Blog / 4 tipy: Jak se mít ráda, když se cítím tlustá?

Včera jsem připlula na panenský thajský ostrov Koh Lipe. Nádherná pláž. Skvělé zdravé jídlo. Masáže za hubičku. Usměvavé a ochotné tváře na každém kroku. Nejmilovanější člověk mého života se mnou. Ráj na zemi. Vypadá to, že mému prožívání štěstí nestojí nic v cestě.

 

Až na…? Stačí jeden pohled do zrcadla!

Stačí jeden pohled do zrcadla na sebe v plavkách. Ty kejty. To břicho. Jsem bílá, jak ředitelka vápenky. Proč jsem nechodila na to solárko? A proč jsem už dávno nezhubla těch 5 kilo, která mě rozčilují poslední roky? Připadám si tlustá, oplácaná, nelíbím se sama sobě. Své sebemrskačství ještě vyšperkovávám častými pohledy do zrcadla či výloh, ve kterých se má oplácaná postava hezky odráží. Mám pocit, že ať si obleču cokoliv, pořád na mě kouká kyprá macatice, které se v tom teple třou spocená stehna o sebe.
Depka je na světě.

 

Ráj na zemi se najednou stává peklem!

Kam se poděla všechna má přesvědčení o tom, jak se mám ráda? Kam se vytratilo mé sebevědomí? Kam se poděl vděk a úcta ke svému tělu? Jak se to jen může stát?

Možná to taky znáš:

  • nic konkrétního ti nechybí
  • máš kolem sebe lidi, kteří tě mají rádi takovou, jaká jsi
  • nikdo ti neubližuje
  • nedívá se na tebe skrz prsty
  • nevysmívá se ti

a přesto se cítíš mizerně.

Je to ten pocit, kdy soudíme samy sebe. Ten pocit, kdy chceme, aby věci byly jinak než jsou. Ve vnějším světě se nic nezměnilo, ale my máme pocit, že je konec světa.

Příběh PPP

Mám několik tipů, které aplikuji

Jak z toho ven? Mám několik tipů, které tady v ráji postupně aplikuju a kombinuju mezi sebou 🙂

 

1. I tak se mám ráda

Tohle je mantra jedné z mých nejlepších kamarádek i životních průvodkyň Lucky Kolaříkové, která je podle mě expertkou na sebelásku.

U mě v praxi to vypadá tak, že si sama se sebou povídám: „Ano cítím se tlustá a ošklivá, ale i tak se mám ráda.“ nebo „Nemám se ráda, za to, jak o sobě škaredě přemýšlím, jak se odsuzuju a srovnávám s ostatními štíhlými a opálenými ženami na pláži, ale i tak se mám ráda.“ 

Tahle mantra mě podporuje přijetí toho, kým jsem. A je jedno, co jsem udělala nebo neudělala. Ať jsem taková či maková. Cítím úlevu a takové zatím nepatrné spojení s tím nevyčerpatelným zdrojem lásky, pochopení a přijetí, který v sobě mám.

Více sebeláskových „technik“ už za pár dní můžeš vyzkoušet a naučit se na velkém sebeláskovém semináři pro ženy, který s Luckou pořádáme. Ještě máme pár místeček volných. Je to velký zážitek. A je jasné, že tenhle seminář pořádám hlavně pro sebe :).

 

2. Nasměřovat pozornost jinam

Čemu dáváme pozornost to sílí a roste. V dnešní době je to již celkem klišé, ale taky hluboká pravda. Prostě to tak je. Rozhodla jsem se přesunout pozornost od nedostatků k přednostem. Takže dneska věnuju pozornost tomu, co mám na sobě ráda. Mám ráda svoje prsa, vždycky se mi moc líbila. Jsou taková akorát. Líbí se mi můj dekolt a štíhlá šíje, zářivý úsměv, moje velké oči.

Stejně tak svou pozornost věnuji činnostem, které mi dělají dobře. Byla jsem si zaplavat, nechala si poctivě namasírovat nožky, přečetla část poutavé knihy, dala si výborný salát z papaji s jednou chili papričkou, pomilovala se s Davidem… Další vlna úlevy se dostavila, protože jsem udělala něco pro svůj dobrý pocit v rámci možností, které právě mám. I ty můžeš!

