Blog / Slow Sex aneb Vědomé milování

V současnosti jsme poměrně zahlceni různými obrazy sexuality. Dětem a mládeži zpravidla chybí sexuální výchova od rodičů a ve škole, protože dospělí – zaplaveni studem a rozpaky – tiše předpokládají, že potomci se dnes o sexu mohou ledacos dozvědět z médií.

Sexuální „výchova“ je tak z velké části přenechána pornografickému průmyslu – během pár kliknutí na internetu se každý může dozvědět „jak se dělá sex“. Přitom zobrazené praktiky mají velmi málo společného se skutečností. Jedná se o uměle nahrané situace, nepřirozené scénáře, dabované hlasové projevy a viagrou ztopořené penisy. Když dospívající hoši zkouší spatřené na svých dívkách, zpravidla se jedná o odcizující, frustrující prožitky. Těla jsou zpravidla zkroucena v akrobatických polohách. O prožitku intimity a něhy nikdo ani neuvažuje…

Vyrostli jsme v prostředí, kde odmalička „trénujeme“
pocit studu za spontánní reakce vlastního těla.

Děti, když se, se sobě vlastní přirozeností, dotýkají pohlaví, nebo si hrají na doktory, zpravidla zaznamenají pohoršené reakce dospělého okolí. Aniž by věděly co a jak, pochopí, že něco je špatně. Tak se v těle ukotvuje stud, který u mnoha přetrvává po celý život, aniž by si ho byli příliš vědomi. Pocit vlastní nepatřičnosti, pocit „se mnou je něco špatně“.
Proto také, když objevujeme sexuální život a i mnohem později, pokud nedosahujeme „předepsaných“ orgasmů – které přece k sexu patří, jak píše každý časopis – máme pocit, že s námi je něco špatně.

Hluboce ukotvený stud nám přitom často ani nedovolí situaci otevřeně probrat s partnerem či přáteli. Obzvlášť dospívající pak předstírají, aby si nezadali. I proto je náročné najít spřízněnou duši, se kterou je možné si otevřeně promluvit. Rodiče, vychovatelé i vrstevníci jsou plni rozpaků… a tak se pocit studu předává dál.

To, co nám nabízí média jako obraz o intimitě, zpravidla patří do šuplíčku „hot“.

Vidíme dynamickou, žhavou sexualitu. Něha na televizních obrazovkách zpravidla končí polibkem. Tělesný sex patří do jiného žánru.

Slow sex aneb vědomé milování

Podvědomě se tak učíme, že sexualita je žhavá, vzrušující,
spojená se stimulací a zakončená orgasmem.

Přitom řada párů zakouší chvíle, kdy nejsou nažhavení a vzrušení. Zpravidla je to vnímáno jako nějaký defekt, který se pokouší nahradit různými stimuly. Nové spodní prádlo, swingers party, viagra, trojky, čtverky… Určitě je přínosné zapojit do intimity fantazii i zkoušet nepoznané. Je to však jediná cesta? Při vyhledávání nových a nových stimulů se po čase snadno unavíme. Co bylo zprvu žhavé, je po chvíli okoukané…

Do značné míry nám chybí „informace“, jak vypadá intimní milování. Intimitou mám na mysli takový fyzický kontakt, který je plný blízkosti a hloubky. Také se běžně nedozvíme o potenciálu sexuality léčit a rozvíjet nás po stránce duševní i duchovní.

 

Jak vypadá sexualita, která není dynamická a ohnivá?

Když na jedné straně je mechanický sex (většina pornografie), na straně druhé je vědomí. V uplynulých letech se začal objevovat výraz Slow Sex (pomalý sex) jako synonymum pro vědomé milování, kdy zpomalení napomáhá větší přítomnosti a hlubšímu prožitku. Milenci se přitom soustředí na dech, doteky, prožitky, vzájemný kontakt. Protipól žhavé sexuality pak tvoří klidná, tzv. měsíční sexualita, probíhající v jemnosti a pomalosti. Může přitom zahrnovat i milování, které je téměř bez pohybu, respektive pohyby jsou velmi jemné a spíš „vnitřní“. Mechanickou stimulaci tak nahrazuje hloubka vnitřního prožitku a vnímání energií vlastních těl.

