Blog / Ach ty metafory

Ať se snažíte sebevíc, veškerá vaše pozornost se upíná k jídlu. Většinu dne trávíte počítáním kalorií, neustále se vážíte, poměřujete a porovnáváte. Hladovíte, přejídáte se a zvracíte. Plánujete a připravujete jídlo pro ostatní, pozorujete ostatní při jídle. Jíte stále ta samá jídla, v tu samou hodinu, vždy v přesný čas. Hledáte recepty, sledujete blogy o jídle. Nebo se naopak jídlu vyhýbáte, bojíte se i sáhnout na určité potraviny, bojíte se jíst z jiného, než svého talíře. Stále to samé dokola, každý den.

Vše ostatní v tu chvíli ustupuje do pozadí. Závislost vás vytrhuje z reality. S ní máte pocit, že své emoce i život samotný máte pod kontrolou. Poskytuje únikovou cestu z konfliktů a dilemat, které vám připadají neřešitelné. Pro chvilkový stav opojení a rozkoše stále více zabředáte do pasti svých návyků.

Jídlo odvádí pozornost od vašich skutečných problémů. Od vašich pocitů a vnitřních strachů. Tím, že jsou vaše myšlenky, veškerá vaše pozornost a čas, vyplněny jídlem, nezbývá prostor pro řešení skutečných problémů. To, že se zaměříte na svoji „tloušťku/tloušťku“, dává vašim problémům konkrétní rozměr, konkrétní tvar. Něco hmatatelného, tedy něco, s čím můžete na vědomé úrovni bojovat.

Co se však děje na nevědomé úrovni? Hladověním přestáváte cítit, co uvnitř prožíváte. Přestáváte cítit osamění, obavu z odmítnutí ostatními lidmi. Snažíte se ukázat, kdo opravdu řídí váš život. Nebo se přejídáte, „zajídáte“ své pocity ohromným množstvím jídla, kterého se následně zbavujete.

Jídlo se tak stává jediným prostředkem, kterým se vypořádáváte se svými problémy.Se svými vnitřními strachy, s emocemi. Skutečné problémy však tímto nikdy nevyřešíte. Naopak. Čím více se pokoušíte zříci svých stinných stránek, svých skutečných pocitů, tím více sílí a stravují vaše životy v podobě obsesí a závislostí. Vnitřní stres narůstá a narušené chování v jídle se stupňuje, vyhrocuje do extrému. To, co vám stačilo dříve, nyní nestačí. Kolotoč hladu a přejídání se točí stále víc, stále rychleji.

Musíte si však uvědomit, že skutečné léčení plyne z objevování vašich pocitů, nikoliv z toho, že se je snažíte ovládat, odvádět od nich pozornost. Uvědomit si, že ačkoliv nemůžete ovládat své pocity, můžete ovládat to, jak je vyjadřujete. Naslouchejte proto svým pocitům. Přestaňte je hodnotit, přestaňte se jim snažit za každou cenu rozumět či je ovládat. Pocity prostě jsou, nejsou ani správné ani nesprávné, jsou prostě vaše. Nenaslouchejte pravdám druhých. I vy máte svou pravdu, svou píseň, kterou můžete zpívat. Bez potřeby útočit či urážet druhé. Mějte své pocity, své hodnoty, svůj rytmus. Neexistují žádná pravidla pro to, co byste měly nebo neměly cítit, co byste měly nebo neměly dělat. Žádná pravidla, žádná omezení. Jen vy. Tady a teď.

Martina Benešová

http://www.martinabenesova.cz

Další články v kategorii

Sebeláska Zdraví
Přidejte se do diskuze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.