Pokud zrovna nejsi v Thajsku na pláži, vůbec to nevadí. Určitě máš skvělou kamarádku, které můžeš zavolat a popovídat si s ní, zajímavou knihu, do které se můžeš začíst, můžeš se jít na 30 minut projít a jen tak pozorovat svět kolem sebe, to taky dělá moc dobře :)… cokoliv, co tě napadne. Jen jdi a udělej to! Udělej si dobře 🙂

 

3. Počkat, až to přejde, jsou to jen myšlenky

Můj kamarád a kouč Vláďa Vymětal mě nedávno touhle teorií dostal z pěkné depky. Všechny naše myšlenky i pocity jsou souhrnem vzpomínek a zkušeností z našeho celého života. Nemáme šanci je ovládat. Pokud se cítíme špatně a začneme řešit proč se cítíme špatně a snažíme se to změnit, je to jako bychom se řízli a místo toho, abychom ráně dali klid, aby se mohla zahojit, rýpeme v ní a ona bolí o to víc.

Tak je to s myšlenkami i pocity. Pokud je necháme být, odejdou. Pokud se v nich budeme vrtat, o to déle budou s námi. K životu patří všechny myšlenky i všechny pocity. A tak jsem zkusila myšlenky nechat myšlenkami. Nechala jsem je plavat mou hlavou, jako ryby v oceánu přede mnou a jen trpělivě čekala až má hlavička vykouzlí nějaké jiné.

 

4. Něco s tím dělat, jít do akce

Ano, štvou mě ta má kila, o kterých si myslím, že jsou prostě navíc. Štvou už několik let. Po pravdě, nejsou to ta kila, co mě štve. Jsem to já sama a moje neochota s tím už dávno něco udělat. Cítila bych se lépe štíhlejší? ANO. Líbila bych se více sama sobě? ANO. Byla bych více fyzicky fit? ANO. Byl by každý den mého života veselejší a jednodušší s faktem, že nemusím řešit svou váhu a špíčky? ANO. Takže, co uděláš, Aličko?

Jsem na dovolené a nějaké šílené diety mi nikdy nedávaly moc smysl. Takže jsem se rozhodla pro menší smysluplné kroky. S Davidem jsme se k tomu oba zavázali a slíbili si, že se v tom vzájemně podpoříme.

 

Takže po dobu, co jsme v Thajsku:

  • nebudeme baštit maso s výjimkou ryb a mořských potvůrek
  • nebudeme jíst nic, co obsahuje mouku
  • budeme se snažit, co nejméně sladit
  • jeden den v týdnu půst (dříve jsem půsty držela, je to zajímavá zkušenost, nebojte hlady neumřete 🙂
  • jíst dostatek ovoce a zeleniny (tady to ani jinak nejde :), představte si, že jím 1-2x denně papajový salát (doma mám salát možná 1x za 14dní 🙂

Tolik mé Thajské akce. Taková menší leč důležitá předjarní očista.

Tento článek jsem začala psát ráno po příjezdu, ale dopsala jsem jej po dvou dnech. V průběhu těchto dní jsem kombinovala a do praxe uvedla všechny 4 tipy, které jsem tu uvedla, a musím říct, že se cítím o moc lépe. Mám ze sebe dobrý pocit.

Jo, možná se zítra ráno probudím zase s depkou, no tak ať… i tak se mám ráda a projevování lásky k sobě a péči o sebe, nikdy nevzdám :).

Ani ty se nevzdávej!

 

Hawk

Alice Kirš, autorka knihy 17 tváří ženy

Další články v kategorii

Sebeláska Ženy ženám
Přidejte se do diskuze
  1. Andrea napsal:

    Jako bys mi mluvila z duše :-). Můžu připojit tip, jak ty první 3 věci zaplácnout jednou ranou? Při podobným pocitech a pokud je to časově možné, oblékám běhací boty, nasazuju MP3 s tou nejlepší positivní muzikou, kterou mám a vybíhám. A ještě se mi nestalo, že bych se vrátila se stejnou depkou, se kterou jsem vybíhala a pozornost jde rozhodně jiným směrem 🙂

