Blog / Viděná…

Mother and baby in park, outdoors portraitNěkolik let jsem toužila mít dítě, byla jsem připravená, i když můj tehdejší partner ne. Dítě nechtěl, tedy ne tenkrát, prý se do našich cestovních plánů nevejde. Logicky jsem s tím souhlasila, ale uvnitř jsem chtěla být matkou. Být miminkem viděna, hodnocena, uznána a milována jako čistá bytost… to byla moje touha. Miminko mi tohle může dát, tenhle čistý neposkvrněný pohled bez jakýchkoli náznaků sexuality.

Ve vztahu mi něco chybělo, i když jsem to nebyla schopna popsat, jen ten pocit prázdnoty a nenaplnění. Setkala jsem se s mužem, který byl o několik let starší a měl 12-letého syna. Již první setkání ve mně vyvolalo, zvláštní pocit touhy. Bylo to snad tím, že byl otcem? Hm, možná.

Jeho přítomnost mě roztávala a já si dovolila být viděna jako krásná, mladá žena, plná rozkoše a touhy. Jeho dar byl, mi ukázat tu schovanou touhu, co jsem v sobě UVĚZNILA jako malá holka. A stalo se. Po nějakém čase jsme oba překročili hranice. Zažívala jsem neskutečný pocit štěstí, dovolila jsem si přijmout svojí sexualitu. V jeho přítomnosti to bylo úplně jednoduché. Jelikož jsem si však nepamatovala, že jsem se v mých 5 a pak 12 letech rozhodla svou vnitřní krásu potlačit, můj strach být viděná jako sexuální bytost překonal většinu znovuobjevené rozkoše. Po týdnu intenzivního zážitku rozkoše jsem utekla. Nějak to na mě bylo moc radosti na jednou, kolik let jsem se tuhle radost odmítala připustit a teď jí mám přijmout na 100%? To jsem nedala a vrátila se k příteli, se kterým jsem měla jistotu, že budu moci být schovaná na dalších 7 let ve své schránce značka NESEXUÁLNÍ. Již jsem se nedokázala dotknout téhle rozkoše a v mé mysli byl stále „On“, který mi otevřel cestu slasti.

Ve vztahu jsme se snažili obnovit ztracenou důvěru a já zůstávala v pocitu viny, že jsem ta špatná, nemravná, ta co zničila to krásné, co jsme mezi sebou měli. Frčela jsem si na myšlenkovém vzoru, který jsem si zaryla do paměti v 5 letech, kdy mě paní učitelka ve školce vykárala, že jsem nemravná a špatná kvůli poznávání svého těla. V té době jsem to však netušila a žila jsem ve vlastním pekle VINNÁ, NEMRAVNÁ COURA.

Otěhotněla jsem. Najednou jsem byla plná života a dovolila jsem si být ta krásná žena, ta plná rozkoše, to se přece může, když jste těhotná. Těhotenství je přeci ženské, plné a všechno se může, i si dovolit vyjít ven jako krásná žena plná slasti. Porod jsme naplánovali doma a všechno proběhlo podle plánu, mohla jsem být ve svém prostředí a nemusela překonávat svůj největší strach být viděna a to navíc v mé nejintimnější chvíli, kdy rodím mého syna. Několik měsíců jsem prožívala úžasnou euforii. Pak ale přišel moment hrozby, kdy bych měla být intimní a ukázat svou nejsladší stránku. Nějak to nešlo, ani za rok ani za dva.

Začala jsem hledat a poznávat sama sebe. Najednou jsem měla hodně odpovědí na moje dětství, na ženskost, ale svoji sexualitu jsem stále nebyla schopna přijmout, jako něco přirozeného a úžasného. Začala jsem dávat vinu příteli, že není dost muž a proto mě nepřitahuje, že musí tohle a tamto….byla to prostě jeho chyba. Stále jsem neviděla kde je zakopaný pes. Od přítele jsem odešla a vrátila se do rodné vlasti, abych pochopila, co mě drží při zemi, co jsem se rozhodla popřít, jak jsem žila ve svěrací kazajce svých myšlenkových vzorů a konečně přijala svoji přirozenost.

On“ muž se po 7 letech opět vrátil do mého života, aby mi znovu ukázal co jsem ještě nepřijala. Opět jsem zažívala nepřekonatelný pocit slasti a rozkoše. Pohádka skončila, princ odjel a já jsem začala chápat souvislosti, proč můj dosavadní sexuální život skomíral, co jsem očekávala od druhých a sama nepřiznala. Přišla jsem na to, kde je „zakopaný pes“ a teď přijímám plnou náručí TO krásné, co jsem až do teď v sobě skrývala a potlačovala….teď si dovoluji žít.

Alice Najmanová

www.zivotvnas.cz

Další články v kategorii

Rodičovství Sexualita a intimita Těhotenství, porody a mateřství Vaše příběhy Vztahy
Přidejte se do diskuze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.