Kůže jako brána k tělu

Kůže je naším ochranným obalem, největším orgánem našeho těla. Kůže je symbolem kontaktu s přáteli i nepřáteli, se zplodinami okolního světa i s přírodou. Kůže je zrcadlem celkového stavu organismu.

Kůže je zrcadlem duše.

Když je kůže nemocná, je nemocný celý člověk.

Nemoci kůže jsou větším nebo menším zásahem do sebevědomí člověka. Natož pak do sebevědomí ženy. Jsou totiž na první (nebo až na druhý) pohled vidět a esteticky působí v každém případě lépe sádra na noze než kůže posetá vyrážkou, pupínky, ekzémem, lupénkou. Všechny ženy totiž moc dobře vědí, jak velký je tlak společnosti na jejich vzhled.

Tlak přichází zvenčí nebo od nás samotných. Ale i prapůvod tlaku, který přichází z naší strany, je v reakcích našeho okolí. Přebíráme jej. Od rodičů, od kamarádů, od partnerů, z médií, od našich kritiků, ale i od lidí, kteří to s námi myslí dobře.

Každá z nás pravděpodobně trpěla v pubertě na akné. Některá méně, jiná více, jedna z něj měla větší mindráky, druhá menší. Některé stačilo obličej mýt mýdlem a jiná vyzkoušela všechno od přípravků z drogerie, přes dermatologa až po hormonální antikoncepci, jen aby se pupínků zbavila.

Všechny články pojednávající o akné a všichni lékaři Vám jednohlasně řeknou, že jedna ze zásad úspěšné léčby je nesahat si na obličej a pupínky nevymačkávat. Přiznejme si však, že tohle jsme občas udělaly všechny. Občas.

Když Vám ale najednou začne vadit každý pupínek na těle, každý ucpaný pór, každá nedokonalost na Vaší kůži, která je viditelná pouze asi tak z dálky pěti centimetrů a ještě k tomu lupou, stává se z relativně běžného pubertálního problému zlozvyk dlouhodobého charakteru nebo dokonce nemoc.

 

Dermatilománie je nutkavé poškozování kůže,
podobné nutkavému kousání nehtů
nebo nutkavému vytrhávání vlasů.

Kůže jako brána k těluZa příčiny dermatilománie bývá označován stres, rozrušení nebo napětí. Člověk se pak snaží škrábáním zdravé kůže, nebo jejích nepatrných defektů, uvolnit napětí a zbavit se všeho špatného, co na své kůži nechce mít.

Touha po dokonalosti, perfekcionismus, neustálá snaha zalíbit se někomu jinému a plnit přání ostatních. To vše mohou být příčiny napětí, které v sobě máme a které si pak snažíme kompenzovat na naší kůži, kdy se opět snažíme o dokonalost.

Člověk je pod tlakem negativních emocí schopen ubližovat sám sobě.

Vidina bezchybné kůže, kterou vidíme na dokonale nalíčených lidech v médiích, na fotkách upravených počítačovým programem, mnohdy navíc v kombinaci s naší kožní chorobou (ale mnohdy i bez ní, protože každý člověk má na své kůži občas nějakou nedokonalost) dokáží způsobit systematické ničení vlastního těla. Navíc čím závažnější je tento problém, tím víc se nemáme rádi za to, že s tímto chováním nedokážeme přestat.

 

Nemáme se rády

V této fázi se opravdu nemáme rády. Už samotná kožní onemocnění nás upozorňují, že je něco špatně v oblasti kontaktu a odmítání našeho těla. Dermatilománie je úplné odchýlení se od našeho já, naprostá absence sebelásky a přijímání nás samotných takových, jaké jsme. A to i s naší nemocí, i s tím, že se nemáme zrovna rády a vlastně si ubližujeme. Odtud už vede cesta ven, která rozbíjí ten neustálý kolotoč obviňování se, stresu a hnaní se za něčím, co není skutečné. Je to i součást cesty z nemoci.

Kůže je totiž symbolem kontaktu sama se sebou, se svým vlastním tělem.

Jaké bylo mé překvapení, když se mě poprvé někdo láskyplně dotknul, když mě pohladil po tváři. Nebyla jsem zvyklá se někoho dotýkat a projevovat mu tím lásku, natož aby se někdo dotýkal mě. Možná proto, že mě to zkrátka nikdo nenaučil. A jak jsem žasla nad tím, že stejné pohlazení můžu a nejen, že můžu, ale hlavně chci, věnovat i sama sobě.

Bylo naprosto objevné zjistit, že jsem schopna, kromě ubližování sobě samotné, něčeho mnohem hodnotnějšího, něčeho laskavého a vřelého. Dotyku, kterým svému tělu projevuju lásku a díky kterému si uvědomuji, co všechno jsem mu způsobovala celý ten čas. Dotyku, kterým svému tělu dávám najevo, že ho mám ráda takové, jaké je.

I když je nedokonalé.
I když je nemocné.
I když nevypadá jako z časopisu.

Díky němu vím, že život je o něčem hlubším.

 

S láskou a úctou

Kateřina

Blog Ženy ženám je prostorem pro inspirativní články našich lektorek a dává prostor také dalším autorkám ke sdílení svých zkušeností. Společně se tak můžeme dělit o rozmanitou ženskou moudrost a každá z nás se může stát ženou, kterou chce ve svém životě vidět.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.