Blog / Jak to, že je menstruační cyklus stále takové tabu?

Při školních preventivních přednáškách o závislostech na jídle jsem narazila na jeden fenomén. Dívky jsou naprosto schopné otevřeně se bavit o jídle, o hubnutí, dokonce o zvracení, ale jakmile vyslovím slovo

M E N S T R U A C E

okamžitě vznikne ve skupině neklid, začnou se ošívat, uhýbají pohledy.

Musím říct, že mě to poprvé šokovalo. Naprosto jasně jsem viděla, jak velké tabu je menstruační cyklus. Vždy mě při této reakci napadne – tady by měly sedět jejich matky… a jejich matky. Je mi jasné, že předávání informací o ženském mysteriu vázne už několik generací.

Není to ničí vina – prostě to tak je.

Když jsem takto narazila poprvé, hodně jsem přemýšlela, co s tím. Jak mám dívkám předat úplně odlišný pohled? Při včerejších přednáškách jsem měla pocit, že jsem na to přišla.

Jak to, že je menstruační cyklus stále takové tabu?

 

„Když se řekne menstruace, jak se cítíte? Vyjede Vám na tváři úsměv, nebo spíš kyselý ksichtík?! Ptám se dívek. V 99% se objevil ksichtík. A opět pohled, jestli jsem se nezbláznila.

„Tak vida, a víte, že ten týden krvácení je nejkrásnější a nejspirituálnější doba ženy?“ říkám procítěně. Tak teď už i ty, které si ještě myslely, že jsem normální, vážně pochybují. Směju se jejich nevěřícným pohledům.

„Ale ano, stojím si za svým. Celý cyklus je pro Vás velikým darem. Hlavní informace, která z něho pro Vás plyne, je pochopení, že nejste stále stejné. Že jste cyklické. Že během měsíce se Vám mění chuť k jídlu, styly oblékání, a hlavně se střídají vaše nálady a emoce.“

 

Poté jim stručně řeknu o přínosech jednotlivých částí cyklu

Zastavím se u informace oslavy první menstruace. Jedna parta osmaček už vymýšlí, že si udělají menstruační mejdan. Ve skupince to vyvolá salvy smíchu. Miluju tahle sezení.

Příchod první menstruace je velmi důležitá chvíle pro zdravý vývoj dívky,
pro její přijetí ženské role, plodnosti a i sexuality.

V naší společnosti již neexistují přechodové rituály. Přitom dívky prožívají první měsíčky velmi citlivě, a zrovna tak kluci svoji první poluci.

 

Chci k tomu napsat jen jednu věc. Vím, že někdy puberťáci v tomto období příliš rodiče neslyší. Není potřeba příliš mnoho slov. Důležité je, jaký vztah k těmto záležitostem má sama matka a otec. To je to, co skutečně předávají svým dětem.

Pokud se rozhodnete udělat něco jinak, než jen předat vložky, knížku a chytrou radu, zkuste si třeba s dcerou třeba tento den oslavit. Netřeba mnoho slov, přejděte rovnou k činům. Zajděte s dcerou na zmrzku, kupte jí červenou sukni, nebo šperk.

Krásné je, když se účastní i otec. Je moc důležité pro její i jeho vývoj, aby ji uznal jako ženu. Prostě prožijte speciální večer, aby bylo jasné, že je něco jinak, vaše holčička už nikdy nebude tím dítětem, co byla.

Pokud je ovšem otec či matka netaktní, „vtipně“ na téma jejího ženství žertují a vyprávějí to příbuzným a podobně, mohou napáchat velké škody. Apelovala bych hlavně na matky. Pokud cítíte, že váš muž není schopen momentálně reagovat adekvátně, tak mu zpočátku tuto novou informaci ani neříkejte. Až bude Vaše dcera dostatečně s cyklem sžitá, dokáže ustát nevhodné poznámky snadněji.

 

Užijte si tento čas, je to nádherná chvíle pro matku a dceru, pro rodinu.
Jedinečná v tom, že je neopakovatelná.

Toto téma je citlivé a intimní, ale je nesmyslné, jak je tabuizované. Je to součást našich životů a dotýká se nejen všech žen, ale i všech mužů, kteří žijí se ženami.

Tak čeho se bojíme?

 

Magda KřepelkováMagda Křepelková

Psychosomatika
Autorka příběhových knih
www.magdakrepelkova.cz / www.pribeh-zeny.cz

Další články v kategorii

Menstruace a měsíční cyklus
Přidejte se do diskuze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.