Blog / Naučila jsem se přijímat to, co je!

Naučila jsem se přijímat. Wow! Naučila jsem se přijímat to, co je!

Vypadá to jednoduše, ale je to docela složité.

Zkuste si to sami! Zkuste si přijmout, že se Vám něco nepodařilo, že jste totálně selhali, že jste v něčem propadli, že jste nesnesitelní. Bez výčitek svědomí, prostě to jen tak přijměte. Poznáte to tak, že Vaše mysl, srdce i tělo budou v naprostém souladu s Vaším přijetím.

Není to jen tak

Nezdá se to, ale je to opravdu těžké.

Netrvalo mi to chvilku, den, nebo týden, ale několik let.

Ale když se Vám to podaří –posunete se o obrovský kus dopředu!

sebeláskaO čem to tedy je? Je to o pokoře, o tom, že když něco pokazím, nutně nemusím být špatná. Někdo je prostě lepší než já. OK, přijímám to. Beru si z toho ponaučení, příště třeba budu lepší já. Ale přijímám dnešní prohru. Bezpodmínečně.

Jsem přeci na cestě, na cestě životem, svým životem, pluji po řece svého života. A ta řeka má své meandry a vodopády, ta cesta má své zatáčky, stoupání do kopce i dálnice. Je to moje cesta.

Něco se mi jenom nepodařilo. No a co? Bez výčitek.

Kdo nikdy nic nezkazil, ať hodí kamenem. Pro mě je důležité tady a teď.

Přijímá to, jak vypadám. Stárnu. No a co? Přijímám to, s pokorou. Celý můj život je proti celému vesmíru něco jako mrknutí okem. V přírodě se všechno také mění. A jak je to krásné! Lepší než na stárnutí je zaměřit se na moudrost, ta přichází zevnitř.

Jdi dopředu jako bojovník

Dobrá stránka přijímání je taková, že neztrácím sílu bojem. Pokud něco pokazím, nebojuju, prostě to přijmu. Pokud s tím budu bojovat, zaměřím pozornost na to, co nechci. A to se bude zvětšovat. Zaměřím pozornost na boj a na protistranu, které tím dávám svoji sílu. A já nechci ztrácet svoji sílu. Já chci dělat to, co chci. A tak to přijímám a zaměřuji svoji pozornost dopředu. Jako bojovník. Bojovník je zranitelný, ale jde dál, jde dopředu, nezastaví se, nejde zpátky. Pokud chce načerpat sílu, udělá úkrok – úkrok stranou – udělá si svůj „time out“ – popřemýšlí, zhodnotí situaci – a potom jde dál.

Přijímání není jenom o našich myšlenkách, situacích a postojích. Pokud říkám, že přijímám, přijímám vše. Dokážu přijmout dary s radostí a úsměvem. Poděkuju, neříkám, že to nechci, že to nemuselo být, že si to nezasloužím, nebo dokonce, aby si někdo nedělal škodu! Urazila bych tím dárce a ještě bych neocenila sama sebe. A já se chci ocenit. Jsem moc vděčná, když něco dostanu.

Nauč se přijímat peníze

Přijímání souvisí s penězi, víc než si myslíme. Naučit se přijmout peníze a mít z nich radost, poděkovat za ně, být za ně vděčná. To, že nedokážeme přijmout peníze, se nám potom promítá do všech dalších oblastí v přijímání. Když si říkáme, že je nepotřebujeme. Tak potom oni nepřijdou. U někoho to možná přijetím peněz začíná.

Energie vděčnosti je nesmírně vysoká. Přesvědčuji se o tom na každém kroku. Někdy mám dokonce pocit, že celý vesmír jede na energii vděčnosti.

V našem vesmíru je všechno v rovnováze. Tam, kde rovnováha není, vesmír si ji vynutí, zase to zpátky vyrovná.

Rovnováhu k přijímání si vytváříme dáváním.

O tom zase příště. A taky o tom, jak na to 🙂

Krásný den všem,

Marie Kmochová

Další články v kategorii

Bohatství, peníze a hodnota Vaše příběhy
Přidejte se do diskuze
  1. Erik napsal:

    Marie-téměř excelentní…Všem ženám bych doporučil knihy od Rhondy Byrne:
    Kouzlo, Moc…
    Vděčnost je bohatství
    Stížnost je chudoba
    Děkuji za všechny peníze kterých mi kdy dostalo..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.