Tuto formu milování popsal poprvé australský duchovní učitel v knize „Making Love“ (Milování; doslova: Utváření lásky). Další velmi inspirující literaturu představují knihy jeho žačky Diany Richardson „Tantric Orgasm for Women“ a „Tanric Sex for Men: Making Love a Meditation“, „The Heart of Tantric Sex: The Unique Guide to Sexual Fulfillment“ a „Slow Sex: The Path to Fullfilling and Sustainable Sexuality“. Další kniha na dané téma je od Nicole Deadone, zakladatelkou hnutí OneTaste: „Slow Sex: The Art and Craft of the Female Orgasm“. V češtině je obdobou knížka německé autorky Bärbel Mohr „Sex jako v sedmém nebi“.

 

Podstatou této formy milování je tělesné spojení milenců,
kde je velmi málo až žádná mechanická stimulace.

Partneři vnímají svůj dech, jemně se hladí, příliš se nepohybují. Pozornost je obrácená spíše dovnitř, na hloubku vlastního a partnerova prožitku, a vzájemný kontakt. Teorií za touto formou milování je poznatek, že při párovém spojení dochází k energetické výměně mezi těly partnerů. Ta se „startuje“ i bez jakékoliv stimulace, pouze za vědomé přítomnosti. Napomáháme jí vědomou prací s dechem, který záměrně prohlubujeme, a soustředíme se na prožitky vlastního těla – nikoliv na obrazy, fantazie a myšlenky. Když jsme s partnerem ve spojení, dochází i ke „komunikaci“ mezi penisem a vaginou. Jemné, vědomé spojení napomáhá rozvíjení citlivosti těchto orgánů a postupně se prohlubuje proud výměny energií.

Řada partnerů, když s tímto typem milování začíná, nemá zprvu příliš výrazné prožitky. Často klidné spojení může vypadat jako „nuda“ – oproti žhavosti, vzrušení, orgasmu se jakoby nic neděje. Zpravidla se jedná o fázi, kdy tuto „nudu“ prožíváme z důvodu vlastního znecitlivění. Penis, vagina i tělo necítí nic nebo málo. Ovšem vytrvalou praxí se citlivost postupně začne probouzet a zvětšovat, a klidné spojení se pak stává nesmírně intenzivním a hluboce naplňujícím prožitkem, který nelze přirovnat k ničemu, co jsme do té doby zažívali. Do popředí se dostává inteligence našich těl – nikoliv důvtip a fantazie našich hlav.

Americký učitel meditace Reginald A. Ray, autor knihy „Touching Enlightenement“ („Dotýkat se osvícení“) tvrdí, že k duchovnímu probuzení dochází jedině skrze tělo, stoprocentním „vtělením se“. Oproti tomu udává, že v dnešní společnosti se potýkáme s dalekosáhlou nepřítomností ve vlastním těle (disembodiment).

Slow sex aneb vědomé milováníBěžná pracovní náplň současného západního člověka často souvisí s hodinami a hodinami strávenými za pracovním stolem, kasou, počítačem. Trénujeme se v logice a úsudku.

Moudrost a síla těla zůstává z velké části nevyužita.

Naopak se ještě učíme tělesné prožitky a emoce potlačovat coby projev slabosti, který oslabuje naši „funkčnost“. Bohužel i řada duchovních tradic je někdy mylně interpretována tak, jako by emoce byly na překážku duchovnímu rozvoji, a ve výsledku jsou nesprávně chápány a potlačovány.

Nicméně každé potlačení, říká Ray, vytváří v našem těle otisk. A projevuje se jako necitlivost v určité oblasti těla či v těle celkově. Ve snaze uchránit se před nepohodlnými prožitky tyto potlačujeme. Tím se jich však nezbavíme, naopak je v sobě do hloubky ukotvíme. Jejich stálá, nevnímaná přítomnost pak způsobuje v našem těle nepřetržitou hladinu napětí a stresu. V této rovině se naučíme žít a zvykneme si na ni jako na to, co je „normální“. Zpravidla se nashromážděné napětí začne po čase projevovat také jako nemoc fyzická.

