o tom hlouběji přemýšleli, spoutáni strachem z neúspěchu, často nedokážeme uskutečnit to, co bychom rádi. Každý z nás o něčem sníme. Toužíme zářit spokojeností. Ne vždy, se nám ale naše sny plní. Jenže důvodem jsme většinou my sami.
Výber životného partnera. Veľa ľudí rieši túto tému.Ten pravý do ich života nejako nie a nie prísť. Odkedy sa snažím vzdelávať v oblasti osobného rozvoja, akosi som začala byť citlivejšia na to, čo ľudí počujem hovoriť a ako sa vyjadrovať. Nikdy mi to tak neprišlo. Počuť napríklad…
Situace, s kterými se v životě potkáváme, jsou různé. Stejná situace však může pro někoho být hrozbou a pro jiného příležitostí. Čím to je? Situace, do které se dostáváme, si většinou nemůžeme vybírat, ale vždycky si můžeme vybrat postoj, jaký k nim zaujmeme
Téměř každý člověk na světě má mnoho přání. Téměř každý člověk má sny a přání, které by chtěl jednou uskutečnit. Lidé často mluví v tom smyslu, že říkají: Jednou bych chtěla napsat knihu. Jednou postavím velký dům. Jednou začnu pracovat na své sebejistotě. Jednou budu úspěšným podnikatelem
Jak se vidí mladé dívky? Včera jsem měla možnost přednášet na jedné základní škole. Čtyři skupiny dívek, sedmá a osmá třída. Téma – prevence drogové závislosti, poruch příjmu potravy. Do školy se vždy moc těším, nedělám tuto prevenci moc často, ale protože ji cítím jako velmi důležitou, ...
Vždycky se mi líbily moje bicepsy. Byla jsem na ně pyšná. Chodila jsem do posilovny a makala na nich. Byly mojí chloubou, čím větší, tím lepší. Unesla jsem větší závaží než moje kamarádky a byla jsem na to patřičně pyšná. Vždycky jsem si zakládala na tom, že jsem silná.
Každá z nás se čas od času dostane do krizové či náročné situace. Prošla jsem si různými, ovšem dosud nejhorší, co mě kdy potkalo, byla ztráta nenarozeného miminka. O tom, jak jsem to prožívala, jsem psala jinde. Tentokrát se zamýšlím nad tím, jak se ke mně za dané situace chovalo mé okolí, a to proto, že jsem si uvědomila, jak málo z nás (včetně mě), umí na podobné situace podpůrně reagovat.
Život po 30 je úžasný! Keď som mala desať, tešila som sa, až budem konečne dospelá, ale vedela som, že po dvadsiatke to už so ženami ide dole vodou. Tridsiatničky už boli pre mňa staré pušky a štyridsiatničky babky. Strašne sa teraz na tom smejem :))) Po 30 sa mi konečne otvorili oči a začínam žiť
Hodně dlouho jsem se trápila otázkou Jsem vlastně žena? Jak se žena chová? Co je to být ženou? Kdy přijde ta chvíle a i já budu ta správná žena? Neustále mi někdo říkal, že nejsem správná žena, že se jako žena nechovám, že jsem příliš energická, že mám vlastní názor a jdu si za ním, že mám nadbytek mužské energie, že nespolupracuji, že bojuju, že stále na něco tlačím
Na konec svého pobytu u šamanského páru ve francouzských Pyrenejích jsem dostala následující výzvu. „Teď je čas, abys vše, co umíš, použila v praxi.“ Monika Michael mi ukazuje do dáli. „Támhle přejdeš louky, napojíš se na cestu a kus po ní půjdeš a někde támhle z ní sejdeš do lesa a přijdeš z opačné strany. Uděláš si takový závěrečný okruh
Kdo jsem? Kde jsem se tu vzala? Jsem tak trochu Žena ženám a zároveň psycholožka, lektorka a terapeutka. Takže vlastně nevím, do které kolonky bych se měla zařadit. No možná do té i té, žena i psycholog, možná do žádné a možná je potřeba si vytvořit ještě nějakou kolonku svou, jedinečnou. Stejně tak, jako jsem jedinečná já, Vy, nebo kterákoli Žena či Muž.
Cítila se jiná, odlišná od ostatních. Vnímala rozpor se svojí silnou, intuitivní přirozeností a hodnotami společnosti. Cítila ho. Ten všudypřítomný, všeprostupující pocit, že nikam nezapadá…Nezralá se úporně snažila přežít ve společnosti, přizpůsobit se a stát se kachnou. Popřela sebe sama pro zdánlivé potěšení druhých. Spálila se v touze uniknout nechápavé rodině. Pustila se do světa symbolů a metafor, do světa diet a přejídání.
Někdy se stává, že vám život přinese výzvy a situace, o které teda ale fakt vůbec nestojíte. Třeba jako když si celou dobu myslíte, jak jste se svým životem spokojení a najednou si uvědomíte, že to možná zas až tak bezva neni. Něco se stane, většinou i nějaká blbost a vy najednou zjistíte
Ženy ženám
