Blog / Jaké důvody jsou k tomu se v dnešní době brát

Brát… Beru si tě, mi evokuje představu: „chci tě vlastnit, budeš mi patřit.“ To zní nehezky, nedobrovolně, ale i kdyby to tak bylo, vlastnit, znamená mít zodpovědnost. Zodpovídám za to, že se budeš mít dobře, protože se o tebe postarám, budu tě hýčkat, milovat a přede všemi se k tobě přiznám. Stejně se mi to slovo moc nelíbí, mnohem víc mě přitahuje: „budeme oddáni“. Oddat se znamená vydat se dobrovolně, plně do tvých rukou, nenechat si nic pro sebe, nic ti netajit a být tu jen pro tebe 🙂

……

Nevím proč, uklízela jsem a do ruky mi přišla knížečka Manželská smlouva od Dereka Prince z roku 1978. Vychází z Bible a Derek se v ní opírá o původní Hebrejské texty. Zkusím tedy přiblížit Derekovo poselství, jak jsem ho já pochopila po přečtení knížečky.

Manželství je „tajemství“, se píše v epištole Efezským (5, 22-32). Tajemství je skryté poznání, něco, co objevíme, až když to žijeme. Není možné plně pochopit jeho význam, dokud jej neprožijeme. Proč? Protože manželství je smlouva, která nabývá platnost, až když je zpečetěna, potvrzena slibem. Podle Bible nabývá platnosti jakákoliv smlouva pouze smrtí. „Umírám,“ tedy už nejsem jen JÁ, ale jsem nyní já a ty, tedy MY, jako jedno tělo, jako nová bytost! Teprve tehdy ztrácí oba svoji identitu a získávají novou….

Tajemstvím je nový pocit: „cítím to, co on/ona.“ Manželství mám za sebou, žila jsem ho deset let, prozradím, že když mě manžel podvedl s jinou ženou, cítila jsem to, ale nechtěla tomu věřit. Mé srdce si bylo jisté…. Tento prožitek mi potvrdilo mnoho žen. Derek Princ o tom píše: „ze smrti mého JÁ, vyrůstá nový život, oba pak žijí tento nový život v tom druhém a skrze toho druhého. Manžel říká manželce – můj život je v tobě. Prožívám svůj život skrze tebe. Jsi vyjádřením toho, co jsem…“ Bez spojení, tedy bez toho, že jedno jsme, nemohou být plody. Smlouva vede ke sdílení a k plodnému životu. Život, který se nesdílí, zůstává neplodný. Plody jsou tedy odměnou. Chápu to tak, že strom manželství je krásný, voňavý když kvete, ale jen když dává plody, je užitečný! Proto to tajemství 🙂

image2Krásně mi to zapadá do prožitku a jedné meditace před lety během kurzu intuitivní malby, nebyla má, ale byla o mně. Zdena tehdy namalovala jádro energie, černila jej, až skoro vyryla díru do papíru a z něj vycházely paprsky. Řekla: „ to je tvá energie, je velmi silná….“ Pak kolem, ale udělala modré pole a vytvořila tím jakoby obal, neboli silové pole a to komentovala slovy: „viděla jsem, že potřebuješ oporu, (to je ten obal) a až ji budeš mít, začneš vydávat energii, která to vše prostoupí.“ Z jádra vycházeli paprsky, které vystřelovali i mimo papír, nebo aspoň to tak naznačila. Chtěla zdůraznit tu sílu 🙂 …. Tolik mě to fascinovalo, hned jsem věděla, že s mužem po boku mi bude lépe, ale to jsem ještě netušila jak je všechno ve všem. Na podzim loňského roku jsem potkala svou spřízněnou duši, a přesto, že zažíváme velké životní zkoušky, jsme spolu moc šťastní, jsme celí…. Vybírala jsem si dárek k Vánocům a dostalo se mi krásného potvrzení v podobě kamene Septárie, jeho průřezu (viz foto). Byla jsem v šoku, jak je možné, že kámen, který vzniká tolik let, v sobě ukrývá takový dokonalý obraz. Obraz nás dvou, obraz, který namalovala Zdena.

