Blog / Mokoša – mezigenerační setkání žen

Bylo mi 24 let a právě jsem malovala mandalu na strop v podnájmu mého přítele, aby to tam bylo útulnější, když zazvonil telefon. Mámu převezli vrtulníkem z místa autonehody do nemocnice. Nejdřív jsem vůbec nechápala význam těch slov. Vlastně ani dlouho poté, co po sto dnech na JIPce zemřela. Bylo potřeba to ustát, vyřešit praktické dopady situace, dostudovat a nějak se s tím vypořádat. Dokonce jsem na sebe byla místy až pyšná, jak to zvládám.

Život šel dál a sama jsem se stala mámou. Poprvé to byla úplná výprava do neznáma. Co a jak si nachystat a na co se s příchodem dítěte připravit? Narodila se mi dcera. Později se přidávaly otázky, jak vše skloubit s prací a kariérou, a nakonec také, jak se postavit k situaci, kdy začínám narážet ve vztahu.

Síly začaly docházet, vnitřní zdroj vysychal.

Možná je to pouze moje idylická představa, že by bylo fajn probírat takové věci s mámou u kafe, navíc když okolo sebe vidím, jak komplikované mohou být vztahy matek a dcer. Tak jsem občas zaskočila aspoň za babičkou. Přestože její život vycházel z úplně jiných reálií než ten můj, některé její rady a postřehy byly k nezaplacení. Každopádně jsem se u ní cítila vždy moc dobře, ačkoli kafe, kvůli zvýšenému tlaku, nepila.

Když mi bylo 31 let, profesně jsem se už delší čas věnovala lektorování seberozvojových kurzů ve firemním i neziskovém sektoru formou zážitkové pedagogiky a v organizaci Prázdninová škola Lipnice se vytvořil prostor pro zorganizování kurzu pouze pro ženy. Nejdřív se kolem tohoto nápadu kupilo mnoho otázek a pochybností, což pro mě představovalo výzvu.

Mokoša - mezigenerační setkání žen

Výzvu dokázat, že to jde,

a že to nemusí být jen o povídání, ale také o silném prožitku.

Bylo potřeba najít klíčovou myšlenku kurzu, připravit jeho vhodnou dramaturgii a strukturu scénáře a pak doladit konkrétní programy. Dokázat něco poctivě, metodicky a poměrně s dost velkou dávkou mužské energie.

První mezigenerační setkání pro cca 24 žen ve věku od 20 do 100 let
– Mokoša – se konalo v roce 2008.

Program kurzu je rozdělen do tří fází. V té první se nejprve různými způsoby dotýkáme podstaty našeho ženství. Nahlížíme toto téma z nejrůznějších úhlů pohledů, odpovědi hledáme i skrze tělo, sdílíme vlastní zkušenosti a také rozebíráme sociokulturní okolnosti, ve kterých jsme vyrůstaly a které do značné míry formují náš obraz „správné ženy“. V další fázi má každá žena prostor pro pojmenování závěrů, ke kterým si sama došla a které jsou pro ni, a pro její další směřování, důležité. A na závěr se věnujeme posilování ženství, doplňování energie a sebelásky. To vše se děje formou pestrého programu, ve kterém se střídají nejrůznější typy aktivit tak, aby oslovil co nejširší škálu žen, které se na kurzu sejdou.

Ještě než jsme takový kurz začaly připravovat, ptaly jsme se starších žen, jestli by na takové setkání jely, a ony říkaly: „My bychom rády jely, ale nevíme, co bychom tam dělaly. Mladé holky mají svůj život a určitě nejsou moc zvědavé na nějaké staré báby. I když nás by zajímalo slyšet, jaký je ten dnešní život a s čím se potýkají…,“ a ty mladší zase říkaly: „My bychom rády jely, ale nevíme, čím bychom mohly přispět. Nemáme ještě takové životní zkušenosti, které bychom mohly předávat, hlavně těm starším. I když bychom rády slyšely jejich životní příběhy a náhledy na různé situace s životním odstupem…“

Veškeré obavy se rozplynuly na místě.

Setkání předčilo očekávání nejen účastnic, ale i týmu lektorek. Hranice se jakoby smazaly a společně jsme prožily velmi silné chvíle sdílení ticha, smíchu i slz, bolesti i lásky, vděčnosti, ale především ženské síly.

Od té doby se toto setkání koná letos již poosmé a připojily se i další akce. Od pátého výročí se všechny ženy, které kdy prošly Mokošou, mají možnost setkat každý poslední pátek v říjnu na společném ozdravném rituálu pro Matku Zemi. Již podruhé také proběhne speciální setkání pro matky s dcerami ve věku 7–14 let, protože jsme došly k závěru, že mnoho důležitých a zásadních okamžiků v dospívání dívky v ženu se nejen fyziologicky odehrávají právě v tomto období života. Tak proč se bavit o jejich ženství až v jejich plnoletosti.

Všechny tyto akce spojuje společná linka: Nejprve se sama musím stát silnou, vyrovnanou a šťastnou ženou, abych mohla vychovávat silné, vyrovnané a šťastné dcery a také měla sílu se starat o svoji matku, díky které tady jsem – ať už tu vlastní biologickou, nebo tu naši společnou, Matku Zemi.

Mokoša - mezigenerační setkání žen

Každoročně je nejtěžší výzvou dostat mezi nás starší ročníky

Ideální je tedy vzít s sebou svoji maminku, babičku, sestru, tchýni a vydat se na setkání společně. Každá bude mít co říci. Třeba jako moje babička, která v jedné fázi programu prohlásila: „Být ženou je celoživotní dlouhá cesta od sebe v momentě, kdy se narodíme, přes odevzdání se našim nejbližším, abychom se pak na konci života opět dostaly zpět samy k sobě. Čím dřív se vám to, holky, podaří, tím lépe. Nečekejte až na ten konec života jako já a buďte samy sebou hned teď!“ čímž nás všechny naprosto odzbrojila.

Dnes už tu není ani moje babička (a tu druhou jsem ani nikdy neviděla, protože zemřela ještě dřív, než jsem se narodila), takže jsem ve svých 37 letech nejstarší žena naší rodiny. Možná proto na nějaké hlubší úrovni dělám Mokošu.

Díky Mokoše, všem dalším lektorkám, kuchařkám a ženám, které přijedou jako účastnice, čerpám a přijímám také svoji ženskost a všechny její podoby. Načerpávám sílu, podporu, bezvýhradné přijetí, teplo a ženské souznění.

Pokud to samé Mokoša poskytuje i ostatním ženám, pak jistě dává smysl.

 

Petra Drahanská

Mokoša proběhne i letos. Jste zvány! >>> www.psl.cz/mokosa
www.drahanska.weebly.com
www.konceptmoment.cz

Kdo je Mokoša?

Mokoša je slovanská bohyně, jejíž jméno je pravděpodobně odvozeno od slovanského základu mok/mokr, tedy mokrý, vlhký, a koš/kš, což znamená los, úděl, osud. Je zosobněním Matky Země, vlhké a úrodné. Jako bohyně úrody na jaře rozdává teplo a vláhu, v létě úrodu chrání, na podzim ji rozdává a v zimě sama odpočívá. Je ochránkyní cest, snů a osudu. Zná tajemství věšteb a stará se o to, aby každý člověk šel po osudem dané cestě, ale zároveň dává svobodu výběru mezi dobrem a zlem. Byla často zobrazována jako přadlena s velkou hlavou a dlouhýma rukama, kterými předla vlákna osudu.

Další články v kategorii

Inspirace Ženské kruhy a rituály
Přidejte se do diskuze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.