  2. Sunny napsal:

    Aličko, z celého srdce děkuji za Tvoji upřímnost a otevřenost. Jsi mi inspirací a já jsem za to hluboce vděčná. Je pro mě přínosné, jak se umíš radovat ze života i bez mír supermodelky. Protože to, co z Tebe vyzařuje, by Ti mohla každá modelka závidět. Jsi krásná, taková jaká jsi;-))) PS: I když Tě znám jen z monitoru počítače;-)))

  3. Jirka napsal:

    S takovými “ problémy “ ženám pomáhám a nemusí ani chodit běhat. Zhubnout je úplně jednoduchá věc. A ještě se při tom můžete pořádně a dosyta najíst. Jak a čeho Vás mile rád naučím. Můžeme vytvořit skupinu žen a já Vás mohu vést a všemu postupně naučit, když budete chtít a půjdu do toho zároveň s Váma, takže bych na chvíli zase začal jíst.
    Alice, a také David, mě osobně poznala na své akci MIO živě v Brně, kde jsem byl ve V.I.P. skupině. Kdybyste měli zájem vytvořte skupinu 30 až 50 žen, může být i menší a já Vás celým jednoduchým procesem provedu. Jsem absolvent University of Integrated Science California, která se zabývá a používá dokonalou, harmonickou tachyonovou energii, která vše uvádí do absolutní harmonie, jak psychiku, tak fyzická těla. Takže jestli máte zájem, jsem Vám k dispozici, velice rád Vám s tímto pomůžu.
    S úctou a Láskou k Vašim Jedinečným bytostem a celému Univerzu Jirka Hampl.
    Můžete mi také zavolat na mobilní čísla 723427688, 774304772 a nebo napsat na emailové adresy jirka.hampl@centrum.cz, nebo maytreajirkahampl@seznam.cz
    Děkuji Vám velice moc za Vaší případnou pozornost tomuto sdělení:-)

  4. Bára napsal:

    Je skvělé zjistit, že i Alice Kirš má depky 🙂
    Díky.

  5. Jana napsal:

    a to píše někdo, kdo o opravdový tloušťce ví kyselý hrozny. Taková snůžka keců. Až to budete Alice žít, při 120 kilech z nemoci, které nejdou dolů, tak pak buďte chytrá.

  6. Jana napsal:

    Vy se asi hodně nudíte v tom ´životě v blahobytu. Co budete dělat až budete skutečné starosti? Toto sobectví nemá zatím konce že?

    • Kačka napsal:

      Janičko,

      to je život v blahobytu, který je zasloužený krásou lidské duše. Nebýt Aličky a lidí, které nám pomáhá zprostředkovat, tak chodí stovky žen kolem nás nešťastné, sebenesnášenlivé a v depresích. Cožpak vy si pro sebe blahobyt nepřejete? Vy byste jiné osobě přála opravdové starosti?

      Každý se živíme tím, co umíme. Jít veřejně příkladem, organizovat do detailu velké akce, psát vtipné a inspirativní články a spousta dalšího,co Alička dělá, je dřina jako každá jiná.

      Věřím, že taková, dle vás sobecká Alička, by Vám v životě nepřála nic špatného!

  7. Zdenda napsal:

    až každá žena pochopí, že je krásná přesně taková jaká je, protože co si budem povídat hold i geny udělají své ať se snažíme jak se snažíme a přijmeme se a nebudeme mít na své tělo zlost a začneme se mít rády, tak budem šťastné. Když vás miluje partner takovou jaká jste, ikdyž do modelky máte sakra daleko, máte jistotu, že vás opravdu ze srdce miluje.
    Můj pohled je takový, že naše fyzické tělo je schránka, která nám umožnuje být na tomto světě fyzicky a to jak o sebe pečujeme, jak jíme, jak přemýšlíme a jak se chováme sami k sobě a k ostatním je všechno výsledek našeho nitra a to je to, co z nás vyzařuje.
    Je škoda, že lidi se dívají často pouze na krásu vnější a nevidí nebo ani nechtějí vidět jaký je člověk krásný uvnitř.
    Myslím si, že vše je také ovlivňováno médii a časopisy, kde vidíme dokonalé vyretušované modelky po plastice a všemožných liposubcích, je to život? je to vše na čem v životě opravdu záleží? …
    jsme ženy a jsme krásné takové jaké jsme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.