To je Bůh, to je to tajemství, zatím jen lehce poodhalené, ale když se spojí dva lidé, dvě duše, které věří a jsou spřízněné, jsou vzácnější než celý vesmír. Proč? Jsou úplní a díky společné záři mohou vykonat něco velkého a jedinečného, co sám svou energií jeden nedokáže. Když půjdu do hloubky, Šalamoun v knize Kazatel (4, 9-12) říká: „lépe jest dvěma, než jednomu… ano trojnásobný provázek nesnadně se přetrhne“. Tím třetím provázkem myslí Boha, pro vás chcete-li, vesmír, energii. Naše intuice je Boží vedení, tak to cítím a Bůh posvětí pouze vztah podepřený smlouvou. Je to akt, kdy slibujeme, že to myslíme vážně a proto si myslím, že teprve tehdy nám může být odhaleno, co je za oponou, co je za tím.

Smlouva (manželství) s sebou nese i určité závazky

Úloha manželky je: radovat se z úspěchu svého muže více, než z úspěchů vlastních. Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život. Podpírá ho a povzbuzuje. Muž, který má takovou manželku, není závislý na uznání nikoho jiného. Prosperuje, je znám jako JEJÍ manžel, bez její pomoci by nebyl schopen dosáhnout čestného postavení. Povzbuzovat, však není pro manželku snadnou věcí, zvláště pak v době tísně. Derek říká, že nejvíce potřeboval povzbudit tehdy, když si jej nejméně zasloužil. „ Potřeboval jsem někoho, kdo mi věří i tehdy, když už všichni ostatní, nade mnou zlomili hůl. Nepotřeboval jsem kázání, nepotřeboval jsem radu, potřeboval jsem někoho, kdo mi důvěřuje.“ Povzbuzení vyžaduje sebezapření, ale to je právě ta podstata manželské smlouvy. Již nežijete sama pro sebe. To je vzkaz od Dereka všem ženám 🙂

Úloha manžela je krásná: Chválit ji!!! 😀 Čím víc dáte, tím víc získáte. „Žena (manželka) jest sláva mužova (manželova).“ Úspěšnost manželky se projevuje v manželovi. Moc se mi líbí odpověď jednoho evangelisty. Na otázku, jaký je to muž? On odpověděl: „ zatím nemohu říci, ještě jsem neviděl jeho manželku.“  Co tím myslel? Vztah ženy, jako manželovy slávy, je krásně zpodobněn na nebeských tělesech. Měsíc je slávou Slunce. Nemá svou vlastní slávu. Celá jeho krása vzniká tím, že odráží sluneční záři. Měsíc je hornina, která sama o sobě nevydává žádný jas. Je to, však materiál s nejvyšší odrazivostí. Měsíc odráží sluneční světlo potud, pokud nic nevstoupí mezi něj a Slunce. Když však nějaké jiné těleso, například Země, vstoupí mezi Měsíc a Slunce, projeví se následek u Měsíce. Ztratí svoji záři. Úloha manžela je zkrátka zajistit, aby byla jeho žena bezstarostná, měla pocit bezpečí, muž by ji měl chránit a pečovat o ní. Pak se odmění svou září 🙂

Líbí se mi, že ze všech doporučení a pouček se nejvíce vyzdvihuje u ženy POVZBUZOVAT manžela a u muže CHVÁLIT svou manželku 😀 Znám tolik partnerských vztahů, sama jich mám pár za sebou a tyhle dvě věci dělají největší problém. Muž se často chválí sám a žena mívá blízko k intuici, tedy k povzbuzení. Je nám to tak přirozené. Chci tím říct, že jako žena se neumím tak samozřejmě pochválit, jako to umí muž, když řekne: „ to jsem borec…“ A tak právě chvála, je nám nejvíc a proto nás krásně rozsvítí. A co teprve když je jí víc? …. Muži zas tápají na rozcestích a my ženy jdeme a klidně si řekneme: „půjdeme vlevo…“ Proč? No protože je nám přirozené řídit se pocitem, a tak je pro nás určitě dobré dát kus svého umění muži a ukázat mu světlo na konci tunelu, když ho rozum zrazuje.

Já vidím to světlo, to štěstí, které v manželství teprve začíná 🙂

Monika Ornetová

Další články v kategorii

Vaše příběhy Vztahy
Přidejte se do diskuze
  1. Lucka J. napsal:

    Krásné, děkuji 🙂 Pořád nad tímto tématem přemýšlím a vy jste mi to napsala úplně krásně 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.