Blog / Co když zítřek nikdy nepřijde?

Vstáváš každé ráno s radostí, vděkem a pokorou k životu? Nebo se zlobíš, že tě budík vytahuje z říše snů? Co kdybych ti řekla, že je dnešek tvůj poslední den? Jak bys ho prožila?

Takovým budíkem může být kdeco a kdekdo. Každý člověk nebo každá událost, která nás vyvede z rovnováhy (ruší nás ve spánku…). Zvoní ti budík? Můžeš s ním mrsknout do rohu pokoje, můžeš se na něj fakt zlobit a říkat, co si to dovoluje… ale… možná je opravdu čas se probudit. A budík není to, co je „problém“ ;)Problémem je to, že se asi bojíš žít! Možná se bojíš bolesti a proto ses uzavřela do říše snů…

Ano, já vím, že jsme vůči těmto otázkám tak trošku imunní a že v hloubi své duše to každý víme, ale žijeme podle toho? Vidím kolem sebe dnes a denně, že spolu rodiče a děti nemluví. Že se na sebe partneři utrhují v supermarketu. Vidím jak se kamarádky vzájemně pomlouvají. Taky vidím jak se muži bojí velkých citů a ženy se naopak bojí fyzické vášně a rozkoše…

Čeho se vlastně bojíme? Bojíme se žít! A tak raděj umíráme zaživa… No schválně, kdy jste naposledy udělali něco neočekávaného? Něco šíleného? Něco, co se prostě nedělá?

Pokud jsi žena, co si hlídá postavu a je vždy jak z obálky časopisu… kdy jsi naposledy snědla s obrovskou vášní a chutí třeba obrovský zmrzlinový pohár? Nebo kdy jsi naposledy dovolila muži, aby tě rozcuchal a bylo ti jedno jak v tu chvíli vypadáš?

A naopak, pokud jsi žena, která závislá na fyzických požitcích (jídlo, sex, cvičení…) kdy jsi ty naopak s obrovskou vášní a radostí například kreslila? Nebo ses nádherně nalíčila, učesala a oblékla jen tak, sama pro sebe a nechala sis udělat třeba lehce erotické fotky, protože věříš, že jsi nádherná žena přesně taková, jaká jsi?

Žiješ teď a tady s láskou a vášní? Žiješ se srdcem plným lásky k sobě, druhým a životu? Ať už jsi ve vztahu či sama? Ať už máš či nemáš dítě? Ať už máš či nemáš vše, po čem naše nenasytné ego touží?

Žiješ teď a tady a nebo žiješ v minulosti? Tam, kde jsi bývala krásná a milovaná? V minulém vztahu, v dětství, v době, kdy jsi měla pocit, že tvůj život měl cenu? Probuď se! Včera je pryč! Je čas zavřít ty dveře a jít dál!

Žiješ teď a tady a nebo žiješ v budoucnosti? Ve tvých snech, kde přijede princ na bílém koni a zachrání tě z rukou černokněžníka (tvého příšerného života)? Žiješ v době „ažpaků“… až zhubnu, až si nechám udělat nové prsa, až si najdu lepší práci, až potkám toho pravého, až děti odrostou, až se rozvedu…? Probuď se má milá. Ažpaky nepřijdou! Princ nepřijede a nezachrání tě. Proč? Protože jsi velmi dobře schovaná… ze strachu z života ses stala neviditelnou! A hlavně, kdyby přijel, vzpomeň si jak vypadají princové z pohádky, kteří chodí vysvobodit princeznu – husu!

Je čas se probudit a vyjít z toho zakletého zámku milá princezničko. Je čas si trošku pocuchat vlásky, pošpinit tvé krásné ručičky a hlavně svléci se z těch masek, které sis na sebe během svého života navlékla… Sundat ze sebe ty šatičky z brokátu, obléknout si normální lněné šaty, vlasy si svázat do uzlu a pustit se do práce!

On to za tebe nikdo neudělá milá princezničko. Vzpomeň si na pohádky. Na pitomé princezny s jejich požadavky, fňukáním a rozmarností? Taková chceš opravdu být? Je čas to změnit. Jsi připravená dospět? Jsi připravená se probudit z toho snu a začít opravdu žít?

Je načase, protože zítřek nikdy nemusí přijít! Možná je dnešek tvým posledním dnem. Možná se už zítra neprobudíš a nikdy nezažiješ opravdovou lásku ve svém srdci. Možná už zůstaneš navždy zakletá ve svém strachu… Láska se totiž rodí uvnitř. Nikdy nepřijde zvenku. To totiž není láska! To je závislost… Lásku už v sobě máš. Jen ji musíš pod vším tím nánosem strachu najít… Wake up moje drahá! Zvoní ti budíček. Je čas vstávat! Zamáčkneš ho a budeš dál spát a nebo se probudíš a začneš už konečně žít?

S láskou tvoje Hanka Pisková

www.hankapiskova.cz

Další články v kategorii

Inspirace Sebeláska
Přidejte se do diskuze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.