Blog / Čtyři zázraky mého života

S portálem Ženy ženám jsem se poprvé setkala před více než rokem a hned mě nadchnul. Bylo mi jasné, že tenhle počin přinese velký užitek mnoha lidem. Ale netušila jsem, jak moc urychlí mou cestu k tomu, co chci.

To, že jsem tvůrce svého života, že jej tvořím svými myšlenkami, že je vše v mých rukou, to vím už dlouho. Jsem taky přesvědčená o souvislosti mezi zdravím a zdravou stravou, takže podle toho vypadá můj jídelníček.

Přesto můj život před rokem nebyl žádná idylka.

Romantic woman on golden field

 

Jsem maminka dvou malých dětí

Ondrovi je rok, Haničce čtyři.
Celou dobu při těhotenství a mateřství podnikám. Starám se o domácnost, jako většina žen. Hanička má ekzém po celém těle, což vyžaduje časově náročnou péči a je to velký nápor na mou psychiku.

Času na sebe, zdálo se před rokem, nezbývalo mnoho. Bydlíme v bytě o dvou místnostech a čtyřiceti metrech čtverečních. Peníze? … Významné ticho… S manželem tak trochu Itálie.

Koláž vizí, přání a snů, jsem si dělala v minulosti dvakrát a vždy zafungovala.

Na začátku roku 2013 mě ale velmi inspirovala Aliččina Jantra na daný rok. Neváhala jsem a začala tvořit. Hledala a shromažďovala jsem obrázky a kladla si otázky: Co chceš letos, co je pro Tebe tento rok důležité?

Výsledek mě nadchnul a ohromil.

Tvořila jsem srdcem a když jsem se na hotové dílo podívala? ¾ celé plochy zabírala moje rodina, děti, vztah s manželem, já. O zbytek plochy se dělily půl na půl moje práce a zdraví. Někde mezi tím byla vmáčknutá moje duchovní cesta, můj lama a meditace. Byla to pravdivá zpětná vazba.

 

V červnu se stal první „zázrak“

Na svou koláž jsem nalepila obrázek muže a ženy, jak spolu běží po pláži. Pod obrázek jsem napsala: společně za svými cíli. V červnu jsme se s mužem dohodli, že chceme jet s Haničkou a Ondrou v září na měsíc k moři, že je to náš společný cíl a všechny naše aktivity slouží k jeho dosažení.

Tohle byl velký zlom.

Najednou to mezi námi přestalo být „kdo z koho“. Kdo je víc s dětmi a kdo víc chodí ven, kdo umyje nádobí a kdo bude „pracovat na svém“. Začali jsme fungovat způsobem: doma je potřeba to a to, já potřebuji udělat toto, ty tamto, jak to uděláme? Také měsíc u moře, pod stanem, v kempu, jen my čtyři, nás naprosto utvrdil v tom, že my dva patříme k sobě.

Čtyři zázraky mého života

 

Někdy na podzim jsem si pustila zase nějaké video. Alice tam s rozzářenou tváří líčila, jak je šťastná, jak se jí vše daří, jak jsou s manželem jako dvě hrdličky apod. Ve mně se ale zvedla silná vlna odporu: „Co mi má tahle milionářská panička, která ani nemá děti, co říkat? Co to tady na mě hraje?“
Naštěstí odněkud vykoukla pokora a zeptala se:

„Proč taková negativní reakce?“

Podívala jsem se do svého srdce a byla tam. Odpověď.

PRAVDA: „Protože ona má přesně to, po čem já toužím. To, co ve skutečnosti opravdu chci. Ona je šťastná tady a teď. Je to krásná žena, která je ve svém středu a inspiruje ostatní. Žije v hojnosti. Má se ráda.

A já? Jsem nešťastná ženská, která si vyčítá nemoc své dcery a trápí sama sebe přesvědčeními, že:

  • Jsem špatná matka.
  • Nevydělávám dost.
  • Nejsem dost úspěšná.
  • Nezvládám domácnost.
  • Dost se o sebe nestarám.
  • A tak podobně… pořád do kola.