 

Vědomým milováním aktivujeme
živost vlastního těla a sílu prožitků

Spolu s tím se mohou probouzet i emoce, které bychom raději neměli, a proto jsme je v čase vzniku potlačili. Po fázi necitlivosti a „nudy“ se často v další fázi začnou projevovat právě tyto emoce, nejčastěji mají kvalitu smutku nebo vzteku. Nás však, coby experimentující v oblasti sexuality, nezajímají tyto nálepky pocitů, a zkoumáme, jaký je to prožitek v těle – kde a jakou má kvalitu? V hrudi? V břiše? Je ten pocit horký, chladný, svírající, rozpínající se…? Takto se učíme vnímat více a více vlastní tělo, aniž bychom prožitky hodnotili, potlačovali či se jich drželi.

Vnímáme a necháme procházet…
Zhluboka dýcháme…
Umožňujeme tak, aby tělem volně prošlo to, co má,
a mohlo se tím z našeho systému uvolnit.

Na tuto dynamiku nás současná přímá i nepřímá „sexuální výchova“ vůbec nepřipravuje. „Naučili“ jsme se, že sex vede ke vzrušení. Ovšem to, že naše tělo také může očišťovat od emoční zátěže, jsme se nedozvěděli. A proto, když je nám při milování do pláče nebo se objeví i jiné „nepatřičné“ pocity, honem je zaplašíme – a spolu s tím utneme i kohoutek pro vášeň. Buď jsme to my sami, kdo si s pocity neví rady, nebo partner: „Copak je s tebou…? Děje se něco…?“ Nedokážeme odpovědět, co a proč, a tak řekneme „Nic…“ a pocit spolkneme. Chyba!

Když umožníme, aby tělem volně procházelo vše, co se objevuje,
je to pro nás nádherné očištění.

Řada momentů, které nás sužují a stlačují, se tak z těla uvolní a my jim nadobro zamáváme. A co víc – za hradbou necitlivosti a nepohodlných pocitů na nás čeká ráj potěšení a blaženosti, kterou jsme si do té doby ani nedokázali představit! Navíc naše tělo je zářivé, oživené, plné radosti, vitality a lásky.

Blaženost je kvalita zakoušená v těle – nedostaneme se k ní přemýšlením, logikou a odtržením se od tělesných a smyslových prožitků. Blaženost je navíc základní, původní kvalita našeho těla. Až vlivem různých stresů a traumat – porodním traumatem počínaje – se tato kvalita ztlumí a zastře závoji obranných mechanismů. Cesta duševního a duchovního rozvoje pak spočívá v tom, že ony šoky a obrany ega postupně rozpouštíme. Není to tedy cesta, kdy bychom se k něčemu „dopracovali“ či něco „vytvořili“. Naopak jen dovolíme, aby odešlo to, skrz co nevidíme a nevnímáme. Kvalita, která se tím ozřejmuje, však již byla vždy a všude přítomná!

 

Proto milování je tak mocným nástrojem

– nejen pro vytvoření harmonie a lásky, posílení imunity těla a zvýšení kreativity. Ve své podstatě je to i nástroj, který nás inspiruje v duchovním rozvoji, rozpuštění ega a prožitku jednoty. A to vše na základě energií, které se uvolňují z těl, a prostřednictvím párového spojení.

Jako na každé duchovní cestě nás ovšem i zde čekají zkoušky a rušivé emoce. Pokud máme odvahu a vytrvalost jít skrz, pohroužit se i do vlastní zranitelnosti, pustit se do neznáma… je odpovědí nejvyšší blaženost, která je ve své plné podobě naprosto za hranicemi naší představivosti.

Málokdo díky milování spontánně dosáhne duchovního probuzení. Ovšem kvality, které můžeme pozorovat a prožívat téměř spolehlivě, jsou prohloubení lásky a náklonnosti mezi partnery, zvýšení harmonie a vzájemné empatie, zlepšení zdraví, rozvoj radosti, tvořivosti a vnitřní svobody.

 

Vědomému milování a dalším tématům partnerského soužití se věnujeme na semináři Retreat pro páry

Mgr. Denisa Palečková, CSB
Denisa Říha PalečkováMezinárodně uznávaná učitelka v oblasti partnerských vztahů, vědomé sexuality a celostních masáží. Vystudovala sociologii v Praze na Karlově Univerzitě a v Německu, a sexuologickou práci s tělem na Institutu pro pokročilá studia o lidské sexualitě (IASHS) v USA.

Je certifikovanou lektorkou Sexological Bodywork a společně s Richardem Vojíkem zakladatelkou této profese v ČR. Je známá především díky sestavení celostní smyslné masáže, která se u nás rychle rozšířila pod názvem tantrická masáž. Spoluzakladatelka a tvůrkyně centra masáží a osobního rozvoje Tantra Spa Prague. Její kurzy jsou oblíbené díky láskyplnému přístupu, humoru a především díky praktickým a účinným metodám, které od roku 2002 pomohly již několika tisícům jednotlivců i párů ke štastnějšímu a naplněnému životu.

www.denisapaleckova.cz  / www.denisaarichard.cz / www.tantraspa.cz


Další články v kategorii

Sexualita a intimita
6 LEKCÍ KE ZVÝŠENÍ TVÉHO SEBE-VĚDOMÍ A SEBELÁSKY ZDARMA

Během pouhých 3 týdnů se skrze 6 zásadních lekcích do sebe totálně zamiluj a napumpuj své sebe-vědomí k nebeským výšinám.

Přidejte se do diskuze
  1. Vanda Bubenová napsal:

    Před cca 6 lety mi několik studentek medicíny ve svých zpětných vazbách napsalo, že po cca 3 měsících intenzivního cvičení Pilates se jim zlepšil sexuální život – z posledních vět článku jasně vyplývá, že u nich došlo k harmonizaci – došlo k ní trošku jinou formu, než-li je pomalý sex, ale není nakonec jedno, jak se dostáváme k cíli – hlavní je, že jsme zdravější, šťastnější, známe se lépe, umíme se sebou pracovat a umíme komunikovat nonverbálně i verbálně s okolím.

  2. Marcela Bohuslavová napsal:

    To je velmi krásně napsaný článek… Děkuji 🙂

  3. ariadna napsal:

    Skvelý článok, veľmi dobre, hlboko, citlivo a zároveň i prístupne napísaný 🙂 Vďaka

  4. Martina Matoušová napsal:

    Miluju to slovní spojení PÁROVÉ SPOJENÍ….
    Takhle to opravdu je, jen najít toho správného partnera, který je těmto nejúžasnějším věcem nakolněn……. a jako správná groovy fitnesačka přeji všem krásné tréninky 🙂 Krásný článek! díky:)

  5. Nirvana room napsal:

    Věnuji se tantře, tantrickým masážím již delší dobu a jsem velmi rád, že ač tyto slova nejsou „od nás“ tak jsou plně lidské a absolutně korespondují s naším myšlením.

  6. Petra P. napsal:

    Krásně napsané, díky Deniso! Chci se zeptat, co s pocity naprosté „odstřiženosti“ od pocitů? Docela často se mi v poslední době stává, že při milování (a vlastně v momentech, kdy je to nejhezčí, intimita největší..) jakoby úplně zamrznu, jdu naprosto do hlavy a do úplného opaku, než do těla. Jsem v tu chvíli úplně odpojená a vůbec nic necítím. Je to nějaký ochranný mechanismus těla, strach se setkání s hlubokými pocity? Cítímto jako strach jít do hmoty, do těla, z přiblížení… Hodně ve mě rezonovala informace, že závoj obranných mech anismů souvisí s porodními traumaty.. Jak s tím v tu chvíli pracovat, jak to postupně uvolňovat? Díky moc předem za odpověď.

    • Denisa Palečková napsal:

      Milá Petro,

      děkuji za otázky, o tomto tématu připravuji další článek 🙂 To co popisuješ je přesně to, kdy jdeš při milování více do hloubky, nastoupá energie – a to v nás může způsobit i „traumatické“ zmrznutí. někdy se objevuje proto, že se aktivuje nějaké trauma a bolest. nebo také proto, že se „rozšiřujeme“ do nového, neznámého, a tím i možná děsivého prostoru. Orgasmu se ve francouzštině říká „malá smrt“ – což je také metafora pro „smrt ega“ – rozpouštíme se, splýváme, ztrácíme… a to bývá spojené s velkou blažeností (pocity sjednocení s partnerem a se vším kolem), ale také se strachem (protože chceme mít nad vším kontrolu, kterou v takovou chvíli ztrácíme). Peter Levine, zakladatel metody Somatic Experiencing (www.traumahealing.com) popisuje také to, že sexualita, meditace, kontakt se smrtí a práce s traumatem jsou čtyři různé brány, vedoucí stejným směrem: k probuzení, čili naprosto zásadnímu osobnímu rozvoji. Zmiňuji to proto, že z určitého pohledu je jedno, z jakého konce to vezmeme – zda práce s traumatem či rozpouštění se v blaženosti – protože jsou to dvě strany jedné mince. Co je základem: uvolňuje se v nás velké množství energie (a’t už je to aktivací traumatického prožitku nebo nastoupáním sexuální energie – a opět: jedno je provázané s druhým).

      A co s tím? Podrobnější návod dám v připravovaném článku, který zde bude ca do týdne. První odpověď je: tuto energii uvolňujeme postupně, vědomě, zachováváme plnou přítomnost v těle – tzn. pozornost zaměřená na tělesné prožitky, hluboký dech, pokud jsi s partnerem tak oční kontakt. Nehodnotíme, nestahujeme se, nezamrzáme, nepřestáváme dýchat… Naopak: zhluboka dýcháme, cítíme, uvolňujeme bříško, otevíráme/ změkčujeme oblast srdce, cítíme, cítíme, cítíme… uvolňujeme se… dýcháme… sdílíme… otevíráme se… nebojíme se 🙂 … pozorujeme nové prožitky s VĚDOMOU PŘÍTOMNOSTÍ. Vědomá přítomnost je klíč. A uvolnění a otevřenost být svědkem všemu, co se objevuje, co se ze mně vyplavuje. Cítit to a nestahovat se, nebránit se, nezamrzat a neumrtvovat se. Dovolit si měkkost a rozprostření a sdílení… Pomohlo to trochu jako první návod? Případně napiš zpětnou vazbu, jak se daří.

      V masážním studiu Tantra Spa (www.tantraspa.cz) k tomu také nabízíme sezení práce s tělem. Tuto ynamiku vysvětlujeme i na kurzu pro páry a kurzech masáží, zejména Joni a lingam – akce lze najít zde http://www.tantraworld.info/prihlasky.php. Také je možné objednat se ke mně na konzultaci, případně přijít i spartnerem, aby věděl, jak nejlépe může reagovat on. Jsem také na fb pod svým jménem Denisa Paleckova. A další tipy přijdou v dalším blogu 🙂

      Držím palce, neboj se jít skrz, odměna je sladká 🙂

      • Hanka napsal:

        Deniso, děkuji za tuto odpověď. Mívám podobné pocity jako Petra. Myslím si, že je to i tím, že jsem ještě nikdy necítila úplnou a stoprocentní odevzdanost v milování. Nezažila jsem pocit důvěry, lásky a úplného odevzdání a souznění. Potřebuji k tomu čas a ten jsem neměla… Navíc s tím teď nemůžu moc pracovat, protože nemám stálého partnera a už před nějakou dobou jsem si řekla, že se v životě už chci jen milovat a to nejde bez lásky… Ale věřím, že ten čas přijde. Děkuji ♥

        • Denisa Palečková napsal:

          Důvěra s tím také hodně souvisí, a naše potřeba se odevzdat. A odevzdat se samozřejmě někomu, kde se cítíme v bezpečí a důvěřujeme. Jedno jde v ruce s druhým. Když nedůvěřujeme, přitahujeme uzavřené, „nedůvěryhodné“ partnery. A naopak. Cesta je krok sun krok, ne se zase bezhlavě otevírat komukoliv, ale ten, kdo za to stojí, tak se postupně odevzdat, a tím zase na druhé straně podpoříme o to větší sílu a ochranu a oporu pro nás 🙂

      • Veverka napsal:

        Milá Deniso, moc děkuji za tenhle článek, protože mě donutil ke spoustě zamyšlení.
        Také děkuji za tuhle odpověď, mám hodně podobný problém. Také cítím něco, co bych nazvala zamrznutím, ale u mě se jedná o trošku jiný stav. Milování mám moc ráda a můj partner je úžasně trpělivý a citlivý a dělá všechno pro to, abych byla spokojená. Já zažívám většinou velice silné a intenzivní pocity (a vnímám závislost prožívání na fázy cyklu a podle toho se snažím partnera navést), ale pořád mám pocit, že by něco mohlo být jinak. Ještě nikdy jsem nezažila orgasmus. Donedávna jsem to přičítala své nezkušenosti (je mi 23 a sexuální život jsem zahájila asi před 2 roky), ale teď si uvědomuji, že je nějaký blok ve mě. Moje pocity se stupňují (jsou nádherné), ale jen do určitého okamžiku, kdy se vše jakoby zastaví (můj pocit je jako bych to já nechtěla pustit dále) a zůstane na stejné intenzitě- kdyby mě partner dráždil hodinu, žádné změny se nedostaví, i když mám často „pocit, že se zblázním slastí“ (tak intenzivně pocity vnímám)
        Nevím co s tím. Nezáleží mi na orgasmu jako takovém, ale cítím, že jsem v začarovaném kruhu, ze kterého se nedokážu dostat. Dokážeme se s partnerem podobně naladit, jednou máme chuť na vášnivé milování, jindy si vychutnáváme jen to pomalé spojení a hluboký pocit z toho, že cítíme toho druhého.. Na co bych se měla začít soustředit? Jak dokázat pocity naplno uvolnit a přenést se s partnerem přes tu pomyslnou hranici? Předem moc děkuji.

      • Petra napsal:

        Milá Deniso,

        moc Ti děkuji za podrobnou a láskyplnou odpověď, vážím si toho, že jsi jí věnovala tolik pozornosti.
        Se svým dotazem na tebe jako bych tehdy vyslala do celého univerza přání, ať mi dá odpověď a pomůže – začalo přicházet hodně podnětů a odpovědí a jako bych se už tím položeným dotazem o kousek sama otevřela 🙂
        Takže při dnešním pohledu zpátky můžu říct, že se od té doby už hodně stalo, posunulo, pozitivně změnilo.
        Jedna velká pomoc přišla hned za pár dní na výcviku, který jsem tlumočila: pomocí bioenergetického cvičení na „orální fázi“ – pomohlo mi mnohem více se zakotvit v těle, plně se „inkarnovat“. Čímž samovolně odpadla spousta strachů.
        A pak přišla (asi díky mé větší otevřenosti a důvěřě) setkání, v kterých jsem cítila dost bezpečí a důvěry na to, abych se stále více otevírala, ukazovala celá a zase zpátky stále více důvěřovala.
        Občas se mi stane, že narazím zas a znovu na nějakou další vrstvu rezistence, ale už se neděsím a jsem v tu chvíli k sobě trpělivá a laskavá (což je možná jedna z nejvíce rozhodujících věcí). A tak se mi v posledních měsících daří se stále více otevírat ženskosti a smyslnosti, se vší citlivostí a zranitelností, kterou to s sebou nese a raduju se ažasnu, protože zjišťuju, že to nekončí a já se nořím a nořím a je to pořád krásnější 🙂
        A je moc hezké zažívat, jak partner v reakci na mou důvěru a otevírání se do zranitelnosti reaguje také zjemněním se, citlivostí a zranitelností, což vztah posunuje do dalších hloubek vzájemné důvěry.
        Tuším, že se někdy Deniso setkáme, až bude správný čas, ozvu se – těším se 🙂
        S láskou Petra

  7. Mayra napsal:

    Nadherne napsany clanek, jsem vnimava zena,rada se miluji, jsem vasniva,tancim, cvicim jogu, kreslim,takze tvorivosti mam dost,jsem spise dotekovy typ, muj partner toto ale nesdili, jsme spolu 4 roky a milovani probiha skoro bez predehry, vubec si se mnou nehraje, ze zacatku tak tri roky celkem ano, ale ma sexualni frustrace pred mestruaci dosahuje vrcholu, protoze at se snazim na sobe pracovat jakkoliv,vnimam a posiluji svoji vnitrni zenu, tvorivosti, oblekam se zensky apod., hladim ho ve vlasech, masiruji ho, malokdy mi to vrati.Skoro mne neliba jazykem skoro vubec.Mam ho i presto rada, ale je to pro mne hodne tezke.Nekdy mam naladu jen byt v jeho naruci, mazlit se, vymenovat si doteky, experimentovat, on se rad diva na porno a dela si to i treba sam.Uz nejak nemuzu dal…Poradite mi prosim.JInak kouka po zenach, uz jsem se s tim naucila pracovat,ze si rikam, ze se mne to netyka,ale vite co,nastve to, kdyz se oblecu svudne, puncochace,krajkove kalhotky, pritulim se a nebo otevrene reknu, ze na to mam chut a jsem odmitnuta.Milovani dava memu zivotu smysl.Jsem stirka, partner je take vodni znameni.Snazila jsem se mu to rict nekolikrat a nebo i zacit doteky apod, ale nechci, aby to sklouzlo do vycitani nebo nuceni, jak to mam udelat, aby to nevyhaslo uplne??dekuji za radu

    • Ela napsal:

      Milá Mairo.
      Asi to neuslyšíš ráda ,ale je to prostě sobec,co myslí jen na sebe.Od takového pryč.Muž,který nedokáže polaskat ženu…svou ženu ..je naprosto chladný a citově vyprahlý.Teprve muž,kterému záleží,jak se cítí partner a co partner prožívá, je ten pravý.A to se právě hodně projeví při milování.Tam si můžeš udělat obrázek o dalších prožitcích.Tomu nepomůžou žádné kurzy,ani tantra.Je to v něm.Pokud jsi s ním o tom mluvila a řekla mu,co Ti chybí,co postrádáš, dala mu šanci a nic…Na co čekáš?

    • Denisa Palečková napsal:

      Milá Mayro,

      děkuji ti za tvůj dotaz. Odpověď na tuto otázku zajímá téměř všechny ženy, prože každá z nás se někdy ocitá v situaci, kdy by se chtěla se svým mužem milovat, i když on má zrovna jiné plány, je unavený a podobně.

      Jako muži a ženy jsme rozdílní a máme také odlišný přístup k sexualitě a k milování.

      Chce-li se muž milovat se ženou, musí ve většině případů nejprve probudit její lásku, a žena se mu pak otevře i fyzicky a může s ním mít naplňující sex. Většině žen se líbí, pokud je muž nejdříve hladí a mazlí na “okrajovějších” částech těla, ve vlasech, na prsou a pak postupně, jak se více otevíráme, přistupujeme k samotnému spojení.

      Muži však fungují opačně. Dokonce je možné je otevřít lásce skrze sex. Hlazení ve vlasech a na hrudi, dívání do očí a podobně většinu mužů spíše uspí než vzruší. To platí zejména, pokud jste se svým stálým partnerem. Stejnou chybou je vyzvat muže slovně, aby se šel s tebou milovat.

      Pokud chceš svého partnera svést v situaci, kdy on zrovna nemá chuť, respektive ještě neví, že jí vlastně má :-), je třeba zvolit na muže přímější přístup. Napíšu ti zde bez obalu a společenských konvencí techniky, které na muže v těchto situacích většinou fungují a mohou zlepšit váš vztah:

      1. Předveď svému muži sebelásku
      Muže vzrušuje poled na vzrušené ženské tělo. Požádej partnera, když se nechce milovat, aby byl jen svědkem tvé sebelásky. Popros ho, aby se při tom neoddával erotickým představám, ale byl s tebou přítomný a díval se na tebe. Je to mimo jiné také jeho pozornost, která tě naplní. Svlékni se a masturbuj před ním – nemusíš se snažit ho svádět, ale zaměř svou pozornost do svého těla, pěstuj potěšení a vzrušení a hluboce dýchej a bez zábran vzdychej, pokud to tak budeš cítit. Otevři se lásce a představ si, jak jí záříš na všechny bytosti i na partnera. Naprosto, bez společenských konceptů a pocitů viny, se otevři potěšení, lásce a svému tělu. Tvé tělo i mysl se naplní energií a krásou. Zkus cítit každou buňku svého těla, jak je plná lásky. Věšinou pak i muž zjistí, že se vlastně chce milovat, a do hry se zapojí. Jinak si alespoň sama užiješ lásku a potěšení.

      Jdi přímo na věc
      Pokud máš chut muže motivovat k sexu, i když on zrovna nemá chuť, tak nekomunikuj s jeho mozkem, ale přímo s jeho penisem. Polož mu ruku na penis, chytni ho s láskou a můžeš třeba rovnou pokračovat orálním sexem. To spustí v mozku muže naprosto odlišně procesy než rozhovor o sexu 😉

      Z tvé otázky vyplývá, že tvůj parner ja patrně jako věšina lidí v dnešní době příliš zaměstnán svými představami a myšlenka, které mu brání, aby více prožíval své tělo a svou sexualitu.

