Blog / Pohádka o Zuzaně

princessByla jednou jedna princezna jménem Zuzana a tahle Zuzana žila se svými rodiči a bratrem v krásném zámku. Obklopena hračkami a skvostným nábytkem, měla vše, na co si vzpomněla, a přesto jí stále něco scházelo. To, po čem z celého srdce toužila a o čem měla dojem, že se jí to nedostává, se totiž nedalo koupit za peníze, nedalo se to ukrást ani si půjčit…Toužila totiž po lásce. A to především po lásce svého otce krále. Po jakémkoliv gestu či dotyku, po té jednoduché větě:“ Jsi úžasná a já tě miluji“A tak došla k závěru, že to něco nemá z toho důvodu, že si to nezaslouží a proto je potřeba si to začít zasluhovat. A tak začala Zuzana být někým, kým doopravdy nebyla. Dělala spousty těch zbrklostí, jen aby celý svět věděl, že ona si To přeci zaslouží. Chtěla být nejlepší, nejschopnější, nejodvážnější, prostě ta NEJ.

Jenže tato touha, tento boj o prvenství měl jeden háček – Zuzana – ta hubená, modrooká dívenka, co tak ráda kdysi tančila a psala pohádky, se začala v této honbě ztrácet. Už neviděla rozkvetlé pampelišky kolem sebe, neslyšela trylkování ptáků a necítila vůni jabloní, šla sveřepě za svým jediným cílem, až se nakonec ztratila dočista.

Až nyní si povšimla, že již dávno není v krásném zámku a že cesta, kterou si zvolila, vedla ještě k většímu osamění. Byla sama v hlubokém, temném lese a cítila syrovost toho všeho. „Copak jsem se nesnažila být pro všechny ta dobrá?“, „Copak jsem se snažila málo?“,“ Tak kde je, sakra, to, kvůli čemu jsem to všechno dělala?“ A proč se cítím pořád tak osaměla a ztracená?“

Každý pohár, který se pravidelně naplňuje, jednou přeteče. To jsou pravidla fyziky a života. I ten Zuzanin pohár přetekl a pravda – tím, že se plnil dostatečně dlouho, to byla pořádná lavina, ale nakonec -díky bohu za ní. Stále lepší, když něco přeteče než když to pukne. A Zuzanino srdce k tomu nemělo daleko – ta bolest v hrudníku byla tolik hmatatelná!

Poté co si uvědomila, že je opravdu ztracena a že už pořádně ani neví, kým je, začala dělat to, co většina ztracenců – začala hledat cestu Domů. A jak tak hledala, postupem času přišla na to, že už na té cestě vlastně dávno je, jen ji dostatečně neviděla.

Když se dlouhý čas nestaráte o svůj Domeček, tak se skrz zaprášená okna dá špatně spatřit to světlo, které tam však stále je a jen tak svítit nepřestane. A tak se Zuzana rozhodla. Bylo na čase v jejím Domě pořádně uklidit. A tak uklízela. Občas našla i odvahu se podívat do sklepa – na všechny ty strašáky, kterých se předtím tolik bála a někdy zavítala i do podkroví a tam se zase setkala s různými iluzemi a očekáváním. Smýčila, rovnala, uklízela a hlavně se dívala. A konečně taky uviděla svýho tátu. Už to ale nebyl král, ale úplně obyčejný muž se svými „sklepem“ i „podkrovím“, její táta…

Čím víc na něco tlačím, tím víc to od sebe odsouvám“, uvědomila a přestala tlačit.

Po nějaké době se žena jménem Zuzana setkala se svým tátou. Tehdy snad něco řešila a ten den se necítila úplně nejlépe a potřebovala podporu. Nyní by se mohlo zdát, čtenáři, že konečně přijde ten happy end jako z těch amerických filmů: Dcera si s otcem padnou kolem krku, otec jí řekne, že to pěkně zvoral a ona mu řekne, že to taky pěkně zvorala, ale nakonec si řeknou, jak moc se mají rádi. Jenže tohle není žádný americký film, tohle je život.

Zuzana stojí před ním a pláče. Asi mu i v té chvíli řekne, že se necítí úplně nejlíp a že je ji špatně. A přitom si uvědomí jednu zásadní věc: snad poprvé si před svým tátou dovolila ukázat svoji slabost, poprvé si nehrála na tu silnou, bezchybnou Zuzanu. A on ji taky v tu chvíli vzal poprvé kolem ramen. Ne něžně, spíš toporně, po tom svým medvědím způsobu a řekl jednoduše:“Nojo.“

A tak tam spolu seděli. Ne v nějakém dojímavém objetí, ale tak, jak to oba v tu chvíli uměli – oba ve své opravdovosti a zranitelnosti. Oba v té své lásce.

Zuzana

Další články v kategorii

Měsíc lásky Rodičovství Sebeláska Vaše příběhy Vztahy
Přidejte se do diskuze
  1. Sunny napsal:

    moc hezké

  2. Eva napsal:

    Krásné. Úplně mi to vehnalo slzy do očí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.