„Aby člověk mohl vykročit, musí nejdřív zjistit, kde stojí“, slyšela jsem kdesi. Stalo se.

 

Stal se druhý zázrak

Moje kamarádka studuje čínskou medicínu. O čínských bylinách a houbách mi vypráví už minimálně dva roky. Celou tu dobu jsem neslyšela. „Najednou“ jsem si od ní koupila bylinky a houby pro sebe i pro Haničku. Její kůra na mě zapůsobila na hlubokých energetických úrovních.

Z ničeho nic mi došlo, že musím Haničky ekzém přijmout, přestat s ním bojovat. Udělala jsem to, a ten trýznivý pocit viny zmizel. „Sám od sebe.“ Na fyzické úrovni jsem více než týden vykašlávala z plic hleny a chrchle, které jsem si tam svým sebeobviňováním a neláskou nastřádala.

Uslyšela jsem, co mi opakovaly dobré duše z mého okolí: oceň se, podívej se, jak jsi dobrá, kolik toho zvládáš a stíháš… a uviděla sama sebe jinýma očima. Byla jsem na rodinných konstelacích, kde se tentokrát uvolnily takové bloky, že jsem skutečně pocítila fyzickou úlevu.

S manželem jsme podstoupili rodinnou terapii a vše do sebe zapadalo jako ztracené kousky skládačky. A Haničce se ulevilo, ekzém se zlepšil. Poprvé po třech letech jsem viděla skutečné, podstatné, hmatatelné zlepšení.

Čtyři zázraky mého života

 

Třetí zázrak se stal letos

Koláž na rok 2014 jsme tvořili s manželem spolu.

A čtvrtý zázrak nastal, když jsem propojila letošní koláž s diářem.

Ano, s diářem. Budu tady psát o každodenním plánování. Opruz? Radost! Používám diář, který vychází z knihy Joy Management Václava Rathouského. Tento systém plánování si bere za cíl plánovat spokojený život.

Celý loňský rok jsem hledala, jak tento skvost efektivně a na 100 % využít. A opět zapadly dílky do skládačky a přišly ke mně ty správné informace. Srdcem jsem stvořila koláž, hlavou jsem si pojmenovala jednotlivé cíle na rok 2014 ve třech životních oblastech: práce (moje firma), vztahy (moje rodina) a odměna (čas pro sebe).

Vše jsem pečlivě napsala do předních stránek diáře. A od té doby na každý den plánuji 1 důležitý krok ke svému cíli v dané oblasti. To znamená tři úkoly za den. To zvládnu! A výsledek?

 

Konečně žiju!

Nejsem výkonnější, ani nemám víc času, ale vše, co dělám, dává smysl. Už neodkládám to, co mě těší, až budeme mít peníze, až budou děti větší, až… Dopřávám si radost teď a tady.

Vím, že zdaleka nejsem v cíli, když se ale rozhlédnu kolem sebe, vidím, že jsem na správné cestě. Skočila jsem v loďce do proudu divoké dravé řeky. Pádlo mám pevně v ruce, makám, je to vzrůšo. Pot ze mě leje, baví mě to, nemám čas myslet na nesmysly. Miluji tu jízdu.

Rozhlížím se kolem sebe, a Ti, koho miluji, plují se mnou. Můj manžel, mé děti. Náš byt je pořád stejně malý, i ekzém je stále s námi. Ale všechno je jiné. Já jsem se změnila. Začala jsem se mít ráda a vážit si sama sebe.

Mám se ráda. Dávám sama sobě a to mi dává sílu dávat druhým.

Miluji svého muže.
Miluji své děti.
Miluji to, co dělám a dělám to, co miluji.
Miluji svůj život.

A přeji všem bytostem, aby prožívali to samé.

 

S láskou Ti děkuji, Alice.

Bára Klenčíková

Další články v kategorii

Bohatství, peníze a hodnota Sebeláska Vaše příběhy
Přidejte se do diskuze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.