      Výše zmíněné principy a další můžeš sama nebo spolu s partnerem ještě lépe spolu s partnerem objevovat na našich seminářích, například kurz intimní masáže Joni a lingam nebo Retreat pro páry či skupina Muž a žena – na obou vysvětlujeme hodně k tomu, jak odlišně fungujeme jako muži a ženy na rovině každodenního i intimního života, a jak tyto rozdíly využít k vzájemnému obohacení se (nikoliv k pokusům, aby partner myslel a cítil stejně jako já, a z toho plynoucích konfliktů).

      Dále, co by mohlo pomoci je také dostat partnera více do těla – najlépe pokud ho přiměješ ke sportování, posilování či jiné činnosti zaměřené na tělo.

      Někdy bývají příčiny chybějící či střídmé sexuality hlubší; vyhýbáme se tělesné intimitě, protože v nás otevírá něco, s čím se bojíme konfrontovat. V mnoha kulturách a tradicích byla sexualita využívána jako nástroj duchovního rozvoje. Souvisí tak také s rozpouštěním ega a dalšími tělesnými a duševními procesy, které přesahují naše běžné porozumění světu. K tomu nám naše kultura nedává mnoho “vzdělání”, a tak můžeme být určitými prožitky zaskočeni, nedávají nám smysl, a jako obrana se sexualitě uzavíráme.

      Svou roli může hrát i stud a pocit viny, které nám odmala byly s naším tělem a obzvlášť jeho intimními částmi spojovány. Tato naprosto neužitečná, hluboce vkořeněná přesvědčení (často tak hluboce, že si jich ani sami nevšimneme, a myslíme si, jak jsme sexuálně svobodní…) často tlumí opravdovou vášeň a hlubší intimitu v našem životě, dokud se jimi nezačneme vědomě zabývat.

      Co konkrétně je to u Vás nelze říct na 100%. Pokud nezaberou výše zmíněná doporučení, můžete ke mně také přijít na individiuální konzultaci. Někdy opravdu stačí upravit pár “maličkostí”, o kterých jsme nevěděli a nikdo nám o nich neřekl, a vztahová dynamika se zásadně změní. Jindy je třeba poodkrýt hlubší souvislosti a léčit duši a tělo, než se otevře do hlubší roviny prožívání i milování. Procházíme takovými milníky na společné cestě.

      Často krize ve vztahu bývá pozvánkou k tomu, abychom se nějak nově poznali a vstoupili do další, hlubší roviny spolu-bytí. Obrousili něco ze svého ega a více se otevřeli do lásky.

      A někdy se otevírá a snaží pouze jeden partner, nebo i když se snaží oba, nelze ani po dlouhé době vytvořit souznění. Doporučuji nejprve vyzkoušet všechno možné, počkat, a když se srtále nic nemění a jeden či oba partneři se spíše trápí, může to být i případ, že jednomu či druhému bude lépe s někým jiným nějak jinak. Rozchody jako lék na krize rozhodně nedoporučuji, ale je i celá řada případů, kdy je vědomý rozchod opravdu osvobozující, a oběma partnerům umožní novou, krásnější cestu životem.

      Jak už jsem psala, takto “na dálku” v žádném případě nelze určot, co je váš případ

      Držím palce 🙂
      Denisa

      • Zuzana napsal:

        Drahá Deniso.
        Trochu odbočím od tématu, ale je to něco na co jsi ve své odpovědi narazila. a to sebeláska – masturbace..
        Nevím jak na to. Je to něco co je pro mě na hony vzdálené.. Domnívám se že to má co dělat s výchovou a různými traumatickými zážitkami kterými jsem prošla ale ráda bych to změnila. měla jsem i nějaké sexuální partnery a ony okamžiky byly buďto absolutně naspídované a nedostačující, anebo naopak velmi bolavé a nechtěné – alá podržtažka..
        ráda bych našla cestu sama k sobě i tím že jsem schopná si takovou věc užít sama..
        díky mnohým ‚dogmatům‘ nebo čemu je mé tělo velmi necitlivé..
        je nějaká teoretická rada? pomoc?
        Moc moc děkuji..

  8. Mayra napsal:

    a nebo co delam spatne, kde je chyba?

  9. Mayra napsal:

    milujeme se jen jednou tydne, nekdy 2x, pro mne je to malo..

  10. Karolin napsal:

    Děkuji 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.