Blog / Rodiče a poruchy příjmu potravy

Během jednoho rozhovoru jsem si všimla, jak obtížné je pro rodiče pochopit, co jejich děti prožívají při anorexii nebo bulimii. To, že jim jejich dcera téměř umírá v dnešní době „dobrovolně“ na hlad, se opravdu příčí logickému pochopení.

Jako první je třeba si uvědomit, že se Vaše dítě dostalo do velkého průšvihu, ze kterého cesta zpět neexistuje. Lze pouze dopředu, projít tím, a pokud to zvládnete, věřte, že to promění ve Vaší rodině úplně všechny.

Nepomůžou rady typu – tak se najez, neblbni s tím jídlem, přestaň, tak prostě jez.

Fakt je ten, že Vaše dítě volá o pomoc. Dostalo se do pasti, ze které nemůže jen tak vystoupit. Není to v jeho silách. Nejde to jednoduše. Dokonce, i když Vám řekne, že chce pomoct, tak to neznamená, že uvnitř něj není mechanismus, hlas, který veškerou snahu bojkotuje. Volá: „Zachraňte mě…ale já udělám všechno proto, abych Vám dokázala, že to nejde.“ Je to potvrzení jejich nemožnosti, jejich zoufalství. Přesto je kontraproduktivní, když vy převezmete zodpovědnost za její situaci, když se snažíte dítěti nařídit a korigovat co má jíst. Naopak je třeba podporovat jeho sebedůvěru, jeho uvědomění si vlastního života, i následků jeho rozhodnutí. Dokud totiž uvnitř Vašeho dítěte nedojde k vnitřnímu zlomu, niternému rozhodnutí, tak nesvedete vůbec nic. Když na nějaké hluboké úrovni nechce, tak těžko pomáhat. Nejde to nařídit hlavou, nefunguje si to prostě říct. Tento impuls musí přijít zevnitř. Často k tomuto zlomu dochází, až když je človíček na pokraji smrti, někdy k němu nedojde nikdy. Někdy se dívky stabilizují… přežívají, ale nedokážou žít plnohodnotný život. Jejich tělo ani duše nedokáže zcela přijímat a trvá mnoho let jejich vnitřní práce, aby se skutečně probraly k životu. Je to smrtící past, náročný mechanismus.

Osobně považuji za důležité, když se v rámci léčby spojí tři úrovně. Fyzické tělo – pravidelnost a pestrost v jídle, rozproudění energetiky pohybem, meditací, prací s životní energií. Mentální tělo – přeprogramovat svoje destruktivní vnitřní hlasy, nahrát do hlavy podporující program. A pak emoční tělo – dostat ven všechny negativní emoce. Toto osobně považuji za základ práce. A neustále podporovat jejich sebedůvěru, sebelásku. Tato nemoc je skutečně vyléčena až tehdy, když se odstraní příčina. Když se rozklíčuje vnitřní pocit, emoce, blok, který vznikl hluboko uvnitř dítěte. Jinak, ano – může se stabilizovat, proměnit, ale stále v nějaké formě číhá.

Na možnou otázku: „Proč?“ Vám mohu říct jen to, že původ nehledejte nikde jinde než ve Vaší rodině. Pokud jste k sobě maximálně upřímní, tak moc dobře víte, co u Vás, ve vašich vztazích, je a není v pořádku. Týká se to úplně všech v rodině. Dítě může mít deficit lásky, jsou na něj kladeny nároky, které mu nejsou vlastní… čeká na Vaše ocenění a pozornost…můžete si myslet, že dáváte dost, ale jste si jistí, že to tak vnímá i druhá strana? atd. Příčin je mnoho. Každý, kdo někdy vychovával dítě, ví, jak je snadné ublížit. I když to je nechtěně, nevědomě. Každý děláme to, co umíme. Nejde o to, na někoho svést vinu, ale přiznat si pravdivě situaci, možné souvislosti a najít konstruktivní řešení.

Nejvíc pomůžete, když budete prostě milovat. Bez výčitek, bez hodnocení a nároků, podmínek. Udržet v této situaci nadhled, zdravý selský rozum a cit se zdá být nad lidské síly. A přesně toto je po Vás vyžadováno. Naše výživa je nejen jídlo, ale i vztahy, sexualita, práce. Čím víc těchto témat si každý v rodině dá do pořádku, to znamená, že v nich bude spokojený, šťastný a pravdivý – tím svému dítěti pomůže nejvíce. Není to záležitost jen dítěte, je to skutečně práce pro všechny -dejte si svůj život maximálně do pořádku. Je to čas pro totální pravdivost všech.

Zdržte se jakýchkoliv hodnocení a pomožte svému dítěti najít JEHO smysl života. Jeden konkrétní cíl – sen. Důležité je nalézt motivaci, aby chtělo. Zažehnout silné puzení, proč má být zdravé a plné síly. Je to velmi osobní a individuální věc.

Připravte se na to, že začíná denní práce. Z takovýchto závislostí je cesta – krok po kroku, den po dni, hodinu po hodině. Každé zvládnuté jídlo je dobré. Každý zvládnutý den je výhra. Pomůže Vám k tomu, když se budete maximálně držet v přítomnosti. Vy i Vaše dítě. Nezabývat se minulostí, včerejším jídlem, ani budoucím. Jen dnes, teď – co může udělat pro to, aby mu bylo dobře? Co vy můžete udělat pro to, aby Vám bylo dobře?

Prostředí, kde je klid a láska je pro jakoukoliv nemoc to nejlepší.

Magda Křepelková

www.zenyvpohode.cz

Další články v kategorii

Sebeláska Zdraví
Přidejte se do